Kachorra
komentáře u knih
Kříž u potoka
Karolina Světlá (p)
Myslím, že tahle knížka stojí za přečtení kvůli svému zajímavému příběhu, který je navíc zasazený do vesnického prostředí. Co se týče konce, nevěděla jsem kompletně, jak to dopadne. Celkově to ale bylo velmi milé překvapení a myslím, že si příště najdu čas i na jiné romány od této autorky.
Mezi láskou a smrtí
Meg Cabot
Od téhle autorky jsem zatím četla jen Mediátora. Možná je to tím, že jsem se namlsala a teď se těžko bude shánět něco lepšího. Námět byl zajímavý a mě se líbilo dění v podsvětí. Jen škoda, že Johnovi bylo podle mého názoru dáno jen docela málo prostoru. Nechávám si tedy rezervu pro další díly.
Vykoupený hřích : Děti panímámy Zlatuškové
Vlasta Javořická
Kniha se moc dobře četla a brzy jsem ji měla přečtenou. Stejně jako obsah samotné knihy ale musím pochválit i obálku, která pozornost čtenáře, jako jsem já, chtě nechtě přitáhne.
Hřivna zakopaná. Část první
Vlasta Javořická
Strašná je jen ta představa, že se na jednoho člověka může najednou sesypat tolik neštěstí. I přes četné životní překážky se hlavní hrdina dokázal smířit se skutečností. Přes to vše negativní se objevil i záblesk naděje a štěstí.
Všichni můžeme být rádi, že doba spěje rychle kupředu a jak jsou dnes rozsáhlé možnosti v medicíně.
Ivanka
Mája Nováková
Někdy přijde podobné čtení vhod. Zchudnutí povrchní Ivanky kontrastuje se zbohatnutím lékaře, který jí byl jen pro smích. Přesto je vydět, že ani bohatství člověku nezaručí šťastný život. Musí být krásné znát člověka charakteru doktora Veselého. Nevím, jestli jsem pesimistická, ale myslím, že je to dnes velmi ohrožený druh člověka, který je laskavý, vlídný, srdečný, nesobecký a ve kterém není snad ani jediná stopa po špatné lidské vlastnosti.
Na nebožku vypadáte skvěle
Miloslav Švandrlík
Na začátku knihy, nebo spíše v první polovině mi myšlenky unikaly kamsi daleko, takže jsem se docela ztrácela i v postavách. V polovině se to ale zlepšovalo a konec mě pobavil. V reálu už by to ale tak komické nebylo.
Evžen Oněgin / Евгений Онегин
Alexandr Sergejevič Puškin
Obdivuji, jak někdo dokáže takto zveršovat celý příběh tak, aby to mělo hlavu a patu. Jen škoda, že autorův život skončil zrovna tak, jako život postavy básníka Lenského.
Paní z Mellynu
Victoria Holt (p)
Příběh byl poutavý, ale protože autorka použila ich-formu, nezjistíme, co se děje v dalších místnostech, pokud tam zrovna není hlavní postava. Co si myslí ostatní postavy, můžeme zjistit pouze prostřednictvím slečny guvernantky. To je trochu škoda, ale jiní čtenáři tuto formu upřednostňují. Proto dávám plný počet bodů.
Štěpán a pět nevěst
Míma Růžičková
Zajímavé čtení, při kterém si člověk odpočine. Knížka se mi líbila a dobře se četla. Protože jsem po delší době obsah lehce pozapomněla, neměla jsem problém si ji s chutí přečíst znovu.
Chrám Matky Boží v Paříži
Victor Hugo
Docela pěkný příběh o tom, co s lidmi dokáže udělat láska. Každý má právo na lásku bez ohledu na to, jaký je, nebo kým je. Bohužel to někdy nemusí dopadnout tak úplně dobře. Popis Paříže byl velice rozsáhlý, ale Pařížané tím v originále musejí být bezpochyby unešeni .
Petrolejové lampy
Jaroslav Havlíček
Zajímavé dílo, v němž byly skvěle vystihnuty charaktery hlavních postav. Když jsem to četla, většinou jsem se těšila, co bude dál.
Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
Krátká novela, s výrazy, které bych neočekávala u tohoto spisovatele. Škoda, že zhasl život tak mladého člověka. Nemám ráda, když hlavní hrdina zemře, ale alespoň se mu vyplnil jeho velký sen.
Otcova vina
Vlasta Javořická
Také jedna z mých nejoblíbenějších knih od této autorky. Obdivuhodné je to, že mohu jen žasnout nad tím, jak dokonalý byl trest pro Loukotu. Odčinění jeho viny bylo nakonec přece jen příjemnější záležitostí pro všechny, než se původně očekávalo.
Na faře
Vlasta Javořická
Když jsem ji poprvé přečetla, byla to má oblíbená knížka. Dokonce jsem ji četla několikrát, takže ode mě si 100 % zaslouží.
Tajnosti královských trůnů aneb vraždy, popravy a spiknutí
Jan Bauer
Od tohoto autora jsem ještě žádnou knihu nečetla. Mám historický žánr velice ráda, ale to, co se zakládá co nejvíce na pravdě, má přece jen trochu více něco do sebe. Autor témata pojal docela zajímavým způsobem. V případě, že něco není zcela zjištěno, se nad problémem zamýšlí a nachází různá vysvětlení. Občasné autorovy poznámky stojí za pobavení - cituji : "... Ale číhat se zbraní na slepého starce potmě, až usedne na záchodě, no dovolte, něco takového je zcela pod úroveň."
Gričská čarodějnice 1. - Tajemství Krvavého mostu
Marija Jurić Zagorka (p)
Zatím asi nejlepší díl, který jsem četla několikrát a vždy i dočetla. Má bohatý děj a i když v prvním díle neprobíhalo upalování čarodějnic, nevadilo mi to. Pokračování pro mě bylo zdrojem informací o slavné císařovně Marii Terezii a jejích potomcích. Velkým plusem je také to, že příběh je inspirován skutečností a opírá se o autentické dokumenty. Bohužel to není jen spisovatelčin výmysl.
