julythreemosen
komentáře u knih
Se špetkou skořice
Elizabeth Acevedo
Byla to vlmi příjemná oddechovka. Líbilo se mi, že kniha zpracovává téme těhotenství na středí škole, respektive mateřštví, jen mi trošku chybělo rozepsání vztahu Emoni a její dcery, ta tam byla hodně v pozadí. Hodně se řešila Emonina vášeň pro vaření, to se mi líbilo hodně, a pak také, co udělat se svým životem jako svobodná matka po střední škole - má následovat své sny nebo hrát na jistotu a najít si práci, aby uživila sebe a svou rodinu? Pro sedmnáctiletou holku jsou to velká rozhodnutí a mně se tento kontrast velmi líbil. Kniha určitě nakousává důležitá témata, ale v rámci YA není moc prostor se pustit do hloubky, to mi trošku chybělo. Ale jako oddechovka to bylo super...
Thrawn: Spojenectví
Timothy Zahn
Achjo. Já jsem se strašně těšila, že tohle bude pokračování jedničky, a ono ne. To je sice moje chyba, ale zklamání s jaksi přetavilo i do mého závěrečného hodnocení. Prostě, když to porovnám s jedničkou, tak tohle si víc, než 3 hvězdičky nezaslouží. Bylo to takové "milostné drama" o Thrawnovi a Vaderovi, místy okořeněné vyprávěním Padme (což zase jako hodnotím dost kladně, nečetla jsem toho ze SW moc, ale Padme zatím nikde nebyla). Tahákem knihy bylo super Zahnovo psaní a pak postava Thrawna, která mě ještě pořád nepřestala bavit! Naopak Vader mi lezl krkem, nějak mi nesedlo to nakouknutí za jeho černou helmu s tím, jak se prezentuje ve filmech. Měla jsem sto chutí ho něčím praštit. Příběh mi obecně také moc nesedl, možná je to i mou nedostatečnou znalostí "backgroundu", každopádně to jsem neměla ani v jedničce a tu jsem si užila moc. Chyběla mi Arhinda! A pořád jsem neviděla Rebels, což si s každou další knížkou o Thrawnovi vyčítám. Každopádně, pořád jsem zvědavá na další díl a taky na novou sérii - to si prostě nenechám ujít.
Tamařino souhvězdí
Anna Musilová
Mám hodně čerstvě vystudovanou výšku v Praze, takže některá témata v této knize mi rozhodně nebyla cizí - také hrdinka této knihy, Liv, studuje v Praze na vysoké škole a pěkně se se vším trápí, protože tak jako spousta lidí v jejím věku je donucena studovat, co ji nebaví a pochybuje o všem a hlavně o svých hodnotách a životních rozhodnutích. Kniha je prodchnutá myšlenkovými kolotoči Liv, a je nádhernou sondou do psychiky nešťastné studentky, která nejenže bojuje se školou, svým tátou, ale také s poznáním sebe sama... Kniha byla napsaná krásně, jazyk byl úžasné procítěný a poetický, samozřejmě ne se vším nezbytně s Liv souhlasím, tedy s jejími počiny a rozhodnutími, ale to je právě to, každý jsme originál a děláme vlastní chyby. Také jsem v knize hodně často narážela na krásné úryvky k zamyšlení a to se mi líbilo. S hlavní hrdinkou jsem sympatizovala a doufala, že vše pro ni skončí dobře. Také musím velmi ocenit naťuknuté téma deprese, které bylo podle mě zpracováno velmi vkusně a myslím, že je to jedno z témat, kterým by se mohlo dát v knihách (hlavně pro mladší čtenáře) více prostoru.
Legenda
Marie Lu
Číst tohleto pár let zpátky, jsem absolutně unešená. Jestli se nepletu, svého času byla tahle série jednou z prvních vlaštovek YA dystopií a jako taková obsahuje vše, co by obsahovat měla, navíc Marie Lu umí hodně dobře psát (není to od ní první kniha, co jsem přečetla), takže to tomu hodně pomáhá. Bohužel pro tuto sérii ji čtu až teď, po X letech a X podobných sérií, takže žádný wow efekt se nedostavil. Ale i tak mě to pořád hodně bavilo, nebylo to stupidní, nic mě tam neiritovalo, knihu jsem si užila. Bavily mě postavy, bavil mě děj, i když by se dal více rozpracovat, nakonec jsem byla radši, že byla kniha kratší. I když žánru už moc neholduji, tak se tady chystám do dalších dílů. Navíc námět nákazy, epidemie a obvatelstva v karanténě - to je nyní až děsivě aktuální. Zkrátka, dějem kniha nebyla (pro mne) ničím až tak překvapivým, ale styl psaní mi sedl a hlavně jsem ráda za logickou provázanost a absenci rušivých prvků, které se (v mých očích) stále více vyskyují v YA a kvůli kterým od žánru pomalu ustupuji.
Americká princezna
Katharine McGee
No, dostala jsem, co jsem od MĚLA čekat. Bylo to, jako by se mi před očima odehrával Deník princezny - někdy až doslova, což mě mrzelo, říznutý Gossipkama. Styl psaní nebyl špatný, četlo se mi to dobře, ale prostě se mi nezdály postavy nijak zvlášť propracované, dost často jsem musela koulet očima nad jejich jednáním a měla jsem je chuť trochu proplesknout. Kniha mi také nepřinesla ale absolutně nic nového. Všechno už jsem někdy četla a všechny "zvraty" jsem čichala na míle daleko. A tohle všechno zaobaleno na více než 400 stranách taky moc nepomohlo, kdyby to mělo tak 250, je to ideální a možná dám o hvězdičku vyšší hodnocení... Každopádně, pravděpodobně mám od knihy vysoká očekávání. Byla to taková oddechová četba a jako takovou ji musíte brát. Do druhého dílu se mi moc nechce, i když by mě docela zajímalo, jak to s postavami skončí (pro to mi ale budou stačit spoilery a ne dalších 500 stran). Teď už potřebuji něco, co mě vytáhne ze čtenářské krize...
Na co Alice zapomněla
Liane Moriarty
Moje druhá kniha od autorky a já jsem hodně spokojená, takže určitě sáhnu po další. Knize prostě nemám co vytknout, byla napsána moc čtivě, měla sympatické postavy, dobrý děj, bavilo mne, jak se život Alice postupně rozplétal a ona pomalu zjišťovala, co se za těch 10 let života stalo a změnilo. Taky se mi líbilo, jak byla do příběhu zakomponována i jiná témata. Zrátka mi kniha velmi sedla a četla jsem s napětím až do poslední stránky. Opravdu jsem si netroufala hádat, jak kniha skončí, ale jsem velmi spokojená. Knihu ale řadím do oddychovější četby - já osobně jsem četla i lepší knihy, proto ubírám hvězdičku. Věřím ale, že se najdou takoví, kteří se v postavách a jejich problémech uvidí, a pro ty bude kniha mnohem zásadnější.
Navždy s láskou, Lara Jean
Jenny Han
Achjo, tahle série byla tak milá a pěkná a oddychová. Ani se mi s ní nechce loučit. Dostala jsem úplně vše, co jsem od knihy četla, a ještě mě navíc dostala z čtenářské krize. Jenny Han se tahle série prostě strašně povedla, známé postavy dostaly zase malinko nový rozměr, růst, a to se mi líbilo... Hlavně u Kitty to šlo znát a já si ji oblíbila ještě víc. Oproti jiným knihám zpracovávajícím středoškolské vztahy mi u téhle nevadily problémy postav a jak se s nimi vypořádávaly, naopak mi dost z toho přišlo docela uvěřitelné, i když pořád napsané skrz naivní oči Lary Jean, ale to k tomu prostě patří. Konec knihy se mi líbil moc, až je mi opravdu smutno z toho, že nemám po ruce další díl... Mám takový pocit, že se k této sérii ještě někdy vrátím.
Thrawn
Timothy Zahn
První Timothy Zahn a zajisté ne poslední.... Také jsem se poprvé setkala s Thrawnem a jsem více než spokojená, už se moc těším na další díly... Skvělé strategie, skvělé postavy, děj, který se neustále zauzlovával, konec tomu dodal korunu, jsem moc zvědavá, kam to povede dál...
Divomor: Síly, jež v sobě objevila Morrigan Crowová
Jessica Townsend
Nikdyuš byla pro mne takovým překvapením, a druhý díl, Divomor, je stejně úžasný, pohádkový, čtivý, skvělý... Pořád vidím určitou spojitost s HP, ale faktem je, že čím déle člověk přetrvává v Divispolu, tím více je vtahován do tohoto konkrétního děje a zamilovává se do úžasných postav této série... Moc se mi to líbilo, téměř 500 stran úplně uteklo pod rukama, jsem moc zvědavá, kam to půjde dál no a samozřejmě - kde mám další díl?
Tapetář
Ema Labudová
Při hodnocení váhám, ta kniha nebyla vůbec špatná, jen bohužel nejsem cílovka...
Zbožňuju Londýn
Lindsey Kelk
I když jsem ne úplně úmyslně sáhla již po pátém dílu série s Angelou Clarkovou, můj požitek ze čtení to v nejmenším nezničilo. Autorka předešlý děj vkusně opakuje když je třeba a tak jsem se dostala snadno do děje, aniž bych o něco zásadního přišla... Jedná se o ten typ holčičí romantiky, kdy balancujete na hraně toho, jestli to, co se v knize děje, ještě je vtipné a nebo už ne. Já měla to štěstí, že mi tento styl psaní a humoru sedl, u knihy jsem se smála, užila jsem si ji, odpočinula si. Vše, co má taková kniha splňovat. Doporučuji a já si určitě vyhlednu další díl ze série.
Zbožňuju tě navždy
Veronika Rei
No, nebudu lhát, 150 stran této knihy by mi bohatě stačilo. Takové téma natáhnout na bezmála 300 stran se mi zdá dost. Přeci jen čteme denickove zápisky "milenialky", a chtě nechtě to člověka přestane časem bavit. Jinak se mi ale líbilo téma i zpracování, které právě jen ztratilo na lesku svojí délkou. Obdivuji autorku, že si takto splnila sen, a vydala vlastní knihu, protože chtěla. A až na to pro mne až nerozdýchatelné množství zdrobnělin má slečna moc hezký sloh a kniha se četla (skoro) sama.
Zkáza a naděje
Leigh Bardugo
Ano, závěr trilogie se mi moc líbil. Podle ne příliš nadšených ohlasů tady u nás už jsem radši neměla žádná očekávání a asi se to vyplatilo. Mě to zkrátka a dobře bavilo. Jasně, mohla bych vypíchnout pár chybiček, ale protože se mi ta kniha tak dobře četla a se závěrem jsem spokojená, tak ani nemám potřebu je vypisovat. Pořád u mne platí, že jsem totálně zblázněná do Nikolaje no a po tom závěru se ještě více než předtím těším na King of Scars, který má, tuším, u nás vyjít na podzim.
Život jedna báseň
Colleen Hoover
Slabší kniha od autorky, ale i tak se četla velmi lehce a čtení to bylo vcelku milé. Bohužel mi vadila ta "dramatická" linka, která byla na můj vkus popsána ne příliš přesvědčivě a já jsem tomu moc nedokázala věřit. A protože vím, že Colleen jinak tyto linky zvládá ve svých knihách bravurně, nemůžu jinak než ubrat na hodnocení. Nicméně všechny knihy autorky jsou skvělé, kdybych si teď zpětně mohla vybrat, určitě bych všechny knihy přečetla postupně, jak byly vydávány, potože autorčino psaní se s každou knihou rapidně zlepšuje.
Krutý princ
Holly Black
Nebudu lhát, tato kniha má hodně vad, nakonec ale z mého pohledu vyhrály ty klady. Začátek knihy mě dostal, líbil se mi ten nový svět, postavy, kruté víly, prostě všechno, stránky mi mizely od rukama, jak jsem hltala tento originální děj! Postupem času mě ale začalo neskutečně vyáčet chování Jude a to se bohužel až do konce téměř nezměnilo... Její chování mi přišlo strašně nelogické a přitažené za vlasy, prostě jsem měla chuť ji proplesknout každou druhou stránku - ale posledních sto stran ve mě tuto touhu zatm uložilo k ledu. Sled událostí a závěrečné vyvrcholení - to bylo něco absolutně úžasného, něco jsem čekala a něco ne, celý výsledek byl z mého pohledu absolutně parádní a moc se těšm jak si s tím autorka poradí! Cardan mě překvapil, na konci mi byl samozřejmě o dost sympatičtější než Jude, přesto jsem si nedokázala prozatím vytvořit žádný vztah ke dvojici Cardan-Jude.... Taryn bych taky propleskla, to bylo snad ještě horší než Jude... Hodně mi vadlo, že některé věci tam nedávaly smysl, byly špatně popsané nebo vysvětlené, jakoby chyběla část příběhu nebo to prostě bylo úplně špatně, na takové velké přehmaty v psaní nejsem moc zvyklá. Originalita příběhu a hlavně ten konec - no pořád se opakuju, konec to zachránil... :D Teď jen čekat na další díl, to asi nezvládnu.
Warcross
Marie Lu
Marie Lu je dost opěvovaná autorka a u nás v poslední době především právě díky knize Warcross. Já jsem od ní četla jen Batmana ze série DC Icons a byla jsem fakt moc spokojená, a na Warcross jsem se jednoduše těšila jako malé dítě. A nezklamal! Nejvíc ze všeho musím na knize vychválit její neskutečnou čtivost! Jasně, knih s tímto nápadem virtuálních světů, soutěží a pokročilé techniky je teď spousta, Marie Lu ale prostě ví co dělá a tak se kniha čte sama od sebe jedním dechem. Hlavní hrdinka z větší části naštěstí nespadne do klišé, její skateboard a duhové vlasy jsou toho důkazem. Kniha nepostrádá spoustu akce, romantiky se taky dočkáme (přeci jen jsme v žánru Young Adult), ale nebylo to nic, z čeho bych si trhala vlasy na hlavě. Konec knihy byl perfektní, takhle by to mělo vypadat pořád! Jasně, jednu zápletku jsem uhodla snad od začátku. Ta další zápletka mě zase ani nenapadla a přitom dává velký smysl, takže za mě palec nahoru a jdu vyhlížet další díl... No a mezitím si asi doplním knihovničku o další knihy Marie Lu, která se pomalu ale jistě stává jednou z mých oblíbených spisovatelek.
Stránky světa
Kai Meyer
Ta byla ale kouzelná! Zajímavý a skvělé vystavěný svět s velmi originálním nápadem. Byla jsem nadšená s každou kapitolou víc a víc. Moc se těším na další díly, tohle byla totiž fakt pecka. Možná je tohle má dušekniha!
Kázání ohně
Francesca Haig
Posledních 50 stránek to zachránilo. Začátek hodně roztahaný. Na druhý díl se nijak nadšeně těšit nebudu, ale ze zvědavosti si jej přečtu.
