jeduna
komentáře u knih

Dočetla jsem to před několika měsíci a pamatuji si z toho přesně nic. Po přečtení anotace mi naskočí, že tam byly nějaké katakomby a k vyřešení 10 let starého případu stačí umět to trochu s googlem. Inu vymačkat ze sebe tři detektivky ročně není žádná sranda, takže mám pochopení.


Ach ta Cheryl. Prostě holka, co nikdy neprošla (a ani to neměla v úmyslu) celou pacifickou hřebenovku. On když člověk dlouho jde, tak má puchýře, občas upadne, ztratí se a potkává lidi. Fakt! Takové to dílko, co je téměř kultem žánru a člověk až do samého konce marně pátrá proč.


jo. tohle by se melo lidem pripominat porad. pokud si nechcete primo precist Snyderovy Krvave zeme, zkuste Sul more. je to napsano... rekla bych vstricne. mozna az moc. vina je lovec! verim, ze pak otevrete alespon wikipedii


velmi dlouho se tam jen jezdi ve vlaku a chlasta, coz taky velmi rada delam, nastesti si pak vsechno pamatuju. kdyby to tady bylo taky tak, bylo by to vlastne o nicem. ale nema to bejt ze zivota, ma to bejt detektivka, takze dobre. a dobre znamena za tri.


cože? cože? cejtim se, jako by mě podved starej. kdo mi to smysluplně převypráví v deseti větách, tomu dám pětikorunu! škoda. první díl byl skvělej, zbytek už jen grafomanská onanie. ačkoliv i tak jsem to s chutí přečetla. takže možná chovám k tomuto druhu sebeuspokojování přátelský vztah :)


jakožto v nemocnici poslouchaná audiokniha to bylo celkem příjemné. Stránský to zvládl na 1*. jinak samotná četba by mne asi tak velkým nadšením nenaplnila.


na prvním stupni ZŠ jsem si ji půjčovala v knihovně a následně prodlužovala stále dokola, taže by se dalo říct, že byla tak trochu moje :)) jedna z velkých knih mého dětství


jednohubka sladká jako hřbitovní maliny. ideální na prázdniny. a k tomu ještě krásně napsaná


taky máte od tý doby tak strašnou chuť na osmizrnné jahodové lívance?


Pojídala jsem tuto knihu asi týden v kuse a ani na chvíli se mi nepřejedla! "Žádný člověk není statečný, pokud nikdy neušel sto mil. Chcš-li znát o sobě pravdu, běž, až tě nikdo kolem nebude znát. Putování je velký rovnostář, velký učitel, trpký jako lék, krutější než zrcadlo. Na dlouhé cestě se o sobě dozvíš víc než za sto let tichého sebezpytování. "


moje máma toho Maye sem tam koupí, pak mi to dá a já to přečtu. žádnej výraznější literární zážitek z toho nemám, ale takhle jako před spanim... je to dobrý, čtivý, ale zároveň mě to nenutí zírat do toho celou noc :) ty jeho ostrovní knížky byly každopádně lepší.


takže pokud vkročíte do Keni, v lepším případě se jen poserete, poblijete a dostanete malárii. v horším případě se z vašeho mozku stanou škvarky, následkem čehož asi podniknete sebevražedný výlet s baterkou do buše, stanete se třetí manželkou negramotnýho černocha, případně se pokusíte bez peněz illegálně překročit hranice do Etiopie. příčemž vás na 100% někdo okrade, zabije, nebo znásilní. klidně i všechno dohromady. uff! divim se, že ještě žiju. trochu škoda, poněvadž je vidět, že autorka tu zemi miluje, dobře zná a má co říct.


umim odrecitovat jednu jedinou báseň a tu napsal jakýsi Petr O. Stradický a jmenuje se Mlč, není-li ti do zpěvu. když jsem se domákla, že Stradický se ve skutečnosti jmenuje Stančík a napsal "něco jako detektivku," musela jsem jí okamžitě mít. zpaměti se jí teda učit nebudu, ale můžu říct, že by si to na beton zasloužila.


opravdu dojemnej příběh. a ona se ještě se diví, že bejt štětka neni zrovna procházka růžovou zahradou, kdežto ordinací občas jo. jestli teda tohle mělo bejt její poselství, tak dobrý, ale jinak nasrat.


v devadesátkách to pro mě bylo zjevení. ale Zaklínač mu zdatně šlapal na paty :)


zklamaná sem nebyla, já tyhlety témata ráda a četlo se to dobře. ale bohužel, srovnání s cestou nebo nedejbože! s malevilem, to prostě nesnese. voe co ten švýcar? a ve finále i to finále? jak od rosamundy pilcherový...


hvězda za atmosféru, prostředí a hezky popsanou tradici lovu terejů. čtivé, nenáročné, leč také z průměru nevybočující


drogy, hnus, sex, porno, kriminál, války, vraždy, pseudoláska k Bohu, láska k člověku, aneb pučte mi nějaký dítě a já mu ukážu, jak to na světě chodí! a přesto nám nezbejvá než věřit, že všichni máme někde Wandin ostrov a taky člověka, kterej by nás na něj rád zavedl. po dlouhý době kniha, kde jsem se až zajíkala krásou slov. nechám to ještě trochu uležet a jdu do toho znova


mile. o tom, ze k tomu comming outu vedou ruzne, ruzne dlouhe, ale zato horsi cesty. snad jen ti prehnane chapajici rodice... ale amici to tak asi chtej, nechme jim to.


zručně napsané. dokonce tak zručně, že jsem nakonec uvěřila tomu, že jsem debil, co nechápe umění :)
