IYv komentáře u knih
napřed jsem myslela, že to odložím - příliš popisné, rozvláčné, hrdinka někam letí, autor popisuje cestu taxíkem vystoupení, kolik bylo schodů, kolik měla kufrů (volný popis)...ale pak mě to přece jen vtáhlo a přečetla jsem rychle a se zájmem. Přesto, že jsem svět F1 přestala sledovat před dlouhou dobou, potěšila mě zjevná náklonost k rodině Villeneuve (viz inspirace havárií v tréninku na GP Belgie v r. 1982). A koneckonců, dozvěděla jsem se mnoho zajímavostí ze současného života a fungování F1.
Sonda do britské hudební scény 80. let a také do nálady thatcherovské Anglie, irsko-anglické rivality a multikulturního Londýna. Čtení pro mě mělo hořkosladký, nostalgický charakter, je plné názvů kapel a písniček z doby mého dospívání,kdy jsem se často cítila úplně stejně jako hrdinové Parádní jízdy. Doby bez mobilu, PC a internetu, kdy člověk čekal celý týden, až v TV řeknou nejnovější žebříček Top Ten a mezitím si látal nějaký apartní model ze starých džín, aby měl na sobě něco jiného než ostatní.
kniha vznikla na základě množství sebraného materiálu k dokumentu BBC. Materiálu bylo tolik a byl natolik zajímavý, že z něj vznikla i tato kniha samostatně o Juriji Gagarinovi.
Výborná a ucelená data o sovětském způsobu práce s kosmonauty, jak strana a vláda kontrolovala vše a vysílala rakety k výročí vzniku Komsomolu, o kterých např. věděli, že mají 256 závad a Vladimir Komarov se nevrátí živý...silný příběh.
krásná kniha, kterou zhltla celá rodina, od syna až k babičce. Nikdo se nedokázal odtrhnout.
Je to skvěle napsáno, napínavé, lidské a když si člověk pomyslí, s jakou výbavou tam v r. 1922 lezli, musí jen smeknout.
Máme doma letitou knihu Arnošta Černíka "Trůny bohů" a do té jsem vložila pár výstřižků, když v r. 1999 našli Malloryho tělo. Když jsem Cestu slávy četla, úplně se mi svíralo srdce. Donutilo mě to vyhledat další a další info. Ten příběh je neuvěřitelný.
update 2018
dcera se stala členkou univerzitního lezeckého klubu v Oxfordu, je to nejstarší alpinistický klub (1857) na světě a samozřejmě Mallory i Irvine byli členem. Jsem pyšná :-)
miluji takto silné knihy ale přiznám se, že mě Rutherfurd vždy v půlce přestane bavit. Ranné dějiny většinou zhltnu, pak to na chvíli odložím a už se těžko znovu chytám. To ovšem nic nemění na věci, že jsou to výborně napsané knihy.
já jsem knihu naopak zhltla a moc se mi líbila. za mě 100%
absolutní opak obrazu Emila Holuba, než jak ho známe z útržku cimrmanovského filmu:
"chystáte se letos zase do Afriky, doktore Holube?"
"nikam! už se narajzoval dost!"
Výtečná kniha, jak píšou kolegové dole. Vždycky mě udiví, jak byli ti lidé stateční a co museli prožít, zvlášť ženy, při cestování do odlehlých končin tehdy neprobádaného světa.
nesmírně detailní a přitom čtivá kniha.
Ač se to nezdá, Jiří Kovařík je snad nejlepší odborník na Napoleona Buonaparte na světě.
Ve všech jeho knihách jsou perlou vzpomínky, deníkové záznamy a svědectví přímých účastníků, které J.K. poctivě hledá a překládá ze všech možných pramenů a archivů.
přidávám se...dárek od babičky k vánocům. Také jsem chtěla být archeoložkou a také mi zůstalo postižení dějinami.
Rodičům vděčím za kvalitní literaturu v dospívání, své paměti za to, že si dnes spoustu jmen pamatuji, též letopočtů a událostí. Pro mě tohle nikdy nebyla a nebude nuda.
přečteno za dva večery, malá vtipná fantasy. vlastně mi vůbec nevadilo, že neznám podstatu Podmoří a systém, o to víc jsem měla prostoru pro vlastní představy.
A hned jsem vzala do ruky Vílí kruhy. Obojí se mi moc líbí a autorce držím palce.
ze začátku jsem měla trošku problém se začíst, pak si to sedlo a začala jsem chápat způsob psaní a nakonec jsem byla dost nadšená. Dobrá zápletka. Celkově líbilo. Smlouvy různého druhu mám v ruce denně a teď čekám, kdy v nich něco objevím :-), nejlépe poznámky pod čarou jiného právníka :-)
snůška zápletek, zločinů a nedorozumění...škoda, zklamala
jak psal někdo dole - miloučké, byla jsem sama doma a krásně jsem si u toho odpočinula, holčičí pohlazení, nic zásadního, dramatického ani srdceryvného. Přesně to splnilo účel, pro který jsem to vzala do ruky.
naprosto bez skrupulí obšlehnutý Jih proti Severu, jsem ráda, že to soudí i jiní čtenáři :-)
Jsem dost stará a únos si dobře pamatuji. Vím o některých lidech, kteří pochod absolvovali jako děti a tak mě letošní výročí (40 let) motivovalo vyhledat knížečky přímého účastníka pana Sazečka.
Jakkoliv je to událost zajímavá a drsná, knížky jsou pro mě velkým zklamáním. Je vidět, že to je amatérsky psané a vydané. Text postrádá interpunkci, obsahuje hrubky, opakování slovních spojení a větná stavba je často nesrozumitelná. Takřka pokaždé chybí čárka u slova "který" a mě to doslova rve srdce.
Celé se to moc špatně čte a je to moc velká škoda, mohl to být trhák.
Nijak nesnižuji zážitky pana Sazečka, jistě si tam všichni prožili své. Můj tchán pracoval v Africe v 70tých letech mockrát na podobně exotických destinacích - Ghana, Uganda, Libye, Egypt, JAR. Máme doma rozsáhlou dokumentaci, fotky, mapy a sbírky jak Náprstkovo muzeum. Myslím, že mám trochu vhled do prostředí i tehdejší situace. V první knize mě zarazila i tehdejší naivita pisatele...ale zpětně se to lehko soudí.
vtipná a krásná knížka, bohatý jazyk a zvučná čeština. Opravdová lahůdka.