Jiří Toman komentáře u knih
Na úvod je třeba říci, že autorka naprosto pozitivním způsobem vtrhne do tabuizovaného tématu smrti a svým jasným a ostrým světlem osvětluje a odkrývá zákoutí čtenářovy duše. Intenzita, síla jejího paprsku je daná autentickým zážitkem ze smrti manžela, který tragicky zemřel, když očekávala své třetí dítě a všemi následnými kroky, kterými vede svou čtyřčlennou rodinu sama. A vede ji cestami nekonvenčními a citlivý čtenář ví, že dobrými. Vždyť v naší uspěchané, konzumní civilizaci zní jako balzám na duši to, že je možné opustit odosobnělou práci pro korporát a pracovat po svém, živit rodinu levně a zdravě, zbavovat se přebytečných věcí a přitom smysluplně cestovat a zároveň zvolnit rytmus života a při tom všem si vzdělávat své děti sám. Jedna aktivita podporuje druhou, a tak je přirozené, že pojem problém, tak běżný v našich životech, se vytrácí do ztracena.
Na duševní úrovni nás autorka učí vnímat a přijímat sama sebe, což je předpoklad pro přijetí smrti jako nedílné součásti života.
Zrození života a smrt blízkého nám dokáżí strhnout klapky z očí a dát pronikavě nahlédnout do našeho nitra. Smrt se stává učitelkou našeho života.
Je mi 68 let a musím říci, že když mi takto zář baterky Veroniky Hurdové prosvětlovala moje nitro, všechny popisované hodnoty jsem tam nacházel. Mnoho z nich bylo jasných a výrazných, některé byly skrčené v koutě, ale vše jsem objevil. Ale je zřejmé, že mnoho starších lidí, i někteří mladí dost hodnot nenaleznou. Ovšem to světlo, ta zář Veroniky, která sálá radostí a spokojeností, má tu moc ty skryté dary probudit z jejich semínek, a dát tak vyklíčit a zkrášlit tu vnitřní krajinu naší duše.
Je potřeba ocenit formu knihy, která se skládá z osmdesáti osmi kraťoučkých kapitolek na nadpisem dané téma. Knihu, nebo audioknihu můžete začít z kterého místa chcete, vracet se, opakovat a přitom pociťovat, jak rostlinky ve vaší duši rostou a ty velké rozkvétají. Pro doplnění dojmu doporučuji i nakouknutí na autorčiny webové stránky a její fb profil.
Jiří Toman
Je to skvělá kniha, kterou jsem shltnul za dva dny a už se těším, jak ji budu číst se svými vnoučaty.
V první části nás děj doslova vtáhne do ideálního společenství, které se trochu podobá původním austrálským kmenům. Každý člen má objevit svůj vlastní, individuální přínos pro kmen. (Austrálci to dělali stejně, dávali si své jméno, které onu vlastnost vystihovalo).
Tato část je zcela archetypální a myslím, že to všichni čtenáři cítí.
Hranice dvanácti let (mimochodem dost příhodná pro společnost, kde vládne taková pohoda) je výzvou Agnes k výstupu na zakázanou horu, při níž jí duch hory klade úkoly ze všech stran lidské psychiky. Všechny úkoly jsou popsány poutavě a čtenáři jsou do nich vtahováni. Místy jazyk vyprávění přejde do jazyku psychologického, ale v rámci dějového spádu to děti nepostřehnou a dospělým to nevadí. Veliká věc jsou interaktivní úkoly ducha hory čtenářům - možná těžší pro upřímné dospělé, než pro děti.
Závěrečný happyend je rychlý, strhující příběh navozuje své pokračování v hlavách čtenářů.
Jestli budu pro svá vnoučata dělat letní tábory tak, jako jsem to dělal pro své děti, potom Agnes a zakázaná hora bude výbornou motivací.
Pro dnešní dobu, kdy se mladí třicátníci až čtyřicátníci stále hledají, je tato kniha více než příhodná.
Jiří Toman
Autorka povídek Maličkost pro premiéra umí rozvinout děj v detailních podrobnostech a tak poutavě, že poté, co příběh na papíře vyvrcholí a skončí, jeho pokračování se odehrává dál v hlavě čtenáře. Příběhy se odehrávají v Česku i na různých atraktivních místech, ale vždy je prožívá Čech a vždy jsou zcela aktuální a stát by se mohly.
Je evidentní, že spisovatelka zná dobře současný život v mnoha oblastech a může nás, čtenáře svou další prací obohatit.
HODNOCENÍ: * * * * *