johnny01 komentáře u knih

Historky jsou velmi zajímavé a čtivě sepsané, avšak velkou slabinou je jistá neuspořádanost či přerývavost. U snové historky by bylo vhodnější lepší zasazení do kontextu a protimerkelovské řeči se tam nehodí vůbec.

1 24.12.2022

Zábavná kniha s nečekanými událostmi a překvapujícím zvratem na konci. Místy mi však přišlo, že se děj v pomalejších pasážích trochu vlekl.

9 23.11.2022

Po detektivní stránce mi kniha přišla hodně průměrná až podprůměrná. První příběh otevírá více dějových linek a rozuzlení do toho nějak nezapadá. V druhém příběhu je obrovské množství postav, ve kterých je problém se vyznat, a vrah je jaksi náhodný. Za smysluplnou tak považuji zápletku až ve třetím příběhu, ovšem pro nešachisty obtížně pochopitelná. Vylíčení prostředí na turnajích a v kavárně je povedené, ale proto přece detektivku neotevíráte?

1 18.09.2022

Celou knihu se stupňuje atmosféra, až na konci je tam jakási vikingská mytologie, která to naruší... Asi jsem čekal více, je tam hodně hluchých míst (popisy přírody), oproti Nebezpečným známostem to nemá takovou sílu a vášeň v sobě, je to psané i hodně v náznacích.

2 09.05.2022

Pěkně zpracované, především v dialozích, ale celkově mi to přišlo takové hodně v náznacích - filmové zpracování se mi asi líbilo více.

3 22.04.2022

(SPOILER) Je obtížné číst knihu, když víte, jak dopadne, jak se to stalo mně (konec jsem rámcově věděl ze školy). První dvě části vyvolávaly dojem, že dosažený stav nějakou dobu bude trvat a že Smith i Julie našli způsob, jak tak nějak přežívat, až se to ve třetí části zvrtlo a dočítat konec bylo utrpení. Kniha popisuje věci, které se již v historii opakovaně odehrály, k tomu přidává sci-fi prvky typu telestěny, dále newspeak, doublethink a stálou válku. Z obecnějšího pohledu má kniha svou hodnotu. Přesto některé drobnosti nedávají smysl, např. proč by Smithe celých 7 let sledovali a nezasáhli dříve? Odpor čtenáře k totalitě se měl možná projevovat skrze sympatie ke Smithovi, nicméně drobná zmínka ve třetí kapitole mě přivedla k uvědomění, že Smith vlastně žádný sympaťák není. Ta zmínka je připomínka vstupního rozhovoru k Bratrstvu u O'Briana. "Slyšel se, jak slibuje, že bude lhát, krást, falšovat, vraždit, podněcovat narkomanii a prostituci, šířit pohlavní choroby, chrstat vitriol dítěti do obličeje." Je to vlastně naplnění citátu "Kdo zápasí s nestvůrami, ať se má na pozoru, aby se přitom sám nestal nestvůrou.". Nelze se zbavit dojmu, že si to Smith tak trochu zasloužil, že nebyl vůbec lepší než režim. To trochu podkopává vyznění knihy.

15 27.10.2021

Mnohé historky jsou zajímavé, ale celkově kniha hodně informací opakuje zbytečně několikrát (a již při druhém opakování je to otravné a nezajímavé) a zahlcuje čtenáře nudnými údaji o fungování mozku a anatomii mozku. Určitě by knize prospělo výrazné proškrtání. Na téma vztahové psychologie již vyšly mnohem lepší knihy.

2 20.10.2021

Kniha nedostála své pověsti. Děj se soustředí hlavně na vylíčení podivných zkažených názorů prostřednictvím dlouhých monologů lorda Henryho a dále pak na hříchy Doriana Graye, tyto části jsou celkově málo zajímavé. Úvodem je protkáno očekávání homosexuálního vztahu, toho se však kniha vůbec netýká a je to ke škodě, protože následné Grayovy heterosexuální vztahy jsou nevěrohodné. Trochu napětí kniha nabrala snad až u námořníka. Obrazu, po kterém je kniha pojmenována, se celkově týká vlastně jen malá část knihy.

5 07.03.2020

Zas tak vtipné to nebylo a navíc se autor značně odchýlil od tématu a očekávaného obsahu - psi jsou tam jaksi na pozadí a spíše jde o vyprávění vzpomínek a částečné navázání na knížky o seznamování. Celkově psí příběhy byly spíše slabší.

2 25.02.2020

Kniha je těžkopádněji napsaná a čte se obtížněji, chybí tam napětí, protože dopředu je jasné, jak to skončí. Závěr pak není uvěřitelný a je takový umělý, potřetí člověk (žena) stejnou chybu neudělá a nevkročí do stejné řeky.

25.02.2020

Povedená kniha s mnoha velice uvěřitelnými příběhy, příjemně se čte.

1 25.02.2020

Přesně podle očekávání, oddychové čtení plné zajímavých příběhů s leckdy překvapivými rozuzleními. Místy však až přespříliš odborné, některá vysvětlení se opakují.

13.02.2020

Upoutávka na knihu byla matoucí - z většiny jde o docela depresivní pohádky, někdy se zdá, že zápletka je málo nosná. Co stojí za to (a co odpovídá popisu i názvu knihy), jsou pouze povídky Milovník koček a Správňák, z toho ta první má absurdní vyústění. Nejlepší tak je Správňák, kde i na malém prostoru je patrná energie a atmosféra, a stál by za zpracování v románu.

13.02.2020

Obsáhlá kniha široce líčí osudy života sochaře Augusta Rodina. Velice se přitom soustředí na jeho osobní život a zejména v pozdějších částech knihy se zdá, že na jeho dílo mohl být kladen větší důraz. Například o výstavách v zahraničí je tam doslova větička, přitom tady mohlo být zvýrazněno, jakého úspěchu si vydobyl. Začátky na Petit École jsou například sympatické a velmi sympatický je i Lecoq a také Rose. Clou knihou se line utrpení Rose, se kterou se Auguste odmíta oženit, která posluhuje a pečuje o Augusta a ten se jí "odměňuje" trvalou nevěrou a častými pobyty mimo domov a jejím přehlížením. Neuvěřitelná krutost a co vše musela vytrpět. Vedle toho umělecké úspěchy snad ani nejsou moc zajímavé a potěšitelné, zvlášť když Auguste je věčně nespokojený. Celkově knize chybí určitá "jiskra" či "šťáva", děj utíká dost pomalu a čtenář jej přijímá se značným cynismem.

1 08.02.2020

(SPOILER) Spoilery. … Nejsilnější okamžik z celé knihy je početí Garpa. Život Jenny, mládí Garpa i pobyt ve Vídni – tyto části se příjemně čtou a děj je sympatický. Neobvyklé je prokládání děje úryvky z Garpových literárních názorů, které vzbuzují zdání, že Garp matku hodnotí z velmi vzdálené perspektivy. Na prokládání dialogů popisnými pasážemi se dá zvyknout. Nepříjemnější je občasné prozrazení náznaků budoucího děje, což trochu ničí překvapení. Penzion Grillparzer je velice povedená povídka a chce se říct, že to je to nejlepší, co Garp napsal (až jsou další romány jen okomentovány s výjimkou 1. kapitoly ze třetího). Po návratu zpět do USA kniha trochu ztrácí kouzlo své obyčejnosti a rovněž se ztrácí plynulost příběhu – to, že si Helena Garpa vzala, je vyřízeno jedinou stručnou větou! Přitom to mohla být ta nejkrásnější pasáž knihy – poté, co se zdá, že jí marně posílá dopisy a k ničemu to nepovede. Takhle nejkrásnější pasáží zůstává románek s Cushy v nemocnici. Ještě vylíčení příhody se sexuálním násilníkem se povedlo. Následuje rychlý přechod do doby, kdy mají děti, líčí se pečlivě naplánované Garpovy nevěry – o těch se Helena dozví téměř mimoděk v souvislosti s Alicí (a nic se neděje), bere to naprosto v klidu, s jedinou poznámkou, že to dříve mohl říct jí. Poté období milování ve 4, poté je vidět Garpova přehnaná úzkostlivost až neurocita o děti, přitom kolem domu jezdí autem po tmě! To naprosto nedává smysl! Prapodivná návštěva paní Ralphové, s níž Garp nemá sílu se vyspat (?), a podivná cesta domů s policií a ještě do toho ten mladík. Nakonec je nevěrná Helena, kterou přemůže situace a problémy ve vztahu, a Garp to nepozná, až pochopí výraz provinilosti v její tváři, když doma čte práci budoucího milence. No a bouračka – šok je však sama bouračka a spíše zranění Duncana než Miltona. Zpětně nejděsivější z nehody je mlčení o Waltovi, jehož smrt si čtenář musí tak trochu domyslet. Po pobytu u Jenny následuje další, již slabší pobyt ve Vídni a málo pochopitelná smrt Jenny, která má pletky s politikou. Poté další divnost – feministický pohřeb, kde zcela nepochopitelně Pú pozná Garpa a až při jeho úprku se objevují sympatie k Robertě. Po návratu do Steeringu ještě šlo knihu přijatelně ukončit, ale musela se tam připlést Ellen James a závěr šel do kopru. Garp zcela nevěrohodně hoří nenávistí ke stoupenkyním Ellen James a musí se do nich nenávistně obout v časopise, což následně ústí v jeho smrt – nejsmutnější okamžik knihy. Následují popisy dalších osudů dalších hrdinů, ale to vše je sice smutné a dojemné, ale málo zajímavé. Bez Jenny a Garpa to nestojí za nic. Nakolik byla první půlka super, druhá je slabší – Garpova osobnost se podivně vyvinula, dlouho nepíše. Lepší pasáže jsou právě ty týkající se psaní nebo vydávání. Povedl se i ten příběh s kočkou. Škoda je, že když konečně Garp získá zase inspiraci a přidá se i Duncan s malování, umírá. Zdá se, jako by prožil dlouhý život, ale byl tak mlád. Konec je prostě příliš křečovitě udělaný a je vidět, že se podřizuje finální smrti (podobné to bylo i s nehodou). Celkově dobrá knížka, ale mohlo to být lepší.

1 20.01.2020

Soudce a jeho kat je naprosto vynikající, především svým obratem na konci. Podezření je mírně slabší s jednodušším dějem a nádechem brutality. Slib je velmi originální, opět svým závěrem. Vzhledem k tomu, že detektivky jsem nikdy nečetl, to na mě udělalo dojem.

1 25.12.2019

Mimořádně zajímavá kniha - sice chvíli trvalo zvyknout si na velmi expresivní, přerývavý a chrlivý styl vyprávění, ale stálo to za to. Hlavní hrdina žije nekonvenční život, odmítá se podřídit očekáváním společnosti, přátelům však vyhoví rád. Vše vrcholí v soudním procesu. Nelze se sice zbavit dojmu, že advokát nebyl příliš schopný - přesto je však patrné, že je odsouzen, resp. popraven, především kvůli tomu, že neplakal na pohřbu své matky. V komentáři se rozvíjely nějaké báchorky o rasismu - a to jen proto, že nepřátelé byli Arabové, a za předpokladu (avšak pouze domýšleného), že hlavní hrdina je asi Francouz. S tím nelze souhlasit - o národnost tu vůbec nešlo a je vcelku jedno, kdo přesně byla oběť - šlo o jejich (nepřátel) chování. To samozřejmě nic nemění na tom, že hlavní hrdina je vrah a potrestán být musel (za daných skutkových okolností je zjevné, že nešlo o nutnou obranu), zřejmě však méně přísně - vliv pohřbu byl patrný. Celkově i přes svou krátkost a lineárnost a málovrstevnatost zápletky zajímavá kniha, u níž je nad čím přemýšlet.

2 23.12.2019

Na začátku jsem umíral nudou - nezajímavý popis výletu do Indie, poté zoologické plky promísené s popisem Píova obydlí a pořád samá zvířata a náboženství... Měl jsem chuť knihu odložit, ale ještě jsem si přečetl část nějakého vysvětlujícího komentáře na konci, což mě zaujalo a nakonec jsem tu první část přetrpěl, až konečně začala plavba. Předchozí průběh šel shrnout do několika stran, protože pro plavbu je významné pouze minimum (např. krmení tygra). Na moři už se to četlo příjemně nepřerušovaně a trochu to připomínalo Stařec a moře. Setkání s jiným trosečníkem bylo vylíčeno velmi zmateně, jinak to bylo fajn včetně zastávky na ostrově. I závěr se povedl - alternativní příběh vypadal skoro jako parodie na běžné trosečnické příběhy (a to díky své neuvěřitelné brutalitě zhuštěné na minimálním prostoru), jakože si Pí z Japonců utahuje. Vše zkazil až vysvětlující komentář na konci, který zcela zpochybnil celou knihu a velmi z ní zkazil dojem. Navíc se zde uvádí, že jde o fiktivní rozhovor s Japonci, ačkoliv autor knihy uvádí, že jde o doslovný přepis. Není vůbec patrné, zda jde o skutečnost, nebo fikci - komentář to navzdory svému názvu vůbec nevysvětlil, jen vše zrelativizoval. V českém vydání zůstalo i několik pravopisných chyb. Na vrub autorovi jde i příslib, že uvěříte v Boha - nikoliv. ... Tak prý je to vše vymyšlené, a prý je to tak v postmoderním románu normální (a mělo se to prý poznat ze jména Richard Parker...). Jenže kniha to podává jako pravdivý příběh. Autor tedy čtenáře sprostě obelhal a nedokázal ani vymyslet originální jméno tygra. Hrůza.

4 16.12.2019

Některé povídky jsou opravdu vynikající, některé průměrné... A ten Muž z růžového nároží je opravdu podivný, hlavně stylem jazyka. Celkově však docela příjemná knížka.

1 10.12.2019

Přecejen už to na dnešní dobu není takové terno... Místy až velmi naivní způsob vypravování odpovídající naivitě Jima. Bylo by to možná o něčem jiném, kdyby se to celé vyprávělo z pohledu doktora. Také škoda, že dlouho trvá, než se dostanou na ostrov, a že se to odehrává dost na moři a lodi a na ostrově zase tolik ne... Jinak příběh celkově není vůbec špatný a závěr se nakonec docela povedl.

1 09.12.2019