Kulti
Mariana Zapata
Když se chlapík, kterého odmalička zbožňuješ, stane tvým trenérem, zní to jako sen. Ale to probuzení… Netrvalo ani týden, aby Sal Casillasová o fotbalové hvězdě, která ji v dětství inspirovala natolik, že sama začala hrát profesionální fotbal, ztratila veškeré iluze. Kam se poděly její sny o tom, že si Reinera Kuliho jednou vezme? Její idol je teď tady, nastoupil do jejího týmu jako trenér. Je však zachmuřený, samotářský a neurvalý. Zkrátka úplně jiný, než si ho vysnila… Bude mít Sal odvahu vytáhnout ho z jeho ulity a probudit v něm znovu vášeň a energii, kterými před lety hýřil a které ji tolik okouzlovaly? Ustojí tlak médií, která se kolem Kultiho neustále točí a pod jejichž drobnohledem se teď ocitá i ona? Mariana Zapata patří mezi nejoblíbenější autorky romantickým příběhů současnosti. Čtenářky milují její vtip, originalitu a vypravěčský styl, kterým vás vtáhne do děje a vyplivne až na konci s neodbytným pocitem, že se hned teď potřebujete začíst do její další knihy.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , Fragment (ČR)Originální název:
Kulti, 2015
více info...
Přidat komentář
Knihy obvykle dočítám do konce, ale tady jsem měla velký problém. Nezáživný děj, stále se opakující slova a pocity Sal jako kadí a ponožky velké holky mě vždycky otrávily. Erotická chvilka úplně na konci knihy byla celkem naturalistická, ale nic proti tomu. Aspoň to zajiskřilo, když celých 500 stran to ani neškytlo.
Bohuzel...Zapata je genialni talent na slow burn romance ALE tady to pro me byl totalne "kop do outu" (viz kniha zejo..). Erotiky jsem cetla hodne, ale tohle...asi to pokazily ty vylevy - "kadi" ...ne tohle fakt neslo.
Našla jsem v ní několik nedostatků, ale ty mě nepřesvědčily k tomu ubrat jí na plném hodnocení. Chvílemi jsem se trochu ostýchala, ale jako celek jsem si knihu zamilovala.
Druhá kniha Zapaty, kterou jsem přečetla po Stačí si počkat.
Nejsem sice velkým příznivcem fotbalu, ale nevadilo mi nahlédnout do fotbalového prostředí. Bylo to vlastně docela zajímavé.
Ovšem zbytek byl tak zdlouhavý, cesta k vyznání byla tak dlouhá, že to byla chvílemi trošku nuda. Přiznám se, že jsem asi po stovce přečtených stran prostředek jen tak prolítla, abych zjistila, jestli má vůbec cenu pokračovat ve čtení. Jestli se tam něco bude dít.
Pak jsem se zase vrátila k té stovce a dočetla jsem knihu až do konce.
Ale...
Kadí. Čůrá. Hovno. Ponožky velké holky.
Co to jako mělo být? Jako fakt? Kdyby to tam bylo jednou, dvakrát, ale v téměř celé knize, opakovaně a hojně? Děs.
Další věc je, že mi Sal přišla věkově dle chování daleko mladší, a to samé i Kulti. Jemu jsem jeho věk – téměř čtyřicet – věřila jen na hřišti v pozici trenéra. Ale kdykoli byli ti dva spolu mimo hřiště, jejich chování neodpovídalo jejich popsanému věku.
Kultiho jsem si docela zamilovala. Byť byl velkou a slavnou fotbalovou hvězdou, působil jako introvert. A líbilo se mi, že se mu za pomoci Sal a její energie postupně podařilo dostat ze své ulity.
Co mě ale překvapilo, a ne úplně mile, byl závěr a podrobný popis sexu. Čekala bych nějakou láskyplnou, milostnou sexuální scénu, bez detailního popisu kdo, kam, komu a co. Ale toto? Nejsem puritánka, nevadí mi číst o sexu, ale tohle na mě bylo trošku moc. A hlavně kvůli tomu, že se to do toho příběhu vůbec nehodilo.
Když pominu některé fráze a pasáže, kniha se četla celkem dobře.
Tak jsem se prokousala zdárně až na konec knihy, který byl opravdu akční. :D Musím se přiznat, že kniha na mě byla zbytečně dlouhá. Až někde do strany 200 jsem se hrozně nudila. Pak mě to už více chytlo, ale žádný velký dojem na mě bohužel kniha neudělala. A to jsem velký fotbalový fanoušek a roky jsem ženský fotbal sama hrála...aspoň za to fotbalové prostředí hodnotím třemi hvězdami.
(SPOILER)
Zapata mě totálně dostala svoji knizkou Srdcem proti zdi. Čekala jsem tedy něco podobného, co mě dostane od první stránky a bohužel. Sice lepší než její třetí kniha S láskou Ivanov, ale…
Jestli máte rádi v knize tu pasáž, kdy jsou hlavní hrdinové konečně spolu, tak tohle není ta práva kniha. Opravdu si člověk počká až na úplný konec!
Škoda. Takový potenciál to mělo.
Poprvé jsem se usmála na straně 165.
Stejně jako u jiné knihy autorky i tady byl rozjezd skutečně pomalý, rozvleklý a na knize nebylo nic moc zábavného. Jediné, co mě udrželo u čtení, bylo očekávání kvůli pozitivnímu hodnocení a předchozí autorčině knize.
Rozhovory byly čtivé, a tak jsem knihu přelouskala celou.
Fotbalové pozadí pro mě nebylo to pravé ořechové, navíc tvořilo asi 85 % knihy (což jsem mohla čekat, že jo).
Už druhý příběh od autorky měl "vyvrcholení vztahu" situované a popsané tak, že to pro mě bylo spíše zklamání.
Jinak bylo přátelství mezi hlavními hrdiny vykreslené velmi živě.
Spoiler pro nedočkavce: pusa přišla až na straně 450.
Čtivá romantická oddechovka. Příběh byl trochu rozvláčný, ale četlo se to dobře. Fotbalové prostředí se hodilo k probíhajícímu EURU 24, i když šlo hlavně o vzájemné sbližování spřízněných duší.
Vlastně jsem nečekala , ze mě fotbalové prostředí bude tak bavit. Jestli se nepletu, tak od téhle autorky je to moje prvotina a určitě nezklamala. Je to velmi čtivé a navíc autorčin humor, je moje krevní skupina.
Jenom to čekání az se hlavní hrdinové daji dohromady bylo možná trochu zdlouhavé.
Kultiho jsem si vybrala jako svoji první knihu od autorky a rozhodně není čeho litovat. Pomalý rozjezd a potom spousta zábavných pasáží, kdy se postavy pomalu sbližují. Kniha je skvělá. Jediná škoda je pro mě fotbalové prostředí, které prostě neplatí mezi moje nejoblíbenější, ale i přesto skvěle napsané.
Tak jsem se hned pustila do další knihy od Zapaty. Příběh to byl moc pěkný, ale u mě zatím vede Srdcem proti zdi.
Na tuto knihu jsem četla hodně kladných ohlasů. Díky čemuž mě to trochu zklamalo. Je to krásný romantický slow burn příběh vyprávěný z pohledu Salome. Mám ráda, když se střídá pohled obou hrdinů, tady mi to ale nechybělo. Čeho ale přebývalo, byly myšlenkové pochody Sal. Občas mne rušily v dialozích, např. když Rey něco řekl, pak následoval sáhodlouhý popis myšlenek Sal a až poté následovala opravdová odpověď.
I přes délku knihy se četla velmi dobře. Neobsahuje žádná velká dramata. Skoro 400str. je jen o vzniku a trvání přátelství a nějaké romantické pasáže byly opravdu až na konci. Díky tomu je ale příběh uvěřitelný a dotýká se několika témat, která ději přidávají hloubku.
Když jsem knihu četla poprvé, málem jsem ji odložila. Když jsem byla na asi sté straně a hlavní hrdinové se ještě ani nepotkali, natož aby spolu mluvili, tak jsem si říkala, že to asi nebude nic pro mě. Nakonec jsem vydržela a oba si zamilovala. Knihu jsem od té doby četla minimálně třikrát a patří mezi mé oblíbené i s tím předlouhým začátkem. Miluju i ostatní Zapatiny knihy, ale německý preclík a jeho schnecke jsou moje srdcovka.
Bylo to krásné,ale na můj vkus to bylo dost dlouhé,500 stran je celkem hodně a přišlo mi to takové dějově jednoduché.
Další ze slow burn romancí, za mě už několikátá od autorky a musím říct, že když nečtete knihy v řadě za sebou (to by možná mohlo být lehce monotónní), je radost je číst a vždycky si to užívám. Navíc zjišťuju, že příběhy ze sportovního prostředí, kde hlavní hrdinky tvrdě dřou na fyzičce, jsou pro mě svým způsobem motivační a tak trochu mě nutí začít taky něco dělat se svou kondicí :-). Kniha se mi líbila (a to ani nejsem fanynka fotbalu!) a myslím si, že kdyby se ji autorka rozhodla napsat ještě delší, nechala bych se od ní vodit za nos prakticky kamkoliv a spokojeně bych slintala blahem :-), protože knížky Mariany Zapaty jsou tak dobře napsané, že se vždycky ponořím do příběhu a nic jiného neřeším :-).
Technika, kterou Sal používala, aby zapomněla na své poblouznění svým bývalým idolem a nejslavnějším fotbalistou světa, že si ho představovala na záchodě, mi ze začátku přišla trochu divná, ale postupem času jsem se tomu jejímu intenzivnímu: „Kadí. Kadí. Kadí.“ od srdce smála :-). Líbilo se mi, že do knihy propašovala i narážky na nerovnoměrné finanční ohodnocení mužů a žen a vůbec na rozdílný přístup k nim, co se týče třeba i jejich osobního života a milostných avantýr. Byť je to taková pohádka pro dospělé či dospívající, je fajn dát příběhu větší hloubku (a proto mám knihy Mariany Zapaty ráda, že to nejsou vyložené prostoduché příběhy :-)
Tahle knížka byla super, moc jsem si ji užila. Obecně nesleduju sport a fotbal obzvlášť, takže to pro mě byla osvěžující změna prostředí. Nevtíravě se dotýká závažných feministických témat odlišného odměňování mužů a žen ve sportu, což velmi oceňuji.
Hlavní postavy byly sympatické a inteligentní. Salina představa že Kulti kadí mě kupodivu celou dobu bavila. Líbil se mi taky částečně argentinský původ hlavní postavy, v Argentině je fotbal velmi populární a sleduje ho vážně každý, což přidává knize na realističnosti.
Knize bych vytkla, že je to až moc dokonalý příběh, spíše bych ji nazvala pohádkou pro dospělé. Komu se poštěstí dát se v dospělosti dohromady se svým dětským idolem? A čí láska je takhle osudová? Asi budu se svým názorem jediná, ale spíše bych přivítala, kdyby se milostný vztah mezi nimi v knize nerozvinul.
Ach jejda, to mě to nebavilo! Pořád dokola omílaná mantra, jaký to byl její idol a kadí, hovno na každé straně minimálně desetkrát. To bylo ubohé.
Chápu, že fotbalisti dostávají strašné pecky do hlavy, čehož důsledkem může být nižší inteligence a snížená slovní zásoba, ale proč to musí trvat přes pětset stran?
Omlouvám se mladším ročníkům, kteří jsou románem nadšení. Já jsem fakt trpěla.
Osud je jako žebřík, po kterém musíš krůček po krůčku šplhat, aby ses dostal tam, kam máš...
Ona si svou kariéru teprve buduje, on ji právě ukončil. Ona je prostořeká, on uzavřený a arogantní. Ona ho milovala (a teď ho nesnáší) a on...
Když člověku na něčem hodně záleží, dokáže cokoli.
Vtipné, čtivé a podmanivé. Osvěžující jako sprška jarního deště. Příběh o spletitých cestách osudu, o odvaze, lásce, přátelství a o fotbale. O slávě, promarněných snech, zradě i zklamání. O vytrvalosti, touze i o naději.
ÚŽA-ÚŽA-ÚŽASNÝÝÝ!!!
Autorovy další knížky
2019 | Kulti |
2021 | S láskou, Lukov |
2020 | Rytmus, já & Malychin |
2022 | Srdcem proti zdi |
2023 | Drahý Aarone |
Ze začátku mi docela dlouho trvalo, než jsem se za četla, ale pak stránky ubíhaly ani nevím jak. Hlavní hrdiny jsem si oblíbila, jako ostatně vždy, i když u Kultiho mi to trvalo dýl. Kniha měla spád, zajímavý námět, ale chyběl mi nějaký šílený neočekávaný zvrat a roztržka mezi hlavními hrdiny. Tři hvězdy dávám proto, že si knihu už zřejmě nikdy znovu nepřečtu a zůstane mi z ní v hlavě jen mdlý dojem.