JOM komentáře u knih

Příběh herce, možná nejlepšího herce všech dob, protože se dokázal vzdát vlastní identity pro svou roli. Lorenzo Smythe, je přes svůj obrovský talent, neúspěšným ztroskotancem ve špatné době...
Tím, že vzal roli "doubla", hrozný překlad, změnil život sobě a zachránil spoustu jiných. Je to trochu varianta na zatrpklého pijáka, měnícího se pod tlakem okolností ve skauta a posléze v muže - včetně zamilovanosti. Postavy jsou relativně živé, snad kromě hlavního záporáka a hodně pomáhá, že je hlavní hrdina poznává a komentuje průběžně.
Oswald napsal - Dveře do léta to nejsou... Já bych řekl místy je to i lepší! Možná jsem moc kritizoval, ale to je tím, kolikrát jsem knížku četl. Velmi blízko dokonalosti.

Podobně jako předchozí knihy v sérii, je i Na nebezpečné půdě poněkud jednoduchá, ale čtivá knížka. Dillon, bývalý voják IRA a posléze žoldák všech špatných hochů, se už dal na sprívnou cestu. Dokonce má rád i svého šéfa, takto britského generála... Zvláštní a těžko uvěřitelné.
Ale pořád dobře napsané. Děj odsýpá a člověk má rád hlavní hrdiny a nemá rád ty zlé. Prostě jste rádi, až jsou špatní eliminování (Dillon většinu sundá dvěma ranami do srdce) a vše dobře dopadlo. No docela dobře.

Kniha působí dojmem re-faktorizace, tedy použití kusů textu. jež tvoří vatu k hlavnímu ději. Spousta klišé a občas patos. Konec je trochu odbytý. Ale přesto jsem si to přečetl a dokonce se k pár pasážím vrátil. prostě velmi slušný průměr.

Horší než Clancy, lepší než Doktorow...

16.12.2014

Další Zlatý fond od mistra. Stručné, napínavé, trochu děsivé.
My nebo oni, toť jest základní myšlenka. Ano, bylo to psáno v jiné době a některé momenty jsou trochu out of fashion, ale pořád je to kniha, teda knížečka, kterou by si mělo přečíst hodně lidí. Drogy? Respektive stimulanty? Cokoli, protože je to pořád MY NEBO ONI! Heinlein vždycky bral jako hlavní splnění cíle, a to potom létají třísky.

Románek s Mary není až tak podstatný, autor ho pojal jako protiváhu k otcovské autoritě. Čtěte a hlídejte si krky!

2 11.12.2014

Vynikající kousek z pera mistra. Mnohem méně sociálních experimentů a žádné incestní tendence (viz Kočka a Dost času...), ale akce přivedená k dokonalosti. Nesrovnávejte s filmem, je dobrý, ale jiný.

Lidé vyčítají Heinleinovi jeho militantnost, někteří fašistickou orientaci. Vyčítáte podobné tendence ruské SF? Heinlein své postoje v knihách vysvětluje (občas obhajuje) a navíc drží v průběhu let.
Přirozený výběr, většinou ve formě teorie elit, dělení společnosti na elitu, užitečné a odpad, chápu, že pokud někdo cítí svůj přínos společnosti na úrovni nula, nemá Heinleina rád.
Patriotismus, vlastenectví, není nic za co by se člověk měl stydět: "Občanem se stanete, až své zemi něco dáte." tohle je pravděpodobně princip, jež tolik dráždí onu hlasitou menšinu mezi námi.
Jako Messi@h v prvním komentáři. Nevěřte mu, píše bláboly. Nevím, v jaké válce jsi ži ty, mesiáši... Jen na doplnění jeho dezinformací - Heinlein byl v námořnictvu, nikoli armádě a strávil ve službě 5 let, včetně letadlovky Lexingtonu. Skončil nikoliv kvůli názorům, anóbrž díky tuberkulóze. (Pokud něco čteš, pokus se to pochopit. Nefiltruj podle svých úvah.)

10 11.12.2014

S dobrodružstvím to nemí mos společného, šlo spíše o naučnou knihu s dějem na pozadí.
Ale! Pokud toto přijímáte, jde o knihu velice dobrou. Pro mě šlo hutný zdroj informací o ninjutsu a Japonsku celkem. Doporučuji.

10.12.2014

Další dobrá Vydra. Bílá. Lulu mě rozesmívá ještě teď.

10.12.2014

Už při přečtení názvu sbírky se mi vybavily čtyři povídky. Heinleinův domeček an Růže pro Algernon jsou klasika klasik, já si dovolím přidat i Vlak do pekla. Snad jen dvě povídky jsem si označil za slabé, zbytek se dá číst i vícekrát.
Nepamatuju si lepší sbírku v češtině.

2 10.12.2014

Tohle byl problém přečíst i když jsem prostě nic jiného neměl (nemoc na táboře). ODPAD!!!!!!

Spíš slabší kompilace sci-fi povídek. Žádné propojení, sjednocující téma. Spoiler": ve své době jsem relativně hltal "Tobora prvního" a měl jsem upřímnou radost, že si přes odpočinul. Dnes už se jen pobaveně usmívám.

1 10.12.2014

Lepší než 2. díl, skoro an úrovni prvního dílu. Jako detektivku bych to nevzal, ale v kombinaci se severem, kde chyby zabíjejí... Doporučuji.

2 10.12.2014

Pan Kutík si za Bílou vydru zaslouží zařazení do Zlatého fondu.
Hltal jsem to a upřímně nesnášel záporáky, dokonce jsem snad i tiše a tajně uronil slzu... Jde o snad první sárii, ke které jsem si sám napsal pokračování. S klidným srdcem doporučím i pro dnešní kluky. Dobrodružství jde najít i jinde než v počítači.

4 10.12.2014

Budu trochu kritičtějsí než předchozí hodnotilelé. Kniha není špatná, ale je to variace Součkem na desetkrát čerpané téma. Pokud jste přečetli (vele)díla typu Cesta slepých ptáků, tak tady moc nového nenajdete. Snad snížená koncentrace soudruhů mě přinutila přidat hvězdičku. Druhá je za humor a třetí_ Nejspíše za vzpomínky. Protože pan Souček byl ve své době NEJ...

10.12.2014