Jakub Křižák komentáře u knih
"Nikdy jsem nepatřil k lidem, kteří by plakali" to platí o Jakeovi Eppingovi tak i o mě. Moc nepláču a nikdy jsem neplakal a už vůbec né u knihy či filmu. Teď, když to píši, to je měsíc co jsem tuhle knihu přečetl a stále mi vlhnou koutky očí. Nikdo mě tak nedostal jako SK. Fandil jsem Jakeovi - Georgeovi aby měl Saddie, protože já jsem svou lásku našel a není nic silnějšího a krásnějšího. Kingův styl se vytříbyl a má mou poklonu.
Děkuji lásko, že jsi mi ukázala jak může být dlouhá kniha krátká.
Beznaděj je jako logaritmická rovnice. Prvních padesát stran je naprosto dokonalých avšak pozdější spád příběhu začíná být poněkud nudný. Konec je přímo střeštěný a máte u jeho čtení pocit, že jste třista stran před tím četli něco od uplně jiného autora. jediné co mě v pozdějších fazích knihy zaujalo, byly tři strany z pohledu utočící pumy což je moc málo...
Nuda. Neuivěřitelně nudná kniha, která Vás tak maximálně naučí cizí nazvy v pokeru a jak rychle vrátit knihu zpátky do knihovny.