jaryn
komentáře u knih
Smrt na úvěr
Louis Ferdinand Céline (p)
Ferdáček je vskutku živelný vypravěč, který za svou lidovostí až vulgaritou chce jakoby skrýt svůj nesporný talent, ale kdepak, na mě si nepřijde! - Ovšem, abychom nepropadali příliš bezhlavé euforii: Ferdík, když se rozcamrá, tak je mu někdy jedno o čem. Na četných stránkách dokáže např. popisovat, jak manželka nadává manželovi, a takové odstavce a stránky se prostě přeskakují.
Nekropolis
Santiago Gamboa
Jó, je to strhující kniha, což o to, ale autorova závěrečná adorace pornohvězdy Vedovelliové mě uvedla kapku do rozpaků: a nejde ani tak o vyzdvihování její civilní lidskosti, jako spíš jejího olbřímího "hereckého" talentu - ruku na srdce: i kdyby to byla nejlepší herečka v celé Mlíčné drážce, jak to mohl Gamboa poznat z jejího pouhého nastrkování všech možných tělních otvorů?
Čarodějův učedník
Tahir Shah
Kniha je nanejvýš čtivá až strhující, a navíc autor přidal ještě jednu hodnotu, hodnotu fantastického odhalení (ať už se k těm faktům postavíme, jak chceme).
Nejlepší loupákův zážitek
Pablo Tusset
Čtivé to na jednu stranu je, to jo, ale po přečtení bezmála tří set stran jsem nucen konstatovat, že tzv. "děj" knihy se zatím skládal pouze z toho, že hlavní hrdina hulil jeden joint za druhým, nalíval se kafem, o alkoholu nemluvě; a s gustem si to rozdával, v docela pravidelných intervalech, s více či méně lehkými děvami. (Možná mu trošku závidím, kdoví, a) nemohu tedy s čistým svědomím nazývat dějem to, co se doposud v knize událo. Osud jeho pohřešovaného bratra je mi už docela ukradený - ať si to dočte, kdo chce, já ne. Adios, Pablo!
Ostrov včerejšího dne
Umberto Eco
Tohle je jediný Eco, kterého jsem dočetl (i když i zde byly pasáže, které nešlo nepřeskakovat). Jedna rovina knihy - na moři - má opravdu kouzelnou a trošku děsivou atmosféru; druhá rovina, kde se hrdina knihy vrací ve svých vzpomínkách na různá kolbiště, ať už vojenská či politická, je pro mě daleko únosnější než v jiných autorových opusech.
Murphy
Samuel Beckett
Beckettovu prvotinu mám rád podobně jako povídky Woodyho Allena (snad mě pámbů neztrestá).
P.S. Pozdější Beckett už byl někdo jiný - miluji třeba jeho Krappa v (rozhlasovém) podání Miloše Nedbala.
Markéta Lazarová
Vladislav Vančura
Oproti "Obrazům z dějin" je to určitě daleko těžkopádnější a nejde tady taky hodnotit jenom samotný příběh. Jde samozřejmě i o autorův styl, díky kterému jsem občas nevěděl, co se po mně vlastně chce.
