K.Kat komentáře u knih
Klasika, idealizovaná, ale krásná a dojemná. Myslím, a to jsem cizinka, že je to jedna z těch knih, které by měl přečíst každý, kdo je Čech nebo chce poznat českou kulturu.
Milovaná knížka z dětství, sladká vzpomínka na DOL v Bukovanech, odkud jsem si ji vypůjčila. “Exotické” švédské prostředí mě fascinovalo. Měla bych si ji koupit, zaslouží si v mojí knihovně čestné místo :-) Ještě že v letošní Čtenářské výzvě bylo téma “Kniha z mého dětství”, moc ráda jsem se k ní vrátila.
Kniha mého dětství. Nemám co dodat, prostě úchvatná. Něžná, poučná, dojemná. Číst ji je jako pohlazení po duši. Ten stejný pocit jsem si maximálně užila znovu, když jsem se k ní vrátila v rámci Čtenářské výzvy.
Úžasná. Romantický a bolestný příběh o tom, jak válka dokáže nesmyslně ničit životy.
Prostě Kniha knih. Elementární základ západní kultury. Měl by se s ní seznámit každý.
Studovala jsem taneční konzervatoř, ale takové vzpomínky na ni nemám, na druhou stranu v lecčem musím dát autorce za pravdu. Zároveň mě trochu mrzí, jak jednostranně bývá balet v umění zobrazován. Jasně, je to drsné prostředí, ale taky vám strašně moc dává. Člověk si ho vybírá dobrovolně, prostě protože chce. A ten pocit, když jste na jevišti, je k nezaplacení. Každopádně oceňuji téma, čtivost, emoce. Bylo to strhující, knížku jsem přečetla za jeden večer.
Sice “trapná” červená knihovna, ale moje oblíbená. Milovala jsem ji v pubertě a miluji ji dosud. Navíc autorka má skvělý styl psaní, a k tomu to exotické prostředí! Paráda :)
Četla jsem ji v rámci Čtenářské výzvy. Mrazivá, zároveň napínavá a strhující.
Dokopala jsem se k ní v rámci Čtenářské výzvy 2022 (ještě mě čeká Odysseia, ufff). Upřímně, byl to hardcore, ale stálo to za to :)
Krásný příběh, jehož kouzlo dotváří úchvatné prostředí spolu s prolínáním dvou časových rovin. Knížka, která mi umožnila na chvíli se zastavit a snít. Díky za to :)
Nudné, neuvěřitelně zdlouhavé, spousta banálních popisů. Příběh a zápletka taky nic moc, spíše na hranici uvěřitelnosti. Tak aspoň tu jednu hvězdičku, za to, že kdo je vrah čtenář (pokud můžu mluvit z vlastní zkušenosti) pozná až opravdu na konci a neuhádne to hned po pár stránkách… To jediné mě taky přimělo knížku dočíst.
(SPOILER) Skvělá, dojemná a inspirující knížka. Přečetla jsem ji jedním dechem. Příběhy pacientů byly opravdu dojemné a odhodlání a píli Dr. Carsona obdivuji. Oproti jiným životopisům je kniha opravdu velmi čtivá a strhující. Ale přeci jen, některé pasáže mi připadaly až nevěrohodné (např. ta se snem a správnými odpověďmi v textu).
Další rok, další “Evangelium na každý den”. Moje každodenní tradice, díky!
Prostě skvělá! Nevím proč, ale je to jedna z knížek, která mi přirostla k srdci nejspíš už napořád a kolikrát ji čtu stále dokola. A zbožňuju její název :D
Setkala jsem se s ní v rámci studia na PřL. “Bohužel” hodně dlouhá, ale holt je to potřeba. Publikace je nadupaná informacemi a přitom zůstavá přehledná, za to palec nahoru. Velký obdiv jejím autorům. Na “mikrošku” podle mě to nejlepší, z čeho se lze učit. Ale vyhraďte si dostatek času :)
Hanba mě fackuje, ale o Shakespearově předloze mám jen mlhavou představu. Po Děvčeti na ocet jsem v Levných knihách sáhla hlavně kvůli hezkému obalu a vtipnému názvu, ale i proto, že jsem se v té době zrovna náhodou učila na zkoušku z mikrobiologie :)
Knížka je milá a čtivá, ale... poslední třetina mi přijde oproti línému a klidně plynoucímu zbytku strašně "nahňácaná", uspěchaná, přehnaná a vůbec. Další věc, která mě mrzela bylo, že autorka děj utnula skoro hned po svatbě. Ráda bych se dozvěděla, jak se Kate s Pjotrem spolu "srovnali" a vůbec jaké byly jejich manželské začátky.
Naopak chci pochválit skvělé dialogy a "situační humor".
Celkově je pro mě Děvče na ocet milá a odpočinková knížka, díky níž jsem se navíc chytla za nos a dala si závazek, že toho Shakespeara si už konečně přečtu.
Nádherná knížka, její starosvětská čeština doslova hladila po duši.
Hlavní hrdinku Katynku jsem obdivovala i soucítila s ní zároveň.
Nádherné básně, takové pohlazení po duši. Místy smutné, nutící k zamyšlení. Krásné, snové ilustrace. Asi že jsem ekoložka, nejvíc ve mě rezonuje věta z básně “Fialová”: “Obvažte krajinu fáčem a zastřete Bohu oči.”
Josefa Fantu znám jako jednoho z nejpokrokovějších lesníků a ekologů 20. století. Jsem hrdá, že byl Čech, a zároveň se stydím, že jej minulý režim vyhnal.
Kniha se četla moc hezky, a pan Fanta mě znovu přesvědčil o svých kvalitách nejen odborných, ale také lidských. Každému, kdo se zajímá o přírodu, vřele doporučuji.
Nesnášela jsem ji, ale později u CNS mi došlo, že kosti a svaly (orgány už úplně) byly těžké leháááro ;D Skvělá, nahradí i anatomický atlas.