janqa410 komentáře u knih
(SPOILER) První kniha od Jojo a skvělá! Zvolené téma mě naprosto uchvátilo a knihu jsem zhltla během několika večerů i přesto, že je téměř pětiset stránková. Životní příběh Sophie a jejich blízkých, na mě udělal obrovský dojem a spoustu toho ve mě zanechal. Snad odjakživa mám slabost pro příběhy z válek. A i když je tento smyšlený, já chci věřit tomu, že Sophie opravdu existovala a přes to všechno, čím si prošla, opravdu svoji lásku Edóurda našla a skutečně zemřeli spolu a šťastní. Válečné příběhy, ať smyšlené či skutečné, ve mě vždy vyvolávají jak pocit bezmoci a lítosti nad zúčastněnými, někdy pociťují i potřebu to příkoří změnit, což samozřejmě již nejde, zároveň jsou ale plné nadějí, víry v něco lepšího. A přesně tohle dle mě, v nás chtěla vyvolat i Jojo. A nevím jak u vás, ale u mě se jí to povedlo! Já tam byla! Seděla jsem u nich na kávě, přihlížela jsem jak Sophii nakládali do auta, viděla jsem tvář komandanta, který ve skutečnosti byl dobrý člověk, vidím ještě teď zamilovaný pár stařečků, jak sedí pod dekou, zalití západem slunce, popíjí kávu, drží se za ruku a jsou prostě spolu. Jsem neuvěřitelně spokojená s nimi a nadšená tvorbou Jojo. Příběh Liv a Paula byl taky moc fajn, fandila jsem jí, jim oběma. A dobře to dopadlo. Ale příběh Sophie to nepřebilo.
Po delší době něco od Jordan a nezklamala cérka. Závěrečný díl Ligy pekelníků a oslnivý Dare společně s nezlomnou Jullienou, mě opravdu chytili a knihu jsem si opravdu užila. Opravdu se autorce pro nic za nic neříká "královnou erotické romance", sexu tam bylo opravdu hodně, ale to přece k postavě Pána rozkoše patří, nějak si tu přezdívku přece vysloužit musel. Jejich osudové setkání bylo plné energie, od první chvíle je jasné, že osudová láska zasáhla i jeho přelétavý styl života a změní ho k nepoznání. Moc se mi líbilo prolínání příběhů Darea i Jullienny, jejich společné střety i výzvy a když tam přibyl i hon na Calibana a s tím spojené napětí, jak to všehno dopadne ...- no prostě a jednoduše, četlo se to samo, jedna báseň.
Moje prvotina od Shari a závěr je takový, že se mě to líbilo. Děj se pěkně rozjíždí a postupně graduje celou knihu a až do poslední chvíle jsem nevěděla, kdo vlastně byl vrah, přesto že jsem tipoval kde koho. Napínavý děj, pěkně propracovaný. Jsem zvědavá na další kousek od této spisovatelky.
Knihy jsem se chopila, abych zjistila, jak se bude mít Malcolm, Duncanův syn z "V erbu slunce". A jsem ráda, příběh byl velmi čtivý, taková letní oddechovka, kdy znepřátelené děti dospějí a nakonec se i přes všelijaké intriky zamilují. Bylo to příjemné.
(SPOILER) Dlouho jsem se do četby této autorky nutila, ale nakonec mohu říct, že to bylo fajn odpočinkové čtení, občas prodchnuto i lehkým napětím, co bude asi dál. Příběh neohrožené Miriam a všehoschopného Duncan mě opravdu bavil i pobavil. Líbilo se mi jak ze sebe uměl Duncan udělat šaška, přece jen, šlo mu o všechno. A Miriam a její důvtip, to se prostě četlo samo. Jen mě mrzí ten konec, byl takový najednou utnutý a to je škoda, nějaké ty stránky navíc, jim ještě autorka věnovat mohla, nu co, nevadí. Arnette měla opravdu dar vyprávění, a myslím, že rozhodně touto knihou nic nepokazíte.
(SPOILER) první kniha od Grishama a musím říct, že zpočátku se mi četla docela těžko. Námět sympatický, prostředí knih se líbí snad všem knihomolům, ale než se to po větší polovině rozjelo, nebylo to příliš záživné. Nicméně nejsem čtenářka, která se hned po pár kapitolách vzdá, ostatně dalo by se říct, že jsem čtenářka jako babička Tess, přečtu knihu celou za každou cenu. I když i na tom druhém postupu, je něco do sebe. Rozuzlení celé detektivky jsem ale už hltala a skoro do poslední chvíle jsem nevěřila, že to fakt udělal a navíc v tom jela i Noelle, to jsem hleděla. Knížka fajn, ale přesto že Grishamovi šanci ještě dám, tohle už nejspíš znovu číst nebudu.
(SPOILER) Ačkoli si čtu většinou komentáře, dřív než knihu koupím a zrovna u této nebyly příliš pozitivní, musím říct, že jsem ráda, že jsem dala na mou knihomolskou intuici, knihu koupila a přečetla. A musím říct, že mě se líbila a to tak, že hodně. Téma války mě vždycky bavilo, především tedy ve filmovém zpracování a toto byla moje knižní premiéra, co se světové války týká. A fakt bomba! Obdivovala jsem odvahu ústřední trojice sestřiček, všechny jsem si hrozně moc oblíbila, Scarlet jsem Jamese přála hned zpočátku, ale chápala jsem její smysl pro povinnost splnit slib, který dala. Však časem zjistila, že to přece jen měla přehodnotit. A ve chvíli, kdy sejmuli Lucy, jsem měla opravdu nervy, jestli to holka zvládne. I když s odřenýma ušima, naštěstí to dala. Vše nakonec dobře dopadlo, ne pro však pro všechny, ale holky byly nakonec šťastné a to je dobře. Kniha je čtivá, děj svižný, pořád se něco děje a i přesto, že je tam dost chyb, co se týká textu, odpouštím to a knihu doporučuji. Zanechala ve mě pocit vděku vůči všem, kteří měli kuráž do války jít dobrovolně a nezištně pomáhat všem, co to potřebovali.
(SPOILER) Velmi krátké milostné vzplanutí, ale to pouze do počtu stran. Příběh a jeho průběh, načasování, tím jak se děj vyvíjel - skvělé, odpočinkové čtení, napsáno přesně tak, jak má román vypadat. Gina od první chvíle padla Johnovi do oka a to i přesto, že to byl zpočátku takový cynik, bylo naprosto zřejmé. Hlavní zápletka, snaha o zachránění hradu mě velmi bavila, ale nesobeckost a starost nejen bohaté Giny, ale také těch "zbloudilých oveček", to byla v dnešní sobecké a bezohledné době, opravdová radost pro oko.
Kupodivu se mi četba ve stylu deníku, docela líbila. Čtivé, vtipné, odpočinkové. Postava Bridget i ostatních se příjemně prolínala s tvářemi herců z filmu a to úplně automaticky, přesto že děj se místy značně lišil. Kniha neurazí, ale dle mě stačí přečíst jednou a dost. Film je v tomto případě, ale vtipnější a lepší.
Tak na Beatrix jsem se opravdu těšila. Ze všech Hathawayových mě přišla nejvíce zajímavá, bezpochyby pro nekonvenční přístup a lásku ke všem zvířatům. Děj hezký plyne, chvíli jsem očekávala i nějakou zradu že strany Prudence, ono jen to jméno ..., ale to se naštěstí nekonalo a ústřední pár se dal dohromady až nečekaně rychle a bez potíží. Ale vlastně taky změna, v Beyině rodině rozhodně. Moc fajn čtení a završení série Hathawayových.
(SPOILER) Tento díl pro mě uzavírá sérii Travis, poslední jsem četla již před časem, ale nevadi. Zde jde o Ellu a Jacka. Co k nim napsat, snad jen že jsem od začátku doufala, že budou spolu a Luke jim zůstane. Líbil se mi Jack, který zřejmě i rád působil jako bohatý zhýralec, čímž se myslím i dost bavil, když viděl, že si to o něm lidí myslí, mě mile překvapil tak kladným vztahem k cizími dítěti. Ale dle mě, pořádné koule měla především Ella. Klobouček! Zhostila se tak těžké situace opravdu s grácií a já nemohu napsat nic jiného, než že to byl báječný příběh. Ostatně jako všechny od Kleypas a já jsem hrdá na to, že všechny písmenka napsané její rukou mám v mé milované knihovně a jsem nadmíru spokojená, že se Lisa umí vyřádit i v romanci současné. Doufám, že tento rok bude plodný a já brzy do sbírky přidám další jeji díla.
Přesto, že se nedá ani jedna z knih zařadit mezi výjimečné, jsou spíše průměrné, stále jde o nenáročnou, odpočinkovou četbu. Ke které se však již nebudu vracet. Druhý díl byl přece jen o chlup lepší, ale ani ne tak yorkšírska, jako spíše ruslíka, tedy opravdu o malý, malinkatý chloupeček. Příběh Hester a Tyee mě takový kostrbatý. Z počátku nenávist, pak zalíbení, vzplanutí a pak zase nenávist a usmíření. Přišlo mi,že Tye věděl co chce, ale byl nucen to obětovat, zatímco Hester byla tedy dost zmatená. Naštěstí to občas pozvedla malá Fiona, která do toho vstupovala právě včas. Od autorky první dvě knihy, průměrné, ale kdo ví, třeba to chce čas a píli a paní Burrowes se vyšvihne.
Tato kniha byla na řadě, tak jsem se do ní dala. Příběh je zajímavý, ale také velice předvídatelný a začal zajímat mě až za větší polovinou. Ian i Augusta si to dle mě komplikovali až příliš a zbytečně, na druhou stranu, v té době se asi kolem všeho chodilo po špičkách, jen aby náhodou někoho neurazili. Ale musím říct, že naivita a slepá důvěra Augusty, mě celkem popuzovala. Na jednu stranu tak inteligentní a přitom úplně hloupá? Starého barona, tak toho jsem odhadla téměř od počátku, a čím více se vybarvoval, tím více jsem doufala, že nakonec třeba on sám skončí zahrabaný někde v lese nebo že minimálně dostane pořádně do čelisti. Že z toho vyvázl tak lehce, mě vlastně i trochu zklamalo. Ale příběh nakonec dopadl dobře a to pro všechny členy vyprávění. Tedy téměř, ještě uvidíme, jak se vybarví Hester v druhém díle. Nicméně to není kniha, ke které bych se chtěla někdy vrátit.
Tak tohle byla naprostá paráda. Druhý díl to teta pořádně nakopnul. Začetla jsem se hned na začátku, a pak to teda byly fofry. Ne však tak v ději, jako spíš v tom, že jsem prostě musela číst každy večer až do ranních hodin, protože to prostě nešlo jinak, dychtivě jsem hltala každé další slovo a nemohla se odtrhnout.
Příběh Haven, a toho, co zažívala, mě velmi oslovil. Mnohdy jsem musela pomyslet i na ty, co to opravdu zažívají den co den a ještě se za to stydí a obviňují sebe. Autorka si vybrala velmi složité téma, o kterém se opravdu příliš nemluví, ačkoli by se o něm mluvit mělo. Haven i její od prvopočátku neuvěřitelný Hardy, mě bavili. Kdo by to byl řekl, že takový hromotluk, který si sám o sobě myslí to nejhorší, dokáže projevit tolik pochopení, lásky a poskytnout onu opěrnou zeď, kterou Haven potřebovala. Právě včas Hardy! Krásný příběh, plný i hrozných věcí, který ve mě zanechal spoustu pocitů. Na tento příběh budu ješt dlouho myslet. Bravo, paní Kleypasová!
(SPOILER) Životní příběh Liberty mě zaujal. Jako dítě to neměla jednoduché a čím více dospívala, tím se na její cestě objevovaly další a další překážky. Nicméně, sestřička překážkou nebyla, právě naopak. Několikrát mě napadlo, jak by Liberty asi skončila, v tak dle popisu nevyzpytatelném městě jako je Houston, kdyby se nemusela o sestru postarat a zajistit ji i sebe. Práce snů, přátelství s Churchillem a pak na scénu vstupuje Gage. Z počátku pěkný bídák, arogantní vůl, ale světě div se, první zdání může opravdu klamat a mě se teda líbil od začátku. Dokonce jsem se v průběhu knihy i několikrát kousala do rtu s tím, že si ho snad Liberty opravdu vybere, protože kdyby ne, asi by si to u mě pěkně rozlila i sama spisovatelka. Ale vše dobře dopadlo, a kniha se mi moc líbila i proto, že byla pro změnu psaná z pohledu Liberty a já měla několikrát pocit, jako kdyby mě to opravdu vyprávěla ona sama. Velmi osvěžující. Prostě Kleypas ????
Pro tentokrát jsem se opravdu nemýlila, když jsem už po prvním díle prohlásila, že nejlepší bude třetí. A měla jsem pravdu, líbil se mi nejvíc. Jane s její povahou, kdy se jen tak nedala,když do ní někdo ryl, mě byla maximálně sympatická. Pevně stojící na zemi, přesto knihomolka, tedy pohádkářka,, mě velmi bavila a její slovní konflikty s kýmkoli, byly velice zábavné. Celou sérii musím ohodnotit jako, dobře čtivou, zábavnou, nicméně dle mě průměrnou. Nenadchne, ale určitě ani neurazí.
Start vyprávění byl váhavý, ale naštěstí jen chvíli, než se Lucy chopila taktovky a všichni začali skákat, jak pískala. Bylo mi sympatické její pletichaření i přesto, že by měla být už vlastně vyklidněná vdaná paní. Ocenila jsem odvahu uťáplé Cassie a jak se to postupně vyvíjelo. V případě citů Juliana i Cass, bylo chvilkami složité porozumět jejich nechapavosti, nicméně kdo má obavy, zdráhá se i uvěřit. Velmi sympatický příběh, líbilo se mi, jak více méně celou knihu gradoval až do samotného vrcholu. A to tak, že vlastně doslovně. Už se těším na knihomolku Jane, která mě byla její posedlostí tahat s sebou neustále nějakou četbu, velmi blízká. A také mám radost, že se zase dozvím i něco o těch dvou potřeštěných, ale nepochybně velmi šťastných damách nedámách.
Kniha na tři večery. Četla se velmi dobře, postavy příjemné, hlavní zápletka také. Nicméně dle mě, velmi předvídatelné, a to tak, že hodně. Již v první polovině knihy je jasné, jak dopadne ta druhá. Ale i přes to, mohu říci, že to nebylo marné a samozřejmě nechyběl pro tento žánr, typický happyend. Jsem zvědavá na další díl, nyní je na řadě Cassandra. Něco mě ale říká, že nejlepší bude třetí, věnován Jane a Garretovi, protože ti byli fajn už zde a je mi jasné, že spolu nakonec beztak skončí.
Dobře znám Shannon, nyní jsem poznala i Heather. Dvě jména, jeden člověk, dvě různé tvorby. Je to možné? No jasně že jo, pokud je tím člověkem výjimečná spisovatelka, kterou Shannon/Heather bezpochyby je. Znám ji především z historických románů, prvně jsem od ní četla něco jiného. Nicméně to napětí, které v této malé detektivce vytvořila, se mi moc líbilo, přesto že jde vlastně o edici Harlequin. Alexa a David, ty jsem milovala od první chvíle a občas jsem měla stavy, kdy jsem sama tajila dech a hltala slova, jen abych se konečně dozvěděla, jestli David je nebo není ten padouch. Příjemně čtivá věc na pár hodin během pár večerů.
Vánoce ve Friday Harboru, první příběh
je Maggiee a Marka, ale také Holly a Sama. První část knihy čítala pouze cca. 180 stran, takže jeden večer a je to. Četlo se mi hezky, a samotnou mě překvapilo, jak mě neustálé oťukávání Magiie s Markem bavilo. Tak, už jsem dočetla i část druhou, Duhovou ulici. No a musím říct, že i druhá část knihy, se mi líbila. Lucy a její přeměna z naivní holčiny, se krásně prolínala se Samovou proměnou z "holkaře" na monogamistu. Od prvního setkání to mezi nimi přeskočilo a všem bylo jistě hned jasné, že to prostě dřív nebo později, budou dělat. A oni to dělali a hodně. Ano, světě div se, opravdu si povídali, sbližovali se a to stylem opravdu krásně sladkým. Završením pro nebyl ani tak happyend, jako spíše scéna z letiště. Hezky se mi četlo, i když musím přiznat, že druhá část, byla slabší, ovšem jen nepatrně.