kacaabba
komentáře u knih

Zajímavá témata: potraty, život v sirotčinci, životy sirotků po osamostatnění


Tahle kniha má jednu velkou chybu: autor stihnul dokončil pouze první díl z připravované trilogie. Jinak naprosto super, až se mi nechtělo věřit, že to pochází z české provenience.


Tento styl psaní není můj šálek kávy, ale pro některé myšlenky, nápady, příhody si mne knížka přesto získala.


Zapletal jak ho znám a mám rád (až na přesvědčení, že jsme z opic:-) Jestli jsou zajímavé jeho knihy příběhů kluků ze skautského oddílu, jaké to asi je to skutečně prožívat? Upřímně: rád bych si vyzkoušel být u něho v oddíle jedním z kluků...


Lepší kniha než jsem čekal. Všechno se mi to začalo vybavovat... Brrr! Těm, kteří nezažili náš reálný socialismus doporučuji před čtením Tankového praporu přečíst knihu Farma zvířat.


Občasně velmi pěkné, jinak nuda. Teď ovšem si budu číst Silmarilion a pak, až pochopím podstatu jeho světa, možná změním i hodnocení :-)


Kniha, kterou jsem četl jen kvůli dětem ve škole, které jí mají jako "povinnou" četbu. Přesto jsem postupem času načichnul jazykem této knihy a vychutnal jsem si jí. Kromě známých příběhů chlapce Mauglího se mi hodně líbily takové příběhy jako Riki-Tiki-Tavi, nebo Bílý lachtan. Pokud jde o Mauglího, asi nejvíc se mi líbil předposlední příběh - Ryšavý pes. Hodně jsem se nasmál, abych vzápětí zvážněl.


Kniha se mi nelíbila. Dokončil jsem ji jen s vypětím sil.
Vidím to stejně jako Dáma s hranostajem.


V určité životní etapě jsem žil velmi podobným životem. Díky, Bohu - přežil jsem to... Popsat to - proč ne. Ale když z toho vznikne celé hnutí, které reaguje na určitou celospolečenskou náladu, tak mi to přijde líto.
Kniha k doporučení? Mnou určitě ne.


Čteno s dětmi. Knihu jsem se rozhodl přečíst proto, že se jí údajně posmíval autor Pána much, W. Golding. Dalším důvodem pak byla skutečnost, že kniha byla zfilmována do seriálové podoby a seriál jsem po třech letech sehnal. Chtěl jsem ho vidět s dětmi.
Pro mne, jako křesťana, nejzajímavější robinsonáda, kterou jsem doposud četl. Ne, že by byla zcela reálná - to ne. Ale je tam akcent, který v mnoha knihách není: křesťanský pohled na některé události očima hlavního hrdiny. Pan Golding údajně právě proto napsal Pána much, aby to nebylo tak sladké. K tomu bych rád napsal něco ze své zkušenosti: průběh soužití lidí na Korálovém ostrově není v rozporu s průběhem událostí v knize Pán much. Zažil jsem sám osobně obě polohy. Ne jen to, jak se k sobě mohou lidé chovat v duchu Pána much, ale i krásný lyrický příběh, jaký prožili chlapci na Korálovém ostrově. Takže, ač je kniha Pán much jistě velmi zajímavá, pan autor se spletl, když myslel, že soužití na Korálovém ostrově je nereálná utopie. Já sám jsem živoucím dokladem, že to možné je :-)


O autorovi se říká, že si vždy vybral určitou profesi a o té poutavou románovou formou psal. V tomto případě šlo o televizní zpravodajství. Trochu jsem se cítil "podveden", protože mi úplně nepřišlo, že bych teď byl do putníku seznámen s touto profesí... Když televizi koupila soukromá společnost, nebylo možné si nevzpomenout na Babiše... Napínavé to bylo, ale občas mi dialogy přišly naivní a některé situace, jež zkomplikovaly děj, příliš nepřirozeně a nelogicky vykonstruované. Další Hailey? Asi ne, ale ne proto, že by u mne propadl, jen se úplně nekryje s mými čtenářskými zájmy.


Kniha, která rozhodně není určena pro mne. Přesto jsem si jí moc užil, pobavil se, zavzpomínal a i svíral pěsti nad tím, co všechno napáchá rozvod, co v dětech - budoucích maminkách a tatíncích - zanechá za šrámy a nedotažené obrazy plného lidství. Jediná věc mi tam scházela, že totiž se chybějící máma točila kolem hlavních hrdinek, ale ani náťukem se v knize nezmínili kluci, "skorosourozenci", kterým zase v životě chybí táta. Škoda, mohlo z toho vzniknout něco pěkného, působivého.


Kniha pro mne byla milým překvapením. Starou literaturu moc nevyhledávám, asi mi na ní zkazilo názor několik pokusů v minulosti na základě maturitní četby.
Kniha je přes svojí jednoduchou hlavní linku velmi pestrá, chvílemi mi přišlo, že se autor snažil trumfnout Příběhy tisíce a jedné noci, jindy mne překvapila sociální kritika a vůbec některé komentáře k popisovaným událostem. Hlavní myšlenka románu je živá i dnes: dříve to možná byly vybájené rytířské romány, ale dnes se to hemží různými (hlavně asi filmovými) super hrdiny s nadpřirozenými schopnostmi, které se pak děti snaží napodobovat (a diví se, že to nefunguje). Četlo se to, i přes značný objem, dobře. Jako divadlo by tato kniha musela být suprácká.

Škoda, že jsem knihu ve své době četl jen jako tečku na bílém papíře. Teprve později, se seznámením se s dalšími historickými postavami a ději, které se odehrávaly v Číně, bych tuto knihu plně docenil. Takže pro ty, kdo ještě nečetli a zvažují přečtení, doporučuji, aby si nejprve nastudovali veřejně známá fakta a pak teprve vstoupili do děje této knihy. A jako bonbónek po přečtení knihy můžete shlédnout film Poslední císař.


Co se mi na knize líbilo, bylo heslovité vyjádření typů vztahu k Bohu. A je to tak jednoduché, že se to snadno pamatuje: nad Bohem, pod Bohem od Boha, pro Boha... a s Ním.


Polodokumentární životopis dona Bosca, který mne bavil, protože mne bavil Bosco.


Zajímalo mne, co se bude dít dál - no jasně, vysvobození Metoděje. Ale jak? A co bude dál? A proč Vojmírova cesta? - A bylo to opět moc fajn. Autor má moc hezké nápady pro zápletky a zároveň se stále snaží něco čtenářům říci. Vlastní spisovatelský styl pro mne není kdoví jak krásný, ale jeho příběhy ano.


Myslím, že vše potřebné o knize je popsáno výše. Jen bych dodal, že přerod muslima v křesťana byl o dosti dlouhé době a hlavně je to popis přerodu "západního" muslima. Jak sám autor upozorňuje, mezi muslimy na Západě a Východě může být ve vnímání a posuzování světa, a tedy i Mohameda a Koránu, propastný rozdíl. I přesto, že princip cti a hanby je obecně platný v muslimském světě. V Evropě, ve vztahu k uprchlíkům, jsme tedy v poněkud odlišné situaci; k nám spíše přijdou ti východní muslimové.


Napsáno hezky, čerstvě, líbivě pro mladou duši. Nicméně smůla byla, že jsem si knihu četl po významně závažnějším a hlubším tématu, takže pro mne nebylo v jednu dobu jednoduché vůbec pokračovat ve čtení. Je to tedy lehčí čtení, s mladým hlavním hrdinou, který by nejraději sbalil všechny ženský na světě. Trochu únavné, byť v určitém smyslu pochopení pro to mám.


Doporučení: před tím, než otevřete stránky této pro mne úžasné, intelektuální knihy, přečtěte si Hamleta od Shakespeara a seznamte se s tragickým příběhem Orfeovým ze starých řeckých mýtů a bájí. Třeba ve zpracování od E. Petišky.
