jerrymungo komentáře u knih

Už jsem si myslel, že DD se prostě musí někdy opakovat a ono ne, znovu velice originální zápletka. Četlo se jedním dechem a parta detektivů z kanceláře 141 už mi pomalu patří do rodiny.

7 31.05.2024

Inu, pane Browne, tentokrát se vám dílo moc nepovedlo. Také jsem se těšil na propracovaný kontroverzní nápad ve stylu Šifry nebo Inferna. A dočkal jsem se dlouhých filosofických pasáží o vzniku života... Robert Langdon byl tentokrát velice krotký, ani nějak zvlášť neprchal před zlými lidmi, prostě tu chyběl nějaký Albín jako v Šifře. A dočetl jsem až do konce jen pro to, abych se dočkal nějakého efektního závěru. Nedočkal jsem se... Přitom námět by sliboval takové možnosti a na prvních několika desítkách stran se vše rozjelo skvěle. Prostě, za mne jedna z jeho nejslabších knih.

Kniha, přečtená za jednu noc, nicméně, do té typické Dánovky mi tu přece jen něco chybělo. Trochu v pozadí každodenní práce oddělení vražd na úkor popisu života v podivném domově pro seniory. A pak, o trochu víc prostoru pro hádky a dění v jedné rodině pozůstalých. A trochu zvláštní pátrání po Gabovi... Ale samozřejmě, jinak skvělé, určitě se zařadí důstojně do celé série.

Stejně jako je Saturnin jen jeden, ten Jirotkův, je i Pes baskervillský jedinečný. Knihu jsem přečetl spíš jen pro to, abych se přesvědčil, že panu Mackovi tohle nejde. Třetina knihy je opsána z originálu, napínavého tam není vůbec nic a už vůbec ne horrorová atmosféra původní knihy. O Psu, zloduchu Stapletonovi skoro ani slovo, spíš jen takové posedávání s dýmkou a hlubokomyslné debaty. A zápletka s jakýmsi tajným grafem a zločincem Seldenem, tak to už bylo moc. Pan Doyle se musí v hrobě obracet. A ještě vyzdvihuji mimořádně odporné amatérské ilustrace. o to víc se skláním před Ludvíkem Součkem a jeho vtipné parafrázi Případ Baskervillského psa.

Zajímavá kniha, je vidět že autor ví, o čem píše. Z knihy je cítit spisovatelské nadšení a hlavní hrdina je docela uvěřitelný. Scény z pojišťovací kanceláře jsou geniální...
Nicméně trochu mi tu chyběla větší akce a závěr, ten byl už takový, jako by se autorovi už nechtělo psát, takže vše ukončil jaksi ve vzduchu. Ale knížka opravdu stojí za přečtení.

4 28.05.2020

Jsem trochu v rozpacích... Jako patří Švejk k Haškovi, patří i Saturnin k Jirotkovi. Originálního Saturnina můžu číst pořád dokola a stále se dobře bavím, tady jsem ani nedočetl. Některé knihy by měly zůstat bez dalších autorů.

Tak jedna z mála podobných knih, kdy jsem se nepřinutil ji dočíst. Příběh chytil tak na prvních třiceti stránkách a pak už je to jen zdlouhavé povídání. Dokonce mne ani nezajímalo, kdo je nakonec vrah. A postava jakéhosi neustále meditujícího bývalého policisty, přizvaného k vyšetřování, toť pro mne už dost přes čáru. A dvě hvězdičky jen za originální způsob vraždy. Mrtvá ve formaldehydu, to tu opravdu ještě nebylo.

3 07.08.2020

I když mám rád tvorbu Nelsona DeMille, tahle kniha mne docela zklamala. Už označení žánru jako thriller je zavádějící, protože se tam devět desetin knihy nic moc neděje. V podstatě je to spíše turistický průvodce po Kubě a o nějaké akci se tam pořád jen vypráví a plánuje. A trochu akční děj je na několika posledních stránkách, ale natolik krotký, jako kdyby to ani tenhle excelentní spisovatel nepsal. Čím víc jsem se blížil ke konci, tím častěji jsem si říkal, zlatý John Corey...

3 08.05.2020

Četlo se mi to dobře už proto, že jsem jednu dovolenou na Maledivách už zažil, takže jsem se dovedl vcítit do té atmosféry na ostrově. Dokonce už tenkrát mi při pobytu občas napadlo, jaký by to byl ideální náměr na detektivku. Izolovaný ostrov, pár lidí a spousta přepychu. Hlavní hrdinka mi připadala opravdu trochu podivná, nicméně uvěřitelná. V životě jsem i někoho podobného potkal... :-) A závěr opravdu nečekaný.

3 08.05.2020

Dobré čtení, mne osobně poněkud vadí kniha psaná v přítomném čase.
Ale zajímavé prostředí, pozvolna gradující situace.

2 20.10.2022

Zajímavé čtení, v podstatě něco trochu jiného, než klasický thriller. Pokud by byl čtenář šťouravý, objevil by tu několik nelogičností a nepravděpodobných scén. Ale taková kniha má především pobavit a tady se to opravdu povedlo.
Zajímavě vykreslené postavy, ponuré dějiště příběhu, nevlídné počasí, hrající také svou roli...
A nádavkem zlatý retrívr, vlastně jedna z hlavních postav...
Doporučuji k přečtení. Pokud máte fantazii, můžete si představit, že něco podobného se může stát i vám, pokud tu budete recenzoval pouze jednou hvězdičkou...

1 07.12.2024

Ano, klasický DD, jenže trochu rozpačitý děj. Nějak se mi tato kniha do celé série jaksi nehodí. O kanceláři 141 skoro není řeč a popis mafiánských praktik devadesátých let je zajímavý, ale bylo by to na jinou knihu. Chudák Rišo se dostává do pěkného maléru a netuším,zda by to i tenkrát bylo možné. Spíš se děsím toho, že se sice změnily osoby, ale doba zůstává stejná i dnes...
Ale tyhle knihy jsou opravdu dějinami Slovenska. A vychutnávám s krásnou slovenštinu.

1 18.11.2024

Krátce řečeno: Dán to není. U něj jsem se tak nějak víc ztotožnil s celou partou kriminalistů, tady se mi to nějak nedaří. Ale jinak dobře napsané.

Zajímavá kniha s originálním nápadem i zpracováním. Nakonec čtenář fandí záporné hlavní postavě a drží mu palce. A trocha duchařiny vše jen ozvláštnila.

1 26.07.2022

Po dlouhé době kniha, kterou jsem nebyl schopný dočíst. Třeba je to dobrý námět, ale ani po první stovce stránek jsem nebyl schopen se dostat do děje, připadalo mi to značně chaotické a jako psychothriller bych si představoval něco docela jiného.

1 12.07.2020

Jasně, Dominik Dán je jen jeden. Tahle kniha mi připomínala jakousi jeho kopii. Nicméně dobré, ale příliš mnoho postav, trochu jsem se v nich ztrácel. A pořád jsem čekal, že odněkud vykoukne Krauz a Chosé.

Knížka, která se dobře čte a je důkazem, že i v naší české kotlině se dá napsat něco, co se přečte jedním dechem. Objevil jsem několik nelogičností, když němečtí důstojnici za války používají termín Česko, nebo Československo. Ale jinak slušná oddychovka na atraktivní námět a to není málo.