jarmar876
komentáře u knih
Gazely
Patrik Hartl
(SPOILER) Byla by to průměrná oddechovka, kdyby byla dobře napsaná. Jenže to není. Patrik Hartl je považován za jednoho z nejúspěšnějších českých autorů, ovšem úroveň jeho literárních schopností je tak mizerná, že mi nad jeho úspěchem zůstává rozum stát. Kniha Gazely je plná balastu a klišé. Používaný jazyk je na úrovni pubertálního studenta s omezenou slovní zásobou, který se ovšem snaží vymýšlet jazykové novotvary, což ale vyznívá hloupoučce. Trpěla jsem při nevhodném nadužívání slova "vymezit se", které se objevuje snad na každé třetí stránce a upozorňuje na autorovu nešikovnost pracovat s jazykem kreativně. O to víc mě do očí praštilo špatně skloňované slovo "faldy" v 7. pádu. Podle autora je to "... se svými faldami". Auvajs! Co dělal korektor?
Otravné a zbytečné je popisování konkrétních pražských lokalit, kde se postavy pohybují, což spíš působí, jako by se autor předváděl, jak se ve městě vyzná :-). Stejně otravná a hlavně trapná je autorova obsese opruzených prsou jedné z postav, ke které se neustále vrací.
Naprosto přitažená za vlasy je epizoda Beaty s králíkem. Opravdu to všem přišlo jen jako drsnější, ale vlastně zábavná situace?! Nikoho nezarazilo, že holčička na prvním stupni základní školy podřízne svého mazlíčka, protože ji otravuje měnit mu vodu a sbírat bobky? Není to spíš případ pro psychiatra, než téma do slohové práce? To si autor opravdu myslí, že to bude vtipné místo v jeho knize?!
Kniha Gazely je provázena obligátní mediální masírkou a Patrik Hartl se nechal několikrát slyšet, že se snažil vtělit do ženy. Tak to se mu nepovedlo. Vyšlo mu z toho 448 stran naivního vyprávění o třech ženách, které v Hatlově podání vyznívají jako slepičky, které nakupují chleba jen v isladském pekařství, kafe jen ve vyhlášené pražírně a jejich povrchní zájmy se omezují na parfémy a venušiny kuličky.
Závity ulit
Martina Málková
Tento příběh mi přišel náramě k chuti. V podzimních pochmurných dnech, kdy se stmívá snad už ve tři a ze všech stran se na nás valí neradostné zprávy, mě Závity ulit vytáhly do světa plného letního slunce a svižného vtipného vyprávění. Je to knížka na relax, nabrání nových sil a pozitivní nálady. Od začátku jsem tušila, kam příběh směřuje a to co jiní hodnotí jako mínus této knížky, já naopak oceňuji. I přes svou předvídatelnost dochází v ději k nepředvídatelným zvratům a to co je nejvíc, je autorčin styl jakým píše. I love story, z pera Martiny Málkové, je chytrá knížka bez banalit, s přesahem k zamyšlení (kdo se zamýšlet chce), plná poetických metafor. Od autorky jsem četla její další dvě knížky a i v tomto případě jsem z jejího psaní nadšená.
Pérka, drátky, kolečka
Martina Málková
Jsem ráda, že jsem tuto autorku objevila. Škoda, že se o ní víc nemluví jako o jiných, i méně talentovaných. Její způsob vyprávění je neobyčejně čtivý a jediněčný. Má vyloženě lehké pero a v knize nebylo místo, kdy bych se nudila. Umí pracovat s emocemi postav a tím pádem i s emocemi čtenáře. Pérka, drátky, kolečka mě pohltila a nečekaný závěr odzbrojil. Je to velmi dobře promyšleno a napsáno. Martina Málková je opravdu skvělá spisovatelka a doufám, že o ní bude víc slyšet.
Dvojitý gambit
Martina Málková
Tuhle autorku pro mě objevil kamarád, který si Dvojitý gambit půjčil omylem v knihovně :-))). Nakoukl na prvních pár stránek, aby zjistil "o čem čtou ženy" a zhltal ji za dva večery. Strašně se mu líbil styl psaní autorky (tuším, že i autorka :-) a poukázoval na to, že si nemyslí, že je to vyloženě čtení jen pro ženy. A já mu dávám za pravdu. Dvojitý gambit je originální příběh, který je vyprávěný stylem, který mi neuvěřitelně sednul. Žádná banální zamilovaná klišé a blouznivé snění. Autorka se nebojí drsnějšího jazyku, je vtipná a zároveň z myšlenkových pochodů hlavní představitelky vyzařuje ženská křehkost. Moc doporučuji.
Kavárna v Kodani
Julie Caplin
Moc milé čtení. Vtipné a pohodové. Autorka hezky popsala atmosféru, do které jsem se dokázala propadnout. Příběh je nenáročný, předvídatelný, ale to mi přesně sedlo.
Čajovna v Tokiu
Julie Caplin
Už jsem jeden komentář vkládala, ale s ostupem času mi přišel stručný. Chtěla jsem ho doplnit, ale nemohla jsem ho najít :D A tak píši ještě jeden. V knížce se mi moc líbily reálie Japonska a nebyla jsem líná, abych si mnohá místa, zmiňovaná v knížce, potom nenašla na internetu. Knížka mě navnadila tak, že jsem si našla několik filmových dokumentů o Japonsku :-)
Pátá minuta je o nás
Eva Pospíšilová
Jedním slovem SKVĚLÉ. Kniha se moc hezky četla. Moc pěkný styl psaní, který mi sedl a myšlenky, které mě okouzlily. A taky obdivuje tvůrčí tandem, který se skvěle doplňuje.
Čajovna v Tokiu
Julie Caplin
Příjemné odpočinkové čtení. V dnešní době ideální k odpoutání se od těžké reality.
Osmý život (pro Brilku)
Nino Haratischwili
Souhlasím s "Irsaf". Jsem ráda, že to mám za sebou. A taky souhlasím s "Vendulis". Čtení této knížky bylo jako jízda na horské dráze. Některé pasáže jsem hltala, otřásala jsem se hnusem nad zrůdností doby a zvráceným režimem. Pak byla místa, kdy jsem měla pocit, že mi někdo podstrčil jinou knížku. Zbytečné plácání, opakování již několikrát řečeného, patetické výlevy a nyvé blábolení hodno kvalit červené knihovny. Jako by bylo žádoucí přifouknout dílo na skoro 900 stran, aby jeho rozměry byly marketinkově využity jako "veledílo". Jenže veledílo to není. Je to průměrná kniha s těžkým tématem, které se autorce místy podařilo zručně zpracovat a místy zručně zabít. Nino Haratischwili je ale ještě relativně mladá autorka a tak věřím, že svoje spisovatelské dovednosti zdokonalí.
Za pět let
Rebecca Serle
Hezké odpočinkové čtení, i když se musím přiznat, že jsem čekala, že bude ještě víc odpočinkovější, že to bude čistý romantický příběh. Byla jsem proto příjemě překvapená, že to zas tak jednoduché není. Kniha se dobře četla, ale připadalo mi, že vyprávění nějak tok lapidární, jako by se autorce nechtělo moc rozepisovat... Byl to ale příjemně strávený čas s touto knihou.