JErle komentáře u knih

Četla jsem ji nyní podruhé, po cca 30 letech. Přesný dojem z prvního čtení už si nepamatuju, jen mi kdesi v podvědomí uvízlo, že se mi to líbilo. Musím říct, že i teď, "na stará kolena", jsem byla nadmíru spokojená. Jedenáct mi není už dávno, ale když jsem to četla, jako by mi chvílemi i bylo :-)

6 11.12.2019

V knihkupectví jsem pracovala několik let a mnohé z hlášek mají opravdu mezinárodní platnost:-)
Varianty (nejen) téhle "V 60. letech jsem četl knihu. Nepamatuji si název. Ale vybavuji si, že byla zelená a bavila mě.
Víte, kterou myslím?" jsem za ty roky slyšela několikrát.

6 21.03.2018

Dobré to bylo. Na obálce píší, že je to jako Nesbø. Když už bych to chtěla srovnávat s jinými severskými autory/detektivy, přirovnala bych to spíš k Mankellovi (Wallanderovi).

4 02.11.2018

Mám taky přečteny všechny tři. A co se honí autorovi hlavou? Možná raději nevědět:-) Kočky patří k mým oblíbeným zvířatům, ale možná si na ně odteď začnu dávat pozor :-)

3 04.10.2018

První, co jsem od ní přečetla (díky Čtenářské výzvě) a žádná hitparáda to tedy není. Vtipné mi to nepřišlo skoro vůbec, vlastně všechny ženské postavy v knize byly na ránu, chlapi tam byli za idioty (občas užitečné). Kvůli přezdívkám a shodnému ději obou linek to byl chvílemi jen jeden velký zmatek. Nemyslím, že všechny knihy musí být hlubokomyslné kousky, ale i nenáročná četba může být kvalitní.

2 13.08.2018

Jsem jeho velký hubení fanoušek, i když jsem určitě neslyšela všechno, co kdy vydal, z každého jeho období nějaké album mám, takže teď už jen vždycky vybrat, až se ke knize vrátím, které z nich si k četbě pustím. Přečteno jedním dechem, což vzhledem k množství textu v knize nebyl problém :-)

1 05.02.2019

Zase jedna z knih, kterou bych si netroufla doporučit k přečtení, a to pro ten poněkud atypický styl psaní, na který jsem si musela hodně dlouho zvykat (na 155 stranách textu skoro do poloviny knihy). V každém případě zajímavé a vcelku dobré.

1 05.02.2019

(SPOILER) Přečteno v rámci Výzvy. V zásadě nemám nic proti oddechové literatuře, ale tohle pro mě bylo spíš utrpení než oddych. Hlavní hrdinka mi některými svými myšlenkovými pochody připadala jako po lobotomii, oslovování dětí zdrobnělinami, neustále stěžování, že nic nestíhá, přitom se pak čtenář dozví, že každý den plká s kamarádkou,.... Přeslazený konec tomu všemu jen nasadil korunu. Uff, dočteno jen proto, že nemám ve zvyku knihy nedočítat.

Místy zbytečně ukecané. U zdlouhavého popisu kolapsu během hraní počítačové hry jsem málem zkolabovala já, ale rozhodně ne proto, že bych se od toho nemohla odtrhnout. Za mě to tedy "důvtipně vystavěné vyprávění sršící vtipem", jak je psáno výše, určitě není. Ambiciózní to je určitě, některé momenty jsou zajímavé, ale jako celek nic moc.

07.07.2020

K mému překvapení mě obě hrdinky lezly v závěrečném díle nejmíň na nervy a navzdory názorům některých blízkých, kteří poslední díl četli dřív než já, nesdílím názor, že od půlky do konce to byla nuda.

Chvílemi to byl celkem chaos. Čtenář je sice v úvodu (a pak i v textu) varován, že to nejsou klasické paměti deníkového typu, ale i tak se to asi dalo ukočírovat trochu lépe. U některých popisovaných momentů jsem měla problém je přesněji časově zařadit, což je podle mě ke škodě věci. Nejen u nás se, především politická, situace během těch 40 let nějak vyvinula, takže si to člověk občas nemůže dát do konkrétních souvislostí. A po přečtení těchto pamětí si nejsem jistá, jestli bych od ní chtěla číst nějaký překlad, i když tam by se měla držet originálu :-)