Jana512 komentáře u knih
Autorka popisuje proměnu svého životního postoje z přesvědčené ateistky ve věřící katolickou křesťanku. Uvěřila v Boha, kterého si nikdy nepřipouštěla, i když se často, jako zdravotní sestra, setkávala se smrtí pacientů a také při smrti svého táty. Obrat nastal při vnitřním prožitku, při setkání se s Někým, kdo ji nezaslouženě miluje. Od té chvíle, i když vidí různé nedostatky a chyby u těch, kteří se k Bohu hlásí, se snažila dosáhnout přijetí do církve s možností přijímat svátosti. Toho se jí dostává v Římě s velkou pomocí věřících přátel. Dosahuje pokoje a stále hledá své zdokonalení, zvláště častou adorací Krista.
Poslední dílo autorky životopisných románů, které jsou věnovány různým osobnostem z historie, stejně jako ty předchozí, dokázalo zaujat čtenáře svým hlubokým vcítěním do hlavních hrdinů. Tentokrát nás seznamuje s životem řeholnice, která je zakladatelkou, dnes již po celém světě rozšířené, ženské kongregace. Tato žena prokázala velkou odvahu a sílu, vycházející z důvěry v Boha. V nejistotách, s velkým nasazením v různých posláních se snažila pomoci lidem, ať již v dosažení vzdělání, nebo v charitativní péčí o chudé a nemocné. Takových lidí není nikdy dost, a máme se od nich čemu učit.
Malé, útlé knížečce o svaté Anežce jsem dala plný počet bodů. Přečetla jsem ji v den jejího svátku - je to napsáno pro děti - ale tak kouzelně, že v každé části, kdy Anežka něco prožívá - ať už to bylo odloučení od rodiny v dětství, nebo četné námluvy, které nevyšly a nebo věno, které dala na vystavení kláštera - je shrnuto k zamyšlení a uzavřeno dětskou modlitbou ke svaté Anežce. Ať se tedy svatá Anežka i dál za náš národ přimlouvá - a jistě bude, pokud se na ni budeme obracet v modlitbě.
Krásnou dominantou města Brna je Petrov s katedrálou sv. Petra a Pavla. Publikace popisuje historii tohoto místa, které je z písemností známo již od 13. století. Prošlo mnohými změnami. Dnes již katedrála vévodí dvěma věžemi, před sto lety měla jen jednu. Je zde krásná katedrála, ale i množství sklepních prostorů, které byly součástí domů, které již zanikly. V přilehlých Denisových sadech jsou také pozůstatky vodojemů pocházejících z 15. století. Kouzlo tohoto místa přivádí mnohé návštěvníky. - Kniha obohatila o nové poznatky města, které mám moc ráda.
V této knize odpovídá kněz a psychiatr Max Kašparů na otázky novináře. Popisuje své dětství, studium a vstup do manželství a dlouholetou psychiatrickou praxi, jáhenskou praxi a nakonec i kněžství v řeckokatolické církvi.
Ve svých odpovědích svědčí o tom, jak se snaží lidem pomáhat jako lékař i jako duchovní a dělí se o svůj pohled na současný stav rodiny, výchovy a služby druhým.
Oblíbený autor zejména životopisných románů sestavil knížku s vykreslením příběhů z evangelia a dětských hrdinů - většinou světců, kteří ukazují na pravé životní hodnoty, kterými autor děti povzbuzuje a ke kterým je mají vést i jejich rodiče.
I když počtem stran útlá, je velmi silná svým obsahem, v němž autor, vietnamský biskup, podává své svědectví o víře kterou osvědčil v těžkých podmínkách třináctiletého komunistického vězení, z toho na samotce 9 let. I zde si, pro svou milou povahu, dokázal získat nejen přátelství u spoluvězňů, jimž byl oporou, ale i přízeň strážných. Po propuštění z vězení byl vyhoštěn z Vietnamu. Opouští milovanou vlast do Říma, kde jej papež Jan Pavel II. jmenoval předsedou Papežské rady pro spravedlnost. V Římě zemřel a začal se proces jeho blahořečení. V knize najdeme i jeho čtyřiadvaceti bodový návod, kde dává své zkušenosti, jak zůstat spojen s Bohem
V knize najdeme povzbuzení a příklady autora, který působí jako psycholog a kněz a dodává naději, že nic se nám neděje bez důvodu, abychom dospěli plnějšímu chápání jak sebe, tak druhých.
Kniha velmi pěkně popisuje dobu, kdy se střetají životní postoje lidí. Hlavní hrdina, dnes již svatořečený Jan Sarkander, prožívá pro své přesvědčeni nelehké chvíle až k oběti života. Autor se snaží vcítit, co prožívá. Působivě zachycuje nelehkou dobu i prostředí.
Kniha svědčí o poctivém hledání životního postoje Hellmuta Launa v nelehkých životních situacích, ať už velké chudoby v dětství, získání vzdělání a zaměstnání. Vážný úraz, vyžadoval operaci, při níž prožil klinickou smrt, a to jej vedlo ke hledání smyslu života v kruhu vzdělaných lidí. Mládí prožil v Německu a německou firmu pak zastupoval v Rakousku. Vše se odehrávalo v době II. světové války. Oženil se, měl 4 děti, z nichž jeden syn se stal světícím biskupem salzburským a profesorem. Ten také napsal závěr knihy, kde píše, jak se snažil jeho otec v závěru svého života sepsat své zkušenosti k prospěchu druhých.
Uvádí zde reakci na knihu bulharského pravoslavného teologa: "Autor patřil k velkým světovým konvertitům a činem i slovem velmi přispěl k obohacení zchudlého světa v tomto ohledu. Zřejmě upřímně hledal cestu k pravdě. Proto našel Boha, věčnou Pravdu, a nikdy ho neopustil. Boží milost byla vždy k němu štědrá."
Tuto křížovou cestu autor promýšlí sám v nelehké situaci - jako pacient v nemocnici po úraze. Uvědomuje si, že Ježíšovo utrpení pokračuje v různých formách na celém světě i v životech našich, s tím rozdílem, že Ježíš nás provází a posiluje. On proměňuje svou smrtí a zmrtvýchvstáním každé lidské utrpení.
Autorka svědčí o těžkých životních situacích v době genocidy ve Rwandě a jak se postupně "dostává" z této těžké životní situace tím, že odpouští vrahům a přesvědčuje se o tom, že skrze odpuštění nachází pokoj a novou chuť žít a dostat se z tíživé situace.
Úryvek z knihy: str.: 204
Můj příběh se dotýká lidí. Není to proto, že je to můj – příběh Rwandy patří nám všem. Nemusíme zažít přímo genocidu, abychom poznali temnotu, ve které se může zrodit vražda. Nenávist, hněv, nedůvěra a strach nám každodenně vstupují do života tisíci různými způsoby. Toto zlo nás zraňuje, všichni se ale můžeme uzdravit silou lásky a odpuštění. Silou, která je ihned dostupná, když máme víru....
Víra je živá skutečnost, o kterou je nutné každý den pečovat. Skrze modlitbu, dobrotu a skutky lásky. Pro-vede nás v životě těmi nejtemnějšími dny, vrátí lásku a světlo i té nejutrápenější duši, v těch nejzoufalejších situacích. Síla Božího odpuštění zapustila kořeny už i v mé rodné zemi. Tam, kde kdysi vládla jen nenávist a smrt, rozkvétá víra. Boží láska koná ve Rwandě zázraky.
Víra mi změnila život a může změnit i ten váš. Má moc změnit celý svět
Autorka popisuje, čím ji byla modlitba růžence v době ohrožení života a uvádí nás svým zamyšlením se nad touto modlitbou, k hlubšímu prožívání i nás.
Sám autor popisuje strhujícím způsobem své zážitky z II. světové války, do které nastoupil jako františkán a kde sloužil hlavně u raněných. S povolením biskupa se jim snažil přinášet svaté přijímání. I když to bylo pro něj i okolní kněze nebezpečné, přesto to vše riskoval. Protože se osvědčil v nasazení pro druhé, Svatý Otec mu dal povolení k vysvěcení na kněze, přestože neměl dokončená předepsaná studia, aby v daných situacích byla raněným a trpícím poskytnuta posila. Po válce až do své nemoci pracoval v misiích. - Pomoc a posilu on sám čerpal v modlitbě a to, co řekla stařičká řeholní sestra, která se za něj modlila, i když se mu to zdálo nemožné , se splnilo.
Kniha, sestavená ze vzpomínek na setkání papeže Jana Pavla s mládeží na Svatém Kopečku a vůbec celá jeho II. cesta do ČR, kdy svatořečil sv. Jana Sarkandra a sv. Zdislavu v Olomouci mi dala zavzpomínat na krásné chvíle, kterých jsem se mohla také účastnit.
Díky vzorně vedenému deníku mě autor vtáhl do dění poutníka a tak děkuji za jeho postřehy, jeho otcovský přístup k lidem, s nimiž se potkával, ale i za to, že každý den obtíže poutníka a modlitby věnoval za konkrétního člověka.
Elias Vella, se snaží jednoduchým způsobem vysvětlit, jak se má člověk chránit a ubránit vlivu Zla, kterému je nebezpečné podlehnout. Krásně píše i o rodině, i o modlitbě a dává praktické rady pro duchovní život. Člověk vnímá, jak se snaží svými životními zkušenostmi pomoci.
Kniha, i když jde do hloubky, krásně vysvětluje, kým pro nás je Maria.
Doporučuji k přečtení svědectví o statečné řeholní sestře, která v době socialismu byla pro své přesvědčení nežádoucí, i když svým životem se snažila být tu pro druhé, pomáhala nemocným.
V této knize dává autor návod mladým lidem - při příležitosti světového setkání mládeže v Paříži - jak dobře prožít svůj život. Vychází z příběhu chlapce, který dal své jídlo - pět chlebů a dvě ryby - k dispozici, a tak se stal se zázrak nasycení, popsaný v evangeliu.
Vietnamský kardinál, který prožil velkou část svého života ve vězení, dává recept, jak prožít dobře život tím, že každý pecen chleba i dvě ryby, představují vlastnosti, kterými se mají mladí řídit. Je to jakýsi "recept" na dobře prožitý život.