Jůšo komentáře u knih

Co si budeme povídat, Nesbø je prostě mistr detektivky. Jeho příběhy jsou originální, vtáhnou vás do děje a hlavní hrdiny si dokážu představit jako opravdové lidi. Dělají chyby a musí je napravovat, občas podlehnou svému pokušení a zkrátka nejsou dokonalí, jak často hlavní postavy bývají. Právě proto na mě tohle čtení působí tak reálným dojmem a to se mi moc líbí, protože stoprocentně bezchybného člověka byste v tom světě, ve kterém žijeme, jen těžko našli.

4 24.09.2017

Tak tohle bylo krásné! :) Ještě nikdy jsem nečetla knížku, která by byla složená jen z dopisů, mailů a vzkazů, ale moc mě to zaujalo. Navíc to je praktické v tom, že když potřebujete na chvilku od knížky odejít, nemusíte dočítat celou dlouhou kapitolu. Alex i Rosie mi byli moc sympatičtí a dokázala jsem se do nich vžít. Navíc se mi líbilo, že dopisy si neposílali jen ti dva, ale byla do toho zaplnetená i rodina a přátelé. Jsem vážně ráda, že jsem po téhle knížce stáhla, protože poslední dobou jsem narážela jen na samé průměrné příběhy, ale tenhle mi opravdu zvednul náladu. Vřele ho doporučuji!!! ;)

4 06.11.2016

Je to velmi čtivý příběh a úplně vás to vytáhne do děje. Je to už pár let, co knížka vyšla a proto mi přišlo legrační jak se tam hodně používala slova, která v té době mezi teenagery frčela. :') Každopádně plynule přecházím na další díl a už se nemůžu dočkat dalších dobrodružství, která Gwendolyn v minulosti čekají. :)

4 03.07.2016

Musím se přiznat, že ze začátku mi kniha připadala dost divná, ale jakmile se cesty Árie a Peregrina spojily, nemohla jsem ani přestat číst. Příběh je velmi čtivý a stránky ubíhaly stokilometrovou rychlostí. Bylo krásné sledovat, jak se vztah Árie a Perryho pozvolna mění. Nemůžu se dočkat dalšího dílu. :) ;)

4 08.05.2016

Z celé série Odkaz dračích Jezdců mám takový krásný pocit.Připadá mi, jako bych celý ten úžasný příběh sama prožila a teď je mi smutno,že končí. Poslední díl byl samozřejmě dokonalý jako všechny předešlé,akorát na konci se mi chtělo trochu brečet. Vážně doufám,že Christopher Paolini napíše ještě jeden díl jak v závěru sliboval. ♡♡♡

4 25.03.2016

Knihu bych doporučila komukoliv, pro koho je Aspergerův syndrom zatím neznámým tématem. Autor se nesnaží o přehnanou odbornost, ale je očividné, že jeho hlavním cílem je především pomoci rodičům, pedagogům, ale i běžným lidem, aby našli pro lidi s tímto syndromem pochopení a zároveň jim dokázali také efektivně pomoci. V první části se dozvíte základní informace o projevu syndromu. Druhá část se skládá z odpovědí na nejčastější otázky, které jsou ve spojitosti s tímto znevýhodněním kladeny. Zpracováni je velmi přehledné a velkým plusem je také obohacení o příběhy ze života lidí s touto diagnózou.

3 04.12.2021

(SPOILER) Velmi lákavé téma, jenže zpracování? Pro mě bohužel velké zklamání. Na první kousek od Neala Shustermana jsem byla opravdu natěšená, ale moje nadšení opadlo už po několika prvních stránkách. Žádná z postav si mě nezískala, a popravdě mi nesedlo ani jejich úsečné a občas vulgární vyjadřování. Děj byl chvílemi jaksi škrobený, pozornost se obracela k ne až tak zásadním věcem a na konci jsem měla pocit, že autoři neví, jak z bezvýchodné situace vybruslit, proto se na scéně musel objevit hrdina v podobě letce, který všechny zachrání. A také mi vrtá hlavou, kde se najednou z ničeho nic opět vzalo dostatečné množství vody, díky kterému se život mohl velmi rychle začít vracet do normálu. Tak si říkám, že YA už zřejmě přestává být můj šálek čaje.

3 13.10.2021

Po přečtení téhle knihy si opravdu říkám, že pokud bych se seznámila s Nesbøm, tak bych si ho rozhodně nechtěla znepřátelit, protože je až neuvěřitelné, jak drsné věci dokáže vymyslet. Ale každopádně to byl chytlavý příběh a o napětí nebyla nouze. Těším se na Syna, který na mě už čeká na poličce.

3 27.06.2018

Příběh je velmi čtivý a líbí se mi autorčin styl psaní. Příběh měl spád a zanechal ve mě silný pocit. Mrazivý a smutný. Byla to moje první kniha s válečnou tematikou a děsí mě, že takové věci se děly teprve před sto lety, a že se s lidmi zacházelo hůř než se zvířaty! Myslím, že bude nějaký čas trvat, než opět sáhnu po podobné knize, protože musím dojmy z tohohle příběhu teprve vstřebat.

3 06.11.2016

POZOR BUDOU TU SPOILERY!!!
Stránky mi jen utíkaly pod rukama a já jsem nemohla uvěřit tomu, že z Warnera se stal takový něžný kluk a z Adama hádavý uřvanec. Tím se můj názor na ně prohodil, ale co, hlavně že si Jul vybrala toho správného. V celé knize nechyběla akce ani postupné odhalování tajemství. Akorát ten konec!! Vždyť zůstalo tolik nezodpověděných věcí a žádný další díl, ve kterém bychom se mohli dozvědět kdo přežil bitvu; jak James zareaguje na to, že Warner je jeho bratr a jak se Juliett ujme svého vůdcovského postavení. Moje zvědavost zůstala neuspokojena. :(

3 27.07.2016

(SPOILER) Do knihy jsem se pustila s nadšením už jenom proto, že je z pera autora, který mě dokázal nadchnout už tolikrát předtím. Tentokrát jsem se však trošku zarazila hned na samém začátku, protože jsem neočekávala hovorový jazyk. Nicméně na ten jsem si poměrně rychle zvykla, protože k postavě Roye tento styl vyjadřování zkrátka sedí. Sympatie nebo alespoň pocit, že bych mu chtěla fandit, ve mně však nevyvolal. V některých chvílích mě rozčilovalo, jak jednoduše dojde k ukvapeným závěrům a jsem si více než jistá, že v reálném světě by mu všechno to vraždění neprošlo. Ve druhé polovině knihy jsem si usilovně přála, aby mě čekal alespoň velkolepý závěr, ale po dočtení jsem si spíš povzdechla. Celou dobu jsem byla přesvědčovaná o tom, jak moc Roy po Shannon touží, jak si vysnil budoucnost po jejím boku a v jednu chvíli byl ochotný pro splnění tohoto snu udělat cokoliv. Brzy na to ale otočí o 180 stupňů, její smrt ho nijak zvlášť nerozhází a život jde prostě dál. Nemůžu se tedy přidat k davu spokojených čtenářů, nicméně věřím, že mě s Nesbøm čekají ještě jiná, zajímavější dobrodružství.

2 01.03.2022

O Všech malých zázracích jsem slyšela jen samou chválu, a teď jsem se konečně dostala k tomu, abych si je také přečetla a buď se přidala k nadšeným fanouškům nebo k těm, kteří si vždycky něco najdou. No a bohužel tentokrát patřím spíš do té druhé skupiny.
Četla jsem už pár podobných příběhů, takže mě osud Finche a Violet až tolik nezasáhl. Na druhou stranu se mi ale moc líbilo jejich cestování, což byl dost neotřelý nápad.
Ale po přečtení závěrečných slov autorky pro mě příběh získal mnohem větší rozměr. Nebudu spoilerovat, ale skládám Jennifer Nivenové poklonu. Je to silná žena.

2 26.11.2017

Spokojenost, nadšení a nutná potřeba dalšího dílu, takové jsou moje pocity po přečtení téhle báječné knihy. Dokonce i můj naprosto neknihomolský kamarád, kterému jsem knížku vnutila, příběh pochválil a řekl, že si možná přečte i pokračování, čímž mě úplně dostal. XD To svědčí o velkém potencionálu autorky.

2 31.07.2017

Začátek se hodně táhl, ale konec byl naštěstí svižný. U hrdinské ódy jsem se hodně nasmála.

2 02.07.2017

Tuhle knížku mi půjčila babička, když jsem zrovna neměla co číst. Říkala, že to byla její nejmilejší, když byla asi ve stejném věku, jako jsem teď já.
Protože je to starší příběh, myslela jsem si, že bude podobný těm ostatním z té doby. Čekala jsem dlouhé popisy a děj, který je u většiny zamilovaných příběhů stejný, ale spletla jsem se. Opravdu, vyprávění mě chytilo a i v místech, kde byly dlouhé rozhovory nebo jen myšlenky jsem se nenudila.
Chvíli mi sice trvalo, než jsem se začetla, ale brzy jsem si na styl psaní zvykla a dostala jsem se až ke šťastnému konci.
Teď jsem jen zvědavá, jestli filmove zpracování předčí tuhle krásnou knížku.

2 04.03.2017

Rozhodně lepší než první díl. Mnohem víc akce, napětí a když už zbývalo jen posledních pár kapitol, příběh začal nabírat obrátky a nedalo se od něho odtrhnout. A opět to skončilo tak otevřeně! Prosím prosím, já nutně potřebuji pokračování! :D

2 28.12.2016

Kresby elfů, trpaslíků a dalších tvorů z Alagaësie jsou úžasné, ale přece jen mě zklamala jedna věc - z malé kapsičky, kde měl být černý okvětní plátek Aryiny nejoblíbenější květiny, kterou pro ni stvořil Faölin, na mě vykoukl kvítek z té nejobyčejnější umělé květiny, kterou jen v obchodě seženete. Tady to chtělo o kapku větší fantazii.

John Flanagan opět nezklamal! :)

2 25.07.2016

Kniha mě přilákala hodnocením Christophera Paoliniho. Je to jeden z mých nejoblíbenějších spisovatelů a proto jsem si byla jistá, že se mi bude líbit. Opak byl ale pravdou. Nemohla jsem se do příběhu začíst a hlavní hrdinka se někdy chovala opravdu nepochopitelně. Navíc první polovinu knihy se nedělo nic moc zajímavého a všechna akce byla nehrnutá až na konec.

2 28.05.2016

Autorka mě nepřestává udivovat svou fantazií. Její přirovnání jsou opravdu originální a já se jenom divím, kde se jí to v hlavě všechno bere. :') Dostal mě hlavně konce knihy a už se nemůžu dočkat, až ce dozvím jak celý Juliettin příběh dopadne. :)

2 04.05.2016