Jadla komentáře u knih
Pro malé děti je to šikovná knížka, při prohlížení s rodiči může dítě hledat v bohatých obrázcích procvičovat díky tomu slovní zásobu, orientaci, rozvíjet fantazii.
U nás Alva také frčí, za pokračování první knihy jsme rádi my, rodiče, a hlavně dcera. Ta si pobrukuje písničku z večerníčku během dne a večer čteme a čteme.
Docela prima přečtení, knížka je tím, zač se vydává, odlehčené, nekomplikované a patřičně tenké čtení na dovolenou.
Právě jsme ji s dcerou přečetly, a když jsme ji dočetly, chtěla okamžitě začít znovu. A pak tatínkovi vyprávěla o Hejskovi Rejskovi a Zlokrtovi a jak to bylo s vejcem a sotva se stíhala nadechnout, jak to chtěla všechno vypovědět. Knížka ji nadchla a rozhodně budeme číst i další případy komisaře Vrťapky!
Jediný nedostatek této knihy je ten,že končí příliš brzy. Rozhodně bych zvládla zhltnout dvojnásobnou dávku! Škoda,že nezahrnuje víc příběhů od zapomenutých autorů,s jejichž díly se dnes už běžně nesetkáme. Jsem ráda za komentáře k jednotlivým kusům.
Vyloženě oddechová knížka. Nic závažnějšího, nic co by se člověku usadilo v hlavě a nutilo k přemýšlení. Zajímavá část knihy byla o sufražetkách. Obří koloniální říše, nad níž slunce nezapadá, a v samotném svém srdci bezhlavě policajti mydlí ženské obuškama.
Moje dvouletá neteř si teď hraje už jen na "Bucvíka" a na žádné princezny. Doma imaginárním mečem seká bazilišky a je k sežrání. Vřele doporučuji, super knížka!
Tuhle knížku jsem četla jako děvče dospívající i již dospělé a poprvé i podruhé mě okouzlila prostinká, leč ne banální zápletka, venkovské prostředí, čistota a průzračnost, všednost a obyčejnost a zároveň jedinečnost celého příběhu. Příběhu něžného a u srdce hřejivého.
Také bych si přála dostat takové květiny.
Super, skvělá, báječná, nepostradatelná! Doma skoro každodenně hrajeme písničky, zprvu dosti neobratně, ale protože je dcera vyžaduje pořád dokola, a mami, rychleji, tak jsem se v těch nejoblíbenějších zdokonalila, že i náhodný svědek pozná, o jakou písničku jde ;) Moje čtyřletá dcera si některou z písniček prakticky non stop notuje, občas se k ní bezděky přidávám a na ulici jdeme za doprovodu Když jsem já šel do li do li helou Dolly do lidušky. A je nám jedno, jestli platíme pro kolemjdoucí za podivínky.
Jako děvčeti se mi knížka líbila, byla taková dospělá a zdrženlivě pojednávala o vážných věcech. Rozechvívala mé adolescentní srdéčko:)
Přečetla jsem tuhle knížku ve vydání Červené knihovny, svazek 44 a překvapilo mě, že je vydána takhle "novodobě" znovu. Charaktery postav jsou vypjaté, ostatně jako i vztahy mezi postavami. Těch velkopodnikatelů a rentiérů, zhýralých pokladníků, nevýslovně krásných dívek, zchudlých sirotků, žárlivých manželek a poctivých služtiček! Ale pravdou je, že kapka vypjatosti ještě nikoho nezabila a o prázdninách člověk čte ledacos. A když jsem dočetla, bylo mi hrozně moc líto, že celá ta slavná doba tak neslavně skončila. A říkám si, co asi bylo pak s takovými Pavlami Jarskými a Ludvíky Zábranskými.
Je krásná, smutná a působivá. Správná středověká legenda.
Miluju Proglas. Četla jsem ji snad tisíckrát, je tak úžasně pravdivá!