IvcaK98 komentáře u knih
Kdo vyrůstal na Enid Blytonové, měl šťastné dětství :-)
Druhý díl jsem začala číst ve stejný den, kdy jsem dočetla první, protože celá sérii Lincolna Rhyma jsem dokonale propadla :) Tanečník se mi líbil minimálně stejně jako Sběratel kostí; nejvíc mě dostávala Lincolnova a Tanečníkova hra na kočku a myš, kdy jste si nikdy nemohli být jistí, kdo vlastně koho nachytal. Také oceňuji, že se autor neopakoval a vynechal dlouhé popisování práce na místě činu, protože i když se mi to v prvním díle líbilo, dál by to mohlo působit jednotvárně a ztratit svůj šmrnc. Rozhodně se mi nezdá, že by Jeffery Deaver šel s kvalitou dolů a na dvojku jsem pochopitelně okamžitě navázala trojkou :) Teď nevím, jestli mám být nadšená, že mě po delší době zase něco uchvátilo, nebo zoufat, kolik mi to sežere času (samozřejmě to první ;)).
Pokaždé když se mi do rukou dostala nějaká detektivka, dočetla jsem ji maximálně do poloviny a stačilo. Koukla jsem se, kdo je vrah a šla dál. Nikdy mě nebavilo dlouhé popisování vyšetřovacích metod a do málokteré knížky jsem se dokázala pořádně začíst. Po Sběrateli kostí si ale říkám, že to bylo spíš špatnou volbou než samotným žánrem, protože takhle mě už dlouho žádná četba nepohltila. Občas jsem se usmívala nad autorovými poznámkami, jindy mi běhal mráz po zádech. Napínák od začátku až do konce, sympatické postavy, nepředvídatelnost děje...všechno co má správná knížka mít :)
Název přesně vystihuje moje pocity z knížky. Váhám, jestli je autorčino kouzlo opravdu tak silné a jedinečné, jak se mi zdálo u prvního dílu. Váhám, jestli mi je Grace sympatická, nebo jestli ji nemám něčím praštit po hlavě (aspoň si to můžu představovat :-)). Váhám, jestli má cenu pouštět se do třetího dílu, protože na jednu stranu chci vědět, jak to skončí, ale na druhou stranu už se mi do toho čtení vůbec nechce. Zkrátka Váhání.
Ještě jsem se pořádně nerozhodla, jestli je knížka zajímavá, nebo jenom nudná. Charakter postav mi nepřišel dostatečně rozvinutý, knížka postrádá jakoukoli akci a v některých místech mi přišla zkrátka divná. Jestli ale něco oceňuji, tak to, že Maggie Stiefvater píše jinak. Vyčleňuje se z řady obyčejných fantasy knih, které jsou jedna jako druhá a má svůj vlastní osobitý styl :) Takže i když na mě Mrazení až tak nezapůsobilo, ocenit si zaslouží :)
I když moje období, kdy jsem četla Stmívání, už dávno přešlo, většinou se téhle knížky zastávám, protože kolem sebe vidím mnohem větší literární braky, které jsou ještě ke všemu uznávány. No, u Rozbřesku mi dochází argumenty, protože ta knížka je vážně přesně taková, jak se říká. Budu jako malé děcko, protože řeknu jenom jedno: Blééééé.
Nepřijde mi to jako zas takový brak (to přijde až u Rozbřesku), jak někteří říkají. Znám mnohem horších knížek, které jsou dokonce vyhlašovány za knihy roku. Neoriginální? Ano. Předvídatelné? Taky ano. Lehce stupidní? Ovšem. Ale vážně ne tak hrozné. Dobře, četla jsem to v páté třídě, zatímco některým fanouškům (fanynkám) je už podstatně víc. Pro náctileté holky je to fajn, ale že to baví i dospělé? Uff.
Pro mě osobně o dost lepší než první díl. K věcem, které se mi na Okřídlené duši líbily, jako třeba originalita a tajemnost, se přidaly i ostatní vlastnosti dobré knížky, které mi u jedničky chyběly. Ani nevím čím přesně, ale děj mě tak nějak víc vtáhl do sebe, stránky se snad otáčely samy a i na konec jsem byla mnohem víc nažhavenější, než předtím. Jsem opravdu ráda, že mi druhý díl vylepšil názor na celou sérii a na trojku se už opravdu začínám těšit :-)
Jedna z nejoblíbenějších knížek mého dospívání :) Pamatuji se, že jsem se u ní upřímně nasmála a co víc si člověk může u oddechové četby přát :)
Upřímně? Není to špatné, ale ani dobré. Je to prostě nijaké. Autorčin styl je mírně řečeno jalový, přestože jsem u knížky tohoto žánru nečekala žádné velké rozepisování, občas mi přišlo, že čtu jenom nějaký scénář, bez jakéhokoliv delšího popisu nebo rozvinutého charakteru alespoň hlavní postavy, prostě nic. Tajemství Elly a Michaela ( které tedy bylo opravdu "tajemné" ) mi nic moc nepřineslo, ale zase ho neřadím mezi bůhvíjaké propadáky, takže tři hvězdičky jsou akorát :-)
Jako odpočinková četba dobré, námět víc než zajímavý a sem tam nějaká ta hlubší myšlenka tomu taky přidala. Trošku mi tam chybělo nějaké to drama, akce, vyvrcholení,... Jsem zvědavá na autorovy další počiny, našlápnuto má dobře :)
Jediné mínus bych viděla v lehce utahaném začátku, jinak nemůžu vytknout ani ň. Ke konci mě kniha úplně pohltila a po dočtení jsem měla chuť jít nakoupit hromadu konzerv a vybudovat si doma kryt. I když je to v podstatě scifi, ta hrozba je natolik reálná, že nahání husí kůži.
Myslím, že si autorka trochu nadběhla v tom, že i když plánovala celou sérii, tak dva hlavní hrdiny dala dohromady už v prvním díle. Připravila nás tak o to napětí, které mi většinou přijde víc vzrušující, než když už jsou definitivně pár. Bohužel, Nočních lovců jsem se chytla čistě proto, že mě to bavilo. Nic originálního, nečekaného ani výjimečného jsem nenašla už v jedničce, naopak mi to připadalo až zbytečně moc krvavé a rádoby drsňácké. Přesto to bylo příjemné oddechové čtení, které mě ale u dvojky totálně znudilo. Škoda.
Knihu jsem dočetla jenom proto, že nerada odkládám nedočtené knihy a chtěla jsem tomu dát ještě šanci. Úplná katastrofa to nebyla, jenom tomu chyběla šťáva. Málo napětí, romantiky, nepříliš složitá zápletka...Taky jsem postrádala větší rozvinutí charakteru hlavní postavy - všechno bylo takové nijaké. Další dvě knížky by měly být údajně lepší, tak se k tomu asi po čase vrátím :)
Už nikdy víc :( Takovouhle slátaninu jsem dlouho nečetla. Na vztahu Travise a Abby nevidím nic romantického, spíš je přeplácaný, neskutečný a místy až ubohý. Prostě ne.
I když už mě dívčí románky dávno nezajímají, u tohohle jsem se upřímně bavila :) V momentě, kdy mě knížka (nebo komiks) rozesměje, může jít o sebevětší blbost a stejně si zaslouží ocenit.
Jedna z mých NEJ knížek :) Přečetla jsem si ji až po zhlédnutí filmu a jsem za to ráda. Příběh se sice v hlavních rysech neliší, ale v mnoha věcech je úplně jiný a já tak mohla nezapomenutelný filmový zážitek prožít znovu, tentokrát v knižní podobě. Krásný pohádkový příběh, který mě o pravdu vzal za srdce ;)
!Obsahuje SPOILERY!
První Harry Potter, který se skoro celý odehrával mimo Bradavice. Už to není takové to školní dobrodružství, souboj s Voldemortem a otcovský rozhovor s Brumbálem ( nejlepší část každého dílu ), i když na ten zrovna nakonec došlo :-) Tohle nám Rowlingová odepřít nemohla, přestože šla přes mrtvoly. Třebaže hlavní trojlístek přežil, zemřelo tolik mých oblíbených postav, že to byla zároveň nejsmutnější kniha celé série. Kvalitativně je sedmička dost možná slabší, než některé předchozí díly, pořád je to ale Harry a ten epilog byla sladká třešnička na dortu :-)
Pro mě jakožto vánočního maniaka bylo hodnocení rozhodnuto ve chvíli, kdy jsem tuto sbírku povídek objevila na pultě knihkupectví. A kromě dvou příběhů, které považuji za průměrné, mě knížka rozhodně nezklamala a krásně mi zpříjemnila vánoční čas. Jako nejlepší kousky bych vyzdvihla O půlnocích (Rainbow Rowell), To je yulský zázrak, Charlie Browne (Stephanie Perkins), Cos to sakra provedla, Sophie Rothová (Gayle Forman) a Vítejte ve Vánocích, CA (Kiersten White). Veselé Vánoce a šťastný nový rok všem knihomolům!!!! :-)
Pro mě asi nejhorší zklamání z knížky vůbec :( Tak proč přesto 4 hvězdy? Protože zhruba do tří čtvrtin jsem měla pocit, že je to jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Děj mě zcela pohltitl a ani jsem si nevšimla, že obracím stránky. Chachá. Věděla jsem do kterého žánru jdu, ale konec Pod kupolí považuji za jeden z nejhorších. Přišel mi dokonce odfláknutý, a když se podíváte na zbytek jinak naprosto úžasné knihy a přečtete si autorův doslov, nějak to tam nesedí. Beru to ale za chybu mého vkusu, když se tak dívám, kolik lidí je spokojených na všech 5* :) Přečtěte si a uvidíte, asi tak.