JariMachova
komentáře u knih
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Po Poslední aristokratce jsem sáhla již podruhé, protože jsem chtěla něco odlehčeného a nenáročného na vánoční čtení. Je pravda, že na druhé čtení kniha nebyla už tak vtipná jako poprvé, protože člověk už věděl, co od příběhu čekat. Avšak ničemu to nevadilo, protože i tak si člověk našel vtipné části.
Pro ty, kteří nečetli anotaci, kniha je psaná formou deníkových zápisků Marie III. Kostkové, přičemž hlavní hrdinka v jednotlivých zápiscích rozebírá, co za příhody se její rodině a následně i obavytelům zámku Kostka přihodilo.
Jednotlivé postavy mě baví svou "jednoduchostí" a jistou dávkou charakteristických čecháčkovských vlastností, přičemž každá postava má jinou. Zároveň mě baví sledovat vývoj jednotlivých postav, protože i ten je do jisté míry komický. Bohužel i přes to, že ne vždy je to kladný vývoj.
Kniha se dobře, pohodově čte, nejedná se o nic náročného. Doporučuji každému, kdo si chce přečíst něco odlehčeného a trochu se u toho pobavit. Pro začátek doporučuji číst někde, kde nebude vadit, že se budete u knihy smát nahlas.
P.S.: Vím, že kniha nemusí sednout každému, setkala jsem se už i se čtenáři, pro které byla nudnou záležitostí, ale doufám, že osloví co nejvíce čtenářů.
Nové začátky
Lilly Lucas
Pokud od knihy nečekáte hlubokou myšlenku a nic moc velkého, očekáváte v podstatě přímočarý děj, rozhodně vás kniha nezklame. Mě však z nějakého důvodu nesedla. Lena mi přišla, jako by měla uvažování patnáctileté, nevybouřené puberťačky a celý svět musel být podle ní. Ryanovu zahořklost bych očekávala u mnohem staršího člověka, se kterým se život nemazlil. Chápu, že ztráta sportovní kariéry je tragédie, ale Ryan dál mohl třeba trénovat, nebo se jinak angažovat ve sportu.
Rozhovory mezi Ryanem a Lenou mi přišly jak ze střední školy. Navíc práce au-pair je podle této knihy spíš jako placená dovolená (nechci urazit žádnou zkušenou au-pair, nebo kohokoli kdo hlídá děti, protože podle mě je to sakra náročný!). Abych nebyla jen negativní, tak třeba postava Izzy mi přišla hodně fajn a sympatická. Jinak mě příběh moc nezaujal, byl prvoplánový. Z mého pohledu se v rámci žánru najdou určitě lepší knihy.
Těžký život knihomolů
Hanka Grehová
Stripy Hanky a Medojeda jsem sledovala už delší dobu, protože jsou milé, vtipné a každý knihomol se v nich najde! (A kdo tvrdí že ne, není knihomol. Alespoň v jednom stripu se musí najít každý! ) Teď máme doma celou knihu a je to boží!
Jednotlivé stripy jsou milé, vtipné, zábavné. Mám s nimi jediný problém - je jich málo. Doufám, že kniha bude mít úspěch a vznikne třeba druhý díl.
Celkově knihu hodnotím 5/5*. A tohle je "must have" v knihovně každého knihomola. Věřte mi, budete se knihou probírat každou chvíli, budete v ní listovat a usmívat se. A rozhodně je to kniha, která vám nenuceně zvedne náladu. Doporučuji!
Stali jsme se městem
Nora K. Jemisin
(SPOILER) Kde bych asi tak začala?! Knihu jsem dostala jako vánoční dárek a nic o ní nevěděla, stejně jako o autorce. Anotace zněla zajímavě a říkala jsem si, že by to nemuselo být špatné... Kniha jako taková sama o sobě špatná není. Je psaná čtivým, poutavým způsobem, má zajímavou (doufám) hlavní myšlenku - tedy že každé město dozraje do okamžiku, kdy se zrodí, ale jsou věci, díky kterým jsem dala jen 3 hvězdičky.
Strašně mi vadil styl, jakým byl napsaný prolog, a kdyby byla celá kniha napsaná takovým stylem, nedočetla bych ji. Nevadí mi ich forma, ale tady mi neseděla. Jakmile jsem se dostala přes prolog, bylo to v pohodě. Zároveň po prologu přišla ta čtivá a zajímavá část. Postupně jsme se setkali se všemi hlavními postavami, s představiteli, avatary, jednotlivých městských částí NY. Na jednu stranu bohužel, na druhou bohudík je čtenář do děje hozen podobně jako naše postavy - víceméně bez souvislostí, bez přípravy a prostě plav! Možná díky tomu je kniha tak čtivá, což kvituji s povděkem.
Jako takový trochu rušivý element vidím v "nenávaznosti" kapitol. V jedné kapitole se pohybujete během dopoledne, kdy postava jede do práce, a v další se podíváte za jinou postavou, říkáte si, že jste přibližně ve stejném čas, ale ne - najednou, asi v polovině kapitoly, zjistíte, že je noc a tak trochu uvažujete, kde je ten kus dne, ale nad tím se dají přimhouřit oči. A nebo to možná vadilo jen mně.
Maličko mě mrzí, že setkání s jednotlivými postavami je celkem stereotypní - avatar si uvědomí, že se stal městem, najednou se objeví Nepřítel a chvíli si spolu povídají, občas dojde k nějaké bitce. Zároveň mám problém s tím, že jsem si za celou dobu nedokázala k nějaké postavě vytvořit vztah. Příběh v tomto hodně klouže po povrchu, mi přijde.
Jak jsem psala výše, hlavní myšlenka se zrozením města mi přijde hodně zajímavá, ale autorka se v knize zároveň věnuje otázce homosexuality, rasismu atd. Bohužel mi to teď s odstupem přijde jako jeden veliký guláš, který nejspíš neumím zpracovat.
Celkově tedy hodnotím 3* z 5* za poutavost psaní, za nápad a zvědavost, co bude dál, kterou ve čtenáři kniha neustále vyvolává.
Poslední rozbřesk
Andrew Hunter Murray
Knihu Poslední rozbřesk jsem začala číst na doporučení a popud přítele, který byl z knihy naprosto uchvácený. Já osobně z knihy tak moc uchvácená nejsem, ale v celkovém pohledu se mi kniha moc líbila.
V příběhu sledujeme osud oceánoložky Ellen Hopperové, která po smrti svého bývalého profesora z vysoké školy rozplétá síť tajemství, kterou po sobě zanechal. Že to zní jako spousta jiných knížek? V tom případě jsem zapomněla zmínit, že děj se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy došlo k zastavení zemské rotace. Země je rozdělena na dvě poloviny - na světlou, teplou s neustálým slunečním svitem a na tmavou, chladnou, kde Slunce nikdy nevyjde.
Za mě osobně je zajímavá a neokoukaná myšlenka zastavení zemské rotace a její vliv nejen na ekosystém, ale také na lidskou společnost, která se v podstatě rozložila. Je zajímavá myšlenka, jak by uspořádání světa po takové katastrofě mohlo vypadat.
Po jednom komentáři ke knize, který na to přímo upozorňoval, jsem si uvědomila, že v knize nikde nebyl popsán vliv Měsíce na zastavanou zemi. Vzhledem k tomu, že hlavní hrdinka je oceánoložka, bych zmínku očekávala, ale chápu, že pro příběh to nebylo úplně podstatné.
Každopádně knihu hodnotím 4* z 5* a doporučuji každému, koho distopické příběhy zajímají. Kniha se čte velice jednoduše, svižně, příběh je zajímavý a nezaostává.
Počítání hvězd
Mary Robinette Kowal
Knížku jsem dostala jako dárek od muže a nemůžu nic jiného, než jen pochválit. Příběh se mi líbil, byl čtivý, zajímavý. Občas se tedy trochu táhl, ale k tomuhle příběhu to patřilo. Hlavní hrdinka byla sympatická, stejně tak ostatní postavy. Asi s žádnou postavou jsem neměla vyloženě problém.
Společně s hlavní hrdinkou se podíváme do padesátých let minulého století, kdy se na území Spojených států zřítí meteorit. Tato skutečnost má jak momentální následky, tak samozřejmě následky i v řádu budoucích desetiletí, kdy má dojít ke změně klimatu a planeta se má stát neobyvatelnou. Jak se lidská společnost zachová?
Na příběhu se mi líbilo, že se nejedná o sci-fi zasazenou do budoucnosti, ale o alternativní historii. Zároveň se mi líbilo, že se neřešila jen přírodní katastrofa a její následky, ale trochu jsme zabrousili vyloženě do historie - řešila se rasová otázka, postavení žen ve společnosti a taky trocha té byrokracie. Hrozně moc se mi líbilo, že i když kniha utváří alternativní historii, pořád vychází z naší skutečné historie (minimálně co se týká třeba vztahu bělochů k černochům, nebo obecně postavení žen ve společnosti). Myslím, že kniha by se líbila i čtenářům, kteří sci-fi zatím nepodlehli.
Knihu celkově hodnotím 4⭐/5⭐
