Jass komentáře u knih

Komentuji dost zpětně, takže tentokrát žádný elaborát...
Popravdě mě už spíš trochu děsilo, že se autor chce zase vrátit do "stejného příběhu" - jakože jasně, že ne úplně, jiný vypravěč a tak, ale... no rozumíte... Nicméně musím říct, že vytěžování mu jde líp než Johnu Flanaganovi, ten se opakuje daleko víc... Vůbec by tomu neublížilo, kdyby na začátek dal drobné shrnutí děje minulých knih, něco si pamatuju, ale nejsem Mnémosyné, a rozpoznat některé postavy mi chvilku trvalo... Ocenila jsem malé nahlédnutí do Nicova života...
Apollón jako hlavní postava byl brilantní nápad, chápu, že to nesedne každému, ale v kolika knížkách máte hlavní postavu, která je skutečně nesympatická? Plusové body za Apollónovo setkání s jeho dětmi a vývoj jejich vztahu, to se mi vážně líbilo. Celkově uspokojivé a zábavné.

22.02.2020

Uvědomuji si, že u téhle série moje hodnocení naprosto není objektivní, ale když ono zkrátka Anna a Charles... a ostatní milované postavy... Tenhle díl je poněkud krutý, přesto to na mě nezapůsobilo tolik kolik mělo - pořád hodně, ale wow efekt schází. Nechci spojlerovat, ale zkrátka... ach Asile, ach Brane, ach Leah.... přijde mi, že kdyby to autorka ještě trošku vypilovala bylo by to lepší, ale stále je to úžasné - navíc tenhle díl má konečně hezkou obálku (která navíc i souvisí s dějem...)

12.01.2019

Knížky obvykle nevzdávám, ale rozečtenou ji mám už tři roky, o dočtení jsem se pokoušela několikrát... ale zkrátka mě to tak hrozně nudilo! Hlavní postava nesympatická a nudná, ostatní postavy nevýrazné a nudné, děj... nudný... zápletka... ona tam nějaká byla? Už dost, nechci knížce křivdit, možná, že nějaký nepředvídatelný děj nakonec nepředvídatelně dorazil, ale mě to vážně pekelně nebavilo. A loni jsem zjistila, že nemusím dělat věci co mě nebaví, takže au revoir!

08.01.2019

Nevím, jak mi tahle knížka unikla z přečtených, ale asi to bylo tím, že nestála za moc... Když jsem to napsala, tak mi to přijde trochu tvrdé a možná bych měla jiný názor, kdyby mi bylo... 10-12, ale... zkrátka nápad mi přišel dobrý, takže jsem od toho něco očekávala, ale ani zlomek z toho něčeho se nedostavil. Skoro nic si z toho nepamatuju, jen ten pocit, že se mi to nechce číst, protože je to hrozná nuda... Je značně nepravděpodobné, že se někdy pustím do pokračování...

14.12.2018

Docela příjemné. Eadlyn se dost "polepší". A už jsem si i vcelku dokázala zapamatovat který nápadník je který. Přiznávám, že jsem měla teorii, u které by se mi vážně líbilo, kdyby to tak bylo, ale nakonec většina zápletek jela ve víceméně romantické lince... což je fajn, ale... no nic. Jinak stejně jako u "Dcery" - vcelku příjemné čtení...

12.12.2018

Je zajímavé, jak se k některým autorům stále vracíme, přestože nás jejich tvorba třeba až tak nezaujala... Pro mě je taková Kiera Cass... Byla jsem unavená a chtěla jsem si odpočinout, tak jsem projela seznam e-knih v telefonu a po deseti minutách nerozhodného vejrání a náhodného otvírání knih jsem začala číst "Dceru"... A ono to zase fungovalo. Prvních asi třicet stran super, pak jsem začala Eadlyn nesnášet - typické... s Americou jsem to měla podobně. Přestože jsem často obracela oči vsloup, taky jsem se často smála. A například Aspen mi tu přišel daleko sympatičtější než v původní trilogii. Zkrátka to vůbec nebylo špatné...

12.12.2018

Četla jsem lepší knihy... ale jako oddechovka to funguje skvěle. Začátek za mě trochu slabší, nevěděla jsem co si o tom mám myslet a... většinou mi to nevadí, ale tady mě to rozčilovalo. Pak se kniha naštěstí vrátila v ději a sledovali jsme příběh od začátku, což je podle mě nejzajímavější část... Pořád tak trochu nevím, co si myslet o hlavních postavách a ostatně o všem... další díl si ale asi přečtu... někdy...

09.10.2018

Příjemná oddechovka, která se čte skoro sama. Příběh je jednoduchý, ale zároveň na něm přece jen něco je. Pro milovníky Aladina je to naprosté must-read. Grafickou stránkou českého vydání jsem trochu zklamaná, ale to obsahu nic neubírá...

29.07.2018

Rainbow Rowell zkrátka ani přes dokonalé "Nedej se", nebude patřit mezi moje nejoblíbenější autory. Bylo to milé, ale zkrátka... nebylo to úplné. Milovala jsem detaily, ale celý příběh byl tak nějak... Ani nevím, jak to říct, zkrátka mě to úplně nenadchlo, i když objektivně ani nevím, co tomu vytknout... (možná to, že hlavní protagonista byl stalker jak brno...)
(čteno v angličtině)

06.07.2018

Z nějakého prazvláštního důvodu tuto jedinou knihu nemáme v knihovně, zatímco ty ostatní hned v několika provedeních, z toho důvodu trvalo dlouho než jsem se k ní dostala a navíc ji četla s mnoha přestávkami. Aby toho nebylo málo, ještě se mezi to všechno zamíchal seriál, který jsem viděla v mezičase... Tudíž není žádným překvapením, že když jsem začala číst, byla jsem naprosto neorientovaná v tom, co se děje. S tím jsem se ale poměrně rychle popasovala a mohla si to začít užívat, osobně považuji za trochu lepší Kahlaninu linii, ale ani Richard nezaostává. Zdlouhavého stylu jsem si nevšimla, přišlo mi, že to vcelku svižně odsýpá, ale uspěchaný konec mi vadil a poslední stránka mě tak překvapila, že jsem začala hledat další. Už se těším, až se dostanu k dalšímu dílu.

24.02.2018

Vážně... praštěte mě něčím po hlavě... Jak jsem takovou blbost mohla přečíst za... jednu noc. První díl se mi vcelku líbil, ale četba toho druhého mě v nejbližší době nelákala. Nakonec jsem se do něj pustila kvůli knižní výzvě (a hlavně kvůli tomu, že se mi naprosto nechtělo dělat svoji práci do školy...). Ten druhý se mi líbil zase tak jako první, takže do třetího se pustím až někdy v nedohlednu (aspoň doufám, teď už vážně musím začít pracovat na té škole...).
Co mě ale vážně vadilo byly syntaktické zmatky a neohrabanost, které vedly k tomu, že celá pasáž často nedávala tak úplně smysl. Občas to možná bylo i celkovou nedotažeností myšlenky... A vážně bych chtěla vidět někoho, kdo v jedné větě zvládne mít rudé tváře rozčilením a zároveň být bledý vztekem... to je vážně za mojí představivostí...
P.S. Dohazovačka Myst, ale celou knihu značně vylepšila :D

09.02.2018

Přiznávám, že předchozí díl se mi líbil o trochu víc... ale to je možná tím, že jsem právě dočetla Život jedna báseň a Možná jednou, které jsou v mnohém podobné a lepší. Tady ty básničky zkrátka... nebylo to ono. A nějak mi to celé připadalo až příliš těžce uvěřitelné... odtud lehké SPOILERY
Jako například... to se teď z ničeho nic po třech letech rozhodl, že ji chce zpátky...? Jako vážně naprosto z ničeho nic... Je to krapet divný. A celej ten "trojúhelník" s Cadem byl prostě směšnej, toho kluka vám muselo být líto. I když nakonec to, zdá se, rozdýchal překvapivě snadno... No, zkrátka to celý bylo divný :D

08.02.2018

Kinterova výstava byla skvělá a stejně tak skvělá je i tato knížka. Smějete se od začátku do konce, ale přitom je tam to něco víc, až přemýšlíte, jak může existovat někdo tak geniální...
Zkrátka... We are still living in the Age of Copper.

10.01.2018

Obsahuje lehké SPOILERY
Willem je postavou, která mi byla od začátku sympatická. Tou svou volností a nespoutaností mě naprosto okouzlil. Občas se jeho příběh potácel na hranici reálnosti (Bolywood), ale jinak si myslím, že více méně je možné zažít podobný příběh. Mrzela mě nedovysvětlenost, teď si ale vzpomenu jen na ten vzkaz... Co se stalo s tím vzkazem, který Willem nechal Lulu? Nejvíc mě ale stejně dráždilo to, že jsem nutně potřebovala vědět, jak to skončí a Gayle mě místo toho hodila znovu na začátek, myslela jsem, že umřu... Ve výsledku jsem ale vážně spokojená.

27.06.2017

Pokud by to byla první kniha, co bych od autorky četla, pravděpodobně bych byla nadšená i přes ten ohavný milostný trojúhelník. Takhle jsem si jen pořád říkala, že "Dám ti slunce" bylo lepší. Průběh byl vcelku jasný, musím říct, že mě nic nepřekvapilo, přesto to bylo úžasné, obzvlášť Joe :D .

30.05.2017

Tohle mě naprosto minulo (uznávám, přečetla jsem jen první tři povídky, a pak jsem s tím sekla...). Styl autorky se mi celkem líbil, ale nějak jsem nedokázala pochytiti význam některých scén a povídek. Říkáte, že sex nebyl hlavním tématem? Pravda, asi neměl být, ale byl naprosto všude, musím říct, že se mi z toho dělalo špatně... Nedočetla jsem, takže nehodnotím.

Mercy prostě nepatří mezi mé nejoblíbenější série, mám ji ráda, ale zkrátka mě nijak hluboce nezasahuje. Obzvláště oceňuji postavu Aidena, který byl prostě skvělý, hlavně jeho špičkování s Jesse, vážně jsem se zasmála. Pod Kopcem byla také moc zajímavá, jen je mi líto té holi, vážně jsem ji měla ráda.

11.11.2016

Bylo to... podivné. Popravdě něco naprosto jiného, než jsem čekala... Nevěřícně jsem přečetla tři stránky a vrátila se k ní za měsíc. A pořád to bylo stejně divné. Ale četla jsem dál, všechno se začalo spojovat a třídit, a nakonec to bylo vážně dobré. Stejně jsem z toho ale občas měla pocit takové nedotaženosti... Znovu už po ní asi nesáhnu, ale vážně se mi líbila a můžu jen doporučit.

30.09.2016

Bylo to pěkné, žádné silnější přídavné jméno bohužel použít nemohu. Zpracování, nápad, styl, prostředí, kontext, to všechno bylo moc pěkné. Ale musím říct, že postavy mi naprosto nesedly. Min, ani Ed, žádné souznění nenastalo. V takových případech si často oblíbím bláznivou kamaráda/ku, ale ani to tu nenastalo, Al mi naprosto nesedl. A co ten konec? To je jako ono?! Vážně zklamání, naprosto nepřirozený konec, který je zároveň dost předvídatelný (normálně bych řekla, že to je nekombinovatelné, tady se to ale povedlo. Ovšem ilustrace byly perfektní.

06.09.2016

Příjemné překvapení. I když v knížce moc písmenek nenajdete, stejně je to moc pěkné počtení. Jeden příběh jsem sice nepochopila, ale ty ostatní byly moc pěkné. Nejvíc mi v hlavě utkvělo Vyznání, bylo to smutné a vtipné, takže pro mě optimální kombinace. Ale i ostatní příběhy stály za to.

28.08.2016