Jia komentáře u knih
Perfektní, autorům se moc povedla, těším se na Učedníka.
Až na jednu knížku (Gravitace - tu mám nachystanou) jsem četla od této spisovatelky všechny, které u nás vyšly. A všechny se mně buď líbily nebo líbily moc. Tuto jsem si vzala na dovolenou a nevím, jestli jsem se na ni nedokázala pořádně soustředit nebo kde byla chyba, ale sama jsem byla překvapena, že tentokrát to nebylo "ono".
Ale, když teď čtu některé komentáře pod sebou, asi ta chyba nebyla tak úplně ve mně ;-)
Připadala mi hrozně rozvláčná a zdlouhavá, nedělo se nic zajímavého, podle anotace a kladných komentářů jsem čekala mnohem víc, takže mě to nemile překvapilo. Horko těžko jsem se jí prokousávala a do úplného konce jsem nevydržela. Možná udělám časem další pokus, když už ji mám doma.
Nebudu hodnotit kvalitu/nekvalitu literárního díla. Předchozí romány této autorky neznám, ani je nemám v úmyslu poznat, tato knížka mě zaujala tím, že byla na rozdíl od předešlých, obohacena o kriminální zápletku. Proto jsem si ji pořídila jako vhodnou "tlustou prázdninovou detektivku" :-). Tento účel splnila ... částečně.
Než jsem pochopila, že až tak o detektivku nepůjde, na mě trochu nepatřičně působilo časté pnutí v rozkroku krásného hlavního vyšetřovatele, které se dostavovalo ve společnosti půvabné hlavní podezřelé a jeho, cituji z knihy, myšlení ptákem (působilo ve smyslu, že se tam nehodilo :-)).
Pachatelé byli předvídatelní a konec mě zklamal. Pořád jsem doufala v nabízející se šokující zvrat ve vyšetřování, ale místo toho jsem se ocitla v erotickém románu a následoval podrobný popis jednoho pohlavního aktu za druhým.
Pozor spoiler :-) - kniha končí vyznáním vzájemné lásky již zmíněných dvou protagonistů, kyticí růží a dárkem v podobě nalezeného koťátka...
Když to shrnu, knížka se dobře četla, byla napínavá, bavila mě. Asi do poloviny jsem to viděla dokonce na nejvyšší hodnocení, pak mé nadšení opadlo na čtyři hvězdy a za ten přeslazený konec bez nápadu dávám tři.
Jako dítěti se mně knížka moc líbila. Možná pro ten optimismus, který z ní dýchal, pro tu pospolitost rodiny, jak všichni drželi při sobě a vždycky si v každé situaci dokázali poradit. Knížku mám pořád schovanou a jednou si ji určitě znovu přečtu.
Výborný kriminální román, nic nechybí, nic nepřebývá. Provázání minulosti a současnosti, které leccos objasňuje, se mi moc líbilo, knížka je napínavá a má spád, považuji ji za jednu z nejpovedenějších "severských" detektivek.
Ve video traileru působí Åsa Larsson jako velmi sympatická žena, určitě si přečtu i další její knihy.
Původně knížka z výprodeje za 59 Kč koupená na doplnění objednávky, od které jsem nic úžasného neočekávala a bylo to milé překvapení.
Vtipná současná, drobně nahořklá komedie na staré téma, o vztahu svobodné ženy se zadaným mužem a hlavně o přátelství. Sice nekončí happyendem, i když jak se to vezme ...
Příjemné čtení především na dovolenou.
Moc přítomného okamžiku není kniha, která se přečte jako román a vrátí zpátky do knihovny. Nejlepší je položit si ji někde poblíž a stále se k ní vracet, hlavně když člověk cítí, že mu není právě nejlíp. Pak funguje jako lék.
Od první stránky do poslední z knížky přímo čiší depresivní atmosféra. Nesympatičtí nesnášející se detektivové, nevrlí místní obyvatelé se svými problémy, bolest nešťastné zoufalé matky, která přišla o dítě, neutěšené prostředí všude kolem, všeobecně špatná nálada hrozící přejít i na čtenáře...
Drsný příběh, lépe řečeno tři příběhy, odehrávající se souběžně vedle sebe a prolínající se, tři mrtví a tři grázlové s diagnózami psychopatie, schizofrenie, pedofilie.
Psychologický příběh, který se z hlavy hned tak nevypaří.
První polovina je románek ze současné červené knihovny šmrncnutý erotikou, který v další části přechází do hororu s hlavní postavou pohledného psychopatického šmíráka. Jednoduchá knížka na dovolenou......
Za snahu dvě a půl*.
Další drsná kniha Karin Fossum, která nutí k přemýšlení. Nejen o životě pedofilů, ale především o rodičích, kteří svou "výchovou" dokážou poznamenat děti na celý život. I v této psychologické knížce není na prvním místě důsledek jednání, ale vše co mu předcházelo.
Neotřelý námět, napínavý děj, výborně rozehraná psychologie postav, od knížky jsem se občas nemohla odtrhnout.
O to větší bylo zklamání, když místo očekávaného překvapivého odhalení přišel nedořešený konec.
Psychologický román může dát čtenáři prostor pro fantazii, v kriminálním románu by měl být pachatel jednoznačně odhalen.
Překvapivé je tedy hlavně to, že autorka za tuto knihu získala ocenění Los Angeles Times Book Prize za nejlepší norský kriminální román všech dob.
Ode mne má hodnocení 3 1/2 hvězdy za nedořešenou detektivku.
Musím začít srovnáním.
Zatímco první kniha s Fredrikem Bromanem Zápach odlivu, přestože se samozřejmě vraždilo a pátralo po pachatelích, na mě příjemně zapůsobila prázdninovou atmosférou, krásným letním počasím a vlídným prostředím spokojené rodiny detektiva Fredrika, v druhém díle Potápěč se všechno zvrtlo. Děj se odehrává o rok a čtvrt později, přišel mlhavý listopad, na ostrově vane silný vítr, prší, sněží a u Bromanů nastala rodinná krize.
Zatímco první kniha mě příjemně překvapila, barvité popisy, zápletka, napětí, pátrání i rozuzlení mě zaujalo, druhá kniha už byla spíše průměrná detektivka. Sice opět dobře a barvitě napsaná, čtivá, námět zajímavý, ale něco tomu chybělo...
Oceňuji dobrý nápad u obou knih - jednoduchou mapku ostrova Gotland na začátku knížky, usnadňující pozornému čtenáři orientaci a představivost :-)
Dávám 3 1/2 hvězdy.
Překlepy a chyby mně vadily tak moc, že mi pokazily dojem z knížky.
Děj za tři hvězdy, kvalita výtisku "odpad".
Několikadenní pátrání po šíleném vrahovi (vrazích?) se odehrává na malém ostrově v Atlantiku. Ponurou atmosféru podtrhuje drsné počasí, ostrov je nepřetržitě bičován proudy vody a sužován vichřicí, odtržen od spojení s pevninou, bez elektřiny.
Zdánlivě klidný a příjemný závěr vyústí nečekaně, špatný konec zůstává pootevřený...
Napínavý a čtivý thriller plný zvratů a překvapení navíc, stejně jako první kniha Simona Becketta, poutavým způsobem seznamuje čtenáře s dalšími poznatky z oblasti forenzní antropologie.
P.S. Doufám, že u nás časem vyjdou i další dvě knihy s postavou doktora Davida Huntera, i když podle informací KK z loňského roku, bohužel ještě ani nebyla zakoupena práva k překladu :-(
Napínavá, inteligentní i poučná, příjemně se čtoucí, plná zvratů a překvapení, detektivka jak má být. Milovníkům tohoto žánru určitě doporučuji k přečtení.
Kdo má rád psychologické záležitosti, bude ve svém živlu.
Abyste si tuto knihu vychutnali do posledního písmenka a vše důkladně pochopili, chce to pořádně se soustředit a vnímat každou větu. Pokud čtete rychle a přeskakujete řádky, nemá cenu ji číst. Jako čtení na deku k vodě nedoporučuji, nečtěte ani když budete unavení nebo ospalí, občas by vám to asi hlava nebrala.
Někdy můžete mít dojem, že čtete odborný článek nebo skripta psychiatrie a například takových souvětí je tam docela dost:
"Když se na sebe díval v zrcadle, vzpomněl si na jednu ze svých prvních přednášek z psychiatrie, kde jim jakýsi psychoanalytik z lékařské fakulty vysvětloval, že nehledě na to kolik toho o chování a emocích víme, a nehledě na míru našeho přesvědčení o správnosti diagnózy a možném vývoji dějů vyvolaných neurózou a psychózou, lékař v konečném důsledku nikdy nemůže s naprostou jistotou předpovědět, jak bude určitý jedinec reagovat".
Analytik je jedna z nejlepších knih co jsem vůbec kdy četla, pro mě ještě lepší než slavný Sněhulák. Promyšlená do každého detailu, s úžasnou hlavní postavou, ze které se během 444 stránek stává jiný člověk .... no, když ne úplně jiný, tak o dost jiný určitě.
Těším se na další Katzenbachovy knížky a doufám, že jsou stejně perfektní.
P.S. Nikdy si nedávám autora do oblíbených po přečtení jedné jeho knihy. Tentokrát udělám výjimku, i kdyby byl Analytik jedinou knihou, kterou napsal, bude zkrátka mým oblíbeným autorem.
Motiv celkem zajímavý, občas trocha napětí, občas nuda, hodně politiky. Chvílemi se mi četla dobře, chvílemi bych to skoro vzdala. Průměrná detektivka, moc mě nezaujala, vidím to na slabé tři hvězdy. Možná jsou ty další dva díly lepší, ale zatím nevím jestli je někdy vyhledám.
"Vypadalo to na krásný slunečný den. Nový den vonící létem a nadějí na ostrově uprostřed Baltského moře. Silný teplý vítr záhy prohřeje pobřežní vody, a tak se vzduch za pár hodin naplní rozjásanými dětskými hlásky a úzké molo během chvilky orazítkují malé mokré nožky."
Věřili byste, že tak začíná detektivka?:-)
Povedená příjemná knížka, sympatický detektiv i jeho rodina, krásné líčení gotlandské přírody, prohlížela jsem si mapu a hned bych si tam zajela na dovolenou :-). Chvílemi mi to připadalo spíš jako román s detektivní zápletkou. Dobrý překlad až na ten nelákavý název, nevím proč překladatelka zvolila trochu nešťastně tento (nebo možná tuším, ale ke knížce se moc nehodí). Původní název Släke znamená (alespoň podle švédského slovníku na internetu) hasit, uhasit...
Vraha (vrahy?) jsem si tipla (a správně) po dvou třetinách knihy.
Knížka se mi líbila hodně, napětí nechybělo a kdo má rád barvité příběhy, líčení (občas až básnické) přírody, počasí, krajiny, rodinných poměrů detektiva :-)...doporučuji.
Přemýšlela jsem jestli dám čtyři hvězdy nebo pět...ale fakt jsem byla mile překvapena...tak dávám trošku slabších pět*.
Knížky jsem si všimla když vyšla, ale kupovat jsem ji nemínila, přece jen to není můj oblíbený žánr i když mě námět docela zaujal. Pak jsem na ni náhodou narazila ve výprodeji, a to rozhodlo. Nelituji, příjemná, oddechová, vtipná, současná, po dávce thrillerů mně změna přišla k chuti. Při čtení jsem se usmívala, občas nahlas zasmála, sem tam dojala. Kdo je Tazatel mi bylo jasné po přečtení anotace (kdo by to tak mohl být jiný :-)). A možná, že i nějaké ponaučení se tam najde..
Dávám 3 1/2 *
Teď už se ale zase vrátím ke svým thrillerům:-).