Jana512 diskuze u knih
Knihu jsem začala číst před Velikonocemi, kdy se v kostelích čtou Pašije sv. Jana. Tato publikace osvětluje řadu míst tak, že vysvětluje její židovské kořeny, ze kterých křesťanství vzešlo. Bylo něko-lik míst která mě oslovila. Např. pro naše povzbuzení píše autor, že Jan jako jediný z evangelistů popisuje skloněnou hlavu po Ježíšově smrti. Uvažuje, že „apoštol Jan nám dává vícero způsoby najevo, že na kříži umírá vtělené Slovo a není tedy vyloučeno, že nakloněnÍ hlavy by mohlo být symbolem naklonění sluchu vtěleného Slova k našim prosbám a modlitbám." Kdykoliv pohlédnu na kříž, tak si to nějak víc uvědomuji, že na něm Otec z lásky k nám dává Syna a ten nejen nás učil, jak žít a trpět. Ale i naslouchá našim prosbám, nářkům, bolestem, které poznal- jako člověk- v nejvyšší míře. Toto lidství přijal z lásky k nám a pro nás, jak o tom zpíváme o Vánocích: "Nám, nám, narodil se" Ale na kříži Ježíš nekončí. - Třetího dne se ukazuje ženám, apoštolům a dalším, aby nás ujistil, že smrt nemá poslední slovo.
Původní komentář, který jsem napsala po přečtení, mi by přesunut do diskuse. Proto píši další.
Mám vztah k ekumenismu a protože sv. Brigita je známá založením kongregace "brigitek" a má řadu pobožností k ranám Kristovým, ke Krvi Kristově a pod., je mi blízká, tak mi udělalo radost, když velký objev skrze ni našli i hrdinové této knihy.
Autor P. Peter G. van Breemen, má doktorát atomové fyziky. S přehledem sobě vlastním, nás chce vnést do vztahu s Bohem a lidmi prostřednictvím Písma. To nás ujišťuje o Boží lásce, která nás nejen stvořila, ale provází nás celým našim životem. Dává nám poznat co Bůh od nás očekává. A plněním tohoto poznání nám činí život smysluplný a užitečný.
Zvláštní mise Petera na cizí planetě, se mi zdála zdlouhavá, ale oceňuji dokonale promyšlené situace na nové planetě. Bylo mi však při všem tom líto Beaty, která jej přivedla na dobrou cestu k víře a on, asi jako nadšený konvertita, ji dokázal opustit. Myslím si, že i když měl velkou touhu pomáhat zprostředkovat poznání Boha na jiné planetě a ona mu asi nebránila, přesto měl mít ohled na závazky z jejich manželství. Po čase to poznal, že patří k sobě a dokázal opustit i ty, s nimiž jej pojilo prostředí, ve kterém žil a vykonával úspěšnou evangelizační činnost.
Brigita a Ulf, stejná jména, jako v manželství sv. Brigity, patronky Evropy, pocházející ze stejné země, vedla současné manžele Brigitu a Ulfa k hlubšímu poznávání katolické nauky, až k jejich plnému přijetí. Jejich úvahy mohou být pro nás přínosem.