Kniha zvláštních nových věcí
Michel Faber
Peter Leigh je misionář s pohnutou minulostí, který se má vydat na nejdůležitější cestu svého života. Opustí tak svou milovanou manželku Beu a po dlouhém letu dorazí na vzdálenou planetu, kde místní obyvatelé lační po učení Bible – jeho „knihy zvláštních nových věcí“. Tato výprava vystaví zatěžkávací zkoušce Peterovo náboženské přesvědčení, jeho povědomí o tom, co ještě zvládne lidské tělo, a ze všeho nejvíc jeho lásku k Bee. Kniha zvláštních nových věcí je veskrze originálním dobrodružným příběhem o víře a poutech mezi dvěma lidmi, které od sebe dělí mnoho světelných let. V tomto velkém románu se M. Faber jako již tolikrát předtím vymkne veškerým žánrovým očekáváním...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2016 , Kniha ZlínOriginální název:
The Book of Strange New Things, 2014
více info...
Přidat komentář
Kniha mi byla doporučena jako "to nejlepší, co jsem čet." Já bych ji označil jako zvláštní. Sci-fi to vlastně není - více jde o vykreslení odcizení dvou lidí. Spousta otázek zůstane nezodpovězených (na co potřebují léky, konec). 200 stran vlastně trvá než se něco stane a přitom to není nějaká hluboká sonda do duše dvou lidí, která by na tomhle prostoru asi šla udělat. Možná sám těžko snáším odloučení, možná jsem příliš věřící a možná mám radši méně depresivní a úzkostné knihy (i když postapo je můj oblíbený žánr). Prostě mi chyběla nějaká hmatatelnější myšlenka než jen sledovat rozpad a bradavky Craingerové...
Kniha, která se tváří jako sci-fi, ale jejímž nosným tématem jsou mezilidské vztahy. Zvolené prostředí pomáhá do hloubky prozkoumat odcizení bezmezně zamilovaného páru v situaci, kdy je oddělení partnerů téměř absolutní. Nejde jen o vzdálenost vyjádřenou v kilometrech či světelných letech, ale také o umístění dvou lidí do tak odlišného prostředí a jejich konfrontaci s tak rozdílnými problémy, že je pro ně téměř nemožné zůstat ve vzájemném vnitřním sladění a jednotlivé cihly doposud pevného vztahu a porozumění se začínají pomaloučku a polehoučku viklat, drolit a odpadávat až do bodu naprosté krize.
Misijní rovina má samozřejmě taky svůj vývoj - od hledání souvislostí, tápání v minulosti, vytváření komunikačních mostů až po uvědomění si skutečného stavu věcí. V otevřeném konci prosvítají dvě východiska - odpuštění a naděje.
Nejsem fandou obracení na víru.
Jakože Kolumbus and his boys to dělávali a to se mi připomnělo.
Ale...
Faber je zvláštní druh šílence :), který umí tak parádně kombinovat témata, takže když jde o to poučit o víře mimozemskou civilizaci, v jeho podání je to možné :).
Opravdu zvláštní kniha, přečetla jsem ji s chutí, ale nějak nevím, co bych o ní řekla. Chvílemi mi chybělo víc informací, chvílemi to bylo trochu upovídané.
Faber je borec. Četla jsem od něj Kvítek a teď toto. Někdy jsem četla do noci, nedalo se to odložit. Velmi přesvědčivé, realistické, i když je to sci-fi. Velmi dobře popsaný rozklad vztahu mezi Peterem a Beou, kdy každý zažívá vlastní příběh a nakonec nedokážou najít splečnou řeč. Konec nic moc, čekala jsem nějakou katarzi, ale nedostavila se.
MF má neuvěřitelnou fantazii, příběhy v jeho knihách jsou neobvyklé, nic podobného jsem nikdy nečetla. A je skvělý vypravěč. Kniha zvláštních nových věcí mi opravdu bavila. Jak tu většina čtenářů zmiňuje - je mnohovrstevná, k tomu není co dodat. Přemýšlím, co dalšího jsem si z ní odnesla já:
1. křesťanská víra je fajn pro někoho, komu se nic zásadního neděje. Můžete blahosklonně poučovat okolí o lásce, víře a bohu. Při dostatečné znalosti i citovat příslušné verše, které vás pro daný kontext napadnou a díky tomu působit ještě neotřesitelněji (případně jako blbec, závisí na úhlu pohledu).
2. když začne jít do tuhého, každý nakonec přijde na to, že na řešení problému je sám, žádný dědeček na obláčku nepomůže / není tam / nezajímáte ho.
3. fyzické odloučení nutně časem vede i k odloučení citovému, moc pěkně popsáno.
4. rozklad západní civilizace je bohužel už dnes patrný, do budoucna se máme čeho obávat.
5. Zde přijel misionář jako vyžádaná osoba, takže budiž. Jinak je ale obecně misionářství hodně sporné zaměstnání. Nemůžu si pomoct, vnímám ho negativně a Peter mi byl celou knihu nesympatický. Potřeba šířit slovo boží často převládla nad obyčejnou lidskostí.
Je to opravdu kniha zvláštních a nových věcí. Jiná než všechny předešlé, které jsem četla. Spojit křesťanství se sci-fi, to se jen tak nevidí (nečte). Musím uznat, že jsem se každý den na knížku těšila a přemýšlela o ději. To že "nijak" nedopadla, je škoda. Autor mi přišel ke konci již unavený. Asi jedna z nejsilnějších knih, které jsem přečetla.
Trvalo mi sto stran, než jsem se konečně začetla. Dalších sto stran, než mě začaly osudy hlavních protagonistů zajímat. Ale potom to nabralo takové grády, že jsem se nemohla odtrhnout a pořád jsem nechápala, jak to, že po tak rozvláčném začátku přišlo něco tolik brilantního. Úžasné, neotřelé, překvapivé. Zklamal mě otevřený konec (jindy mi otevřené konce až tak nevadí, ale tady jsem ho trochu nezvládla), chybělo mi taky nějaké vysvětlení, jak byla Oáza objevena, no a mínusem hodnotím i ten už zmíněný pomalý start knihy. Jinak bych rozhodně dala plný počet bodů.
(SPOILER) Je pro mě těžké knihu uchopit jako celek, protože mě určitými věcmi nadchla, ale jinými poměrně odradila. Kladně hodnotím velkou čtivost románu, nápad se mi taky moc líbí, autor má velmi dobrou fantazii a s popsáním nového světa a civilizace se dle mého popasoval dobře. Nicméně mám výhrady takřka ke všem postavám, protože mi byly skoro všechny nesympatické, chovaly se zvláštně a já je nedokázal moc pochopit. Z anotace jsem pochopil, že to bude náboženská kniha, ale někdy toho křesťanského mudrování bylo příliš. Nejvíce jsem každopádně rozpolcený z toho, kolik rovin autor v knize otevřel, ale zapomněl dovysvětlit. Toto totiž není jen kniha o nové civilizaci, ale otevírá roviny o zkáze Země, vztazích na dálku, propojení cizích kultur, proměně lidí v cizím prostředím a útěky před sebou (minulostí, zodpovědností... to je asi jedno). Dle mého by románu prospělo, pokud by úplně vyškrtl dystopii Země a více se zaměřil na nový svět. Pokud by všechny roviny fungovaly, pak by kniha podle mě musela být o dost delší. Závěr mě poměrně naštval, protože nemám rád otevřené konce, zvláště pak, když v nich graduje napětí, vy čekáte a čekáte a najednou přijde poslední věta. Za mě je to tedy tak 50 na 50... Kniha mě bavila, ale zároveň i frustrovala. Věřím, že ji na druhou stranu jen tak nezapomenu.
Nedokážu říct nic víc, než že je to strašně zvláštní knížka. Nic jsem o ní nevěděla, šla jsem do Fabera
Četl jsem s velkým očekáváním co bude za každou další stránkou. Mnoho čtenářů popisuje o čem kniha je, ale nejsem si vůbec jistý jestli to má smysl. Kniha je podle mne tak mnohovrstevnatá, tak vzrušující, tak zajímavá a tak, ano, zvláštní, že po prvním přečtení jsem do toho šel znovu a stále nemám dost. Mé první čtení této knihy bylo chvatné a cílevědomé. Chci vědět co se stane. Podruhé už jsem ji četl s vědomím, že vím, že něco vím. A ano, četl jsem pomalu, abych si vychutnal neuvěřitelnou atmosféru a neskutečnost každé další stránky, ale také genialitu autora a dvorního překladatele Viktora Janiše. Tato kniha se tak zařadila k top knihám, které doporučuji. Skutečně je to Kniha zvláštních nových věcí. Pro mně zcela nepochopitelné, že je možné něco tak neurčitého a krásného, nad čím si budete lámat hlavu dlouhou dobu po přečtení, vůbec slovy popsat. Smekám před Michelem Faberem, smekám před Viktorem Janišem. Za mne 100 hvězdiček z 5.
Sci-fi od autora Kvítku. Hlavním hrdinou je pastor, který odlétá učit o Bibli mimozemšťany na planetu, kde vzniká první lidská kolonie. Nečekejte nic jako Avatar, je to nepředvídatelné, hodně intelektuální, smutné až depresivní (obzvlášť jedna pasaž mě hodně zdrtila). Doporučuju.
Kniha má 4 částí, je hodně obsáhlá. Hlavní postavou je PETER, který se vydává na jinou planetu, aby mimozemšťany zasvětil do učení Kristova – „Knihy zvláštních nových věcí.“ Sledujeme Peterovy vzpomínky do minulosti a zároveň sledujeme jeho život a jeho šíření učení Bible na jiné planetě. V románu se nachází hodně dopisů, které Peter posílá své manželce na Zem a opačně. Zajímavá byla komunikace mezi Peterem a mimozemšťany. Připomnělo mi to komunikaci z knihy SPASITEL od Andy Weira. Autor se v závěru mohl více rozepsat.
Celkově byla kniha zajímavá, častokrát na zamyšlení ohledně otázek náboženství, hodně rozvláčná.
Kniha má pěkný přebal.
Citáty:
… člověk může uctívat Boha kdekoli. Ale kostel je takové ohnisko.
Naděje je křehká, stejně křehká jako květina. Vzhledem k její křehkosti se jí snadno mohou vysmívat lidé, kteří život pokládají za temnou a těžkou zkoušku, lidé, kteří se začnou rozčilovat, když jiné utěší něco, čemu oni sami nemohou věřit. Raději tu květinku rozdupou, jako by říkali: Vidíte, jak je slabá, vidíte, jak snadno ji lze zničit. Ve skutečnosti je ale jednou z nejsilnějších věcí ve vesmíru. Říše padají, civilizace mizí v prachu, ale naděje se vždy vrací, protlačí se nahoru popelem, roste ze semínek, která jsou neviditelná a neporazitelná.
Jen mu bylo líto, že nedostal šanci vysvětlit jí pořádně, jak funguje modlitba. Že nejde o to, aby člověk o něco požádal a ta žádost byla schválena či zamítnuta, ale aby přidal vlastní energii – samu o sobě bezvýznamnou – k nekonečné větší energii, jíž je Boží láska. Vlastně jde o stvrzení, že je součástí Boha, aspekt jeho ducha, který dočasně sídlí uvnitř těla. V zásadě jde o podobný zázrak, jako když dal Ježíšovi lidskou podobu.
Potíž s Biblí spočívá v tom, že jakmile se začnete ptát po budoucnosti bez víry, Písmo si nad vámi umyje ruce. Marnost nad marnost, všechno je marnost.
Každý je nahraditelný. A zároveň nenahraditelný.
Změna s sebou přináší i pohled zpět. Člověk pohlíží novým pohledem na skutečnosti, které byly až do této chvíle jeho součástí. Některé zkušenosti nás změní natolik, že není návratu zpět. I mě tato kniha změnila, pronikla do mé duše a dala mi nový pohled na skutečnost.
Úžasně napsaná kniha, kombinace víry, sci-fi a románu v dopisech. Překvapilo mě, že autor sám sebe označuje za ateistu. Jen té dystopie bylo na mne trochu moc.
Je těžké tuto knihu uchopit a cokoliv o ní říci. Na to má příliš mnoho vrstev. Nejspíš bude právě o tom, co v konkrétním čtenáři vyvolá. Pokud ji chcete poznat, musíte si ji prostě přečíst.
(SPOILER)
Kniha zvláštních nových věcí spojuje zdánlivě neslučitelné. Na jedné straně popisuje běžné znaky odloučení mezi partnery, z nichž jeden se nechává pohltit novými úkoly, zatímco druhý si připadá odstrčený. Zároveň je sci-fi příběhem, který ale veškeré snadno představitelné žánrové atributy (třeba objevování pomocí technologií nebo polarizaci hrdinů v nastalých konfliktech) ponechává stranou. A kromě toho klade otázky o existenci jednotlivce i lidstva.
Může se zdát sporné, proč je hlavní postavou právě misionář a ke všem naznačeným liniím tak připojuje ještě další, religiózní. Ale všechno do sebe vlastně přirozeně zapadá. Peter je člověk s temnou minulostí, který prostřednictvím své ženy a její víry získal nový život. A kdyby v rámci své mise odjel jen do jiné země nebo na vzdálený kontinent, nebyla by jejich separace absolutní. Vzájemná „e-mailová“ komunikace, která pro Petera a Beu zůstává jediným pojítkem, postupně odhaluje jejich rozdílná východiska a ukazuje tenkou hranici mezi tím, co pokládáme za známé a běžné, a co za neobvyklé. A když už se oba světy pomalu hroutí, najednou (bez patosu, jen jako logické vyústění) jediná naděje zůstává v lásce.
Michal Faber píše suverénně a poutavě a překlad Viktora Janiše je kvalitní a živý. Jen ve výjimečných případech, kdy mi připadalo, že promlouvá víc Viktor než Peter, bych ho možná malinko přibrousila :-). Kniha je nabitá myšlenkami a vizemi a i když její poselství nejsou vždycky jednoznačná, bylo pro mě její čtení zážitkem.
Opravdu mistrovské dílo, které mě doslova uchvátilo od prvních stránek. I když každá z knih je samozřejmě jiná, svou kvalitou si "Kniha" v ničem nezadá s Kvítkem".
Michel Faber má úžasný vypravěčský talent, který v knize naplno rozehrál. Při čtení jsem hltal každičkou stránku v očekávání, jak se celý příběh nakonec završí. To je však pouze jedna strana mince. Tou druhou jsou hluboké myšlenky v knize obsažené.
Jsem přesvědčen, že autor neměl v úmyslu nějakým laciným způsobem propagovat křesťanskou víru. Postavy pastora a jeho manželky měly v obecné rovině dokumentovat sílu naděje, víry a lásky, které jsou prověřovány odloučením.
Vřele doporučuji!
Štítky knihy
partnerské vztahy anglická literatura mimozemské civilizace misionáři Bible manželská krize rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
2014 | Kvítek karmínový a bílý |
2016 | Kniha zvláštních nových věcí |
2002 | Pod kůží |
2015 | Jablko |
2008 | Fahrenheitova dvojčata |
Celá první půlka knihy se skoro až nesnesitelně vleče a jen díky korespondenci mezi Peterem a jeho ženou se dá přežít. Druhá půlka knihy má sice spád, nicméně postrádá pořádné vyústění. Celou tragédii Peterovy misijní cesty si tak čtenář uvědomí až téměř na samém konci knihy.
Ovšem, protože Michel Faber je přeci jen mistrem svého řemesla, i v jeho poslední knize se najde několik momentů, které člověku z hlavy jen tak nezmizí.
Nicméně: Kdo očekává Sci-fi, tak bude zklamán, kdo očekává silnou křesťanskou výpověď, bude také nejspíš zklamán. Vlastně nejsilnějším motivem knihy je vztah a krize Petera a Bey. Díky dopisům o to živější. Druhým velice silným motivem pak je krize osobní víry. A tragédie nepochopení křesťanských myšlenek.