karimatka1 komentáře u knih
Ke knížce jsem se vrátila, protože právě probíráme dějiny Egypta. Kdyby byla zápletka pravdivá, bylo by to docela zajímavé
Když jsem hledala knihu, která ještě nemá 20 hodnocení, vybrala jsem si tuto. V období plném shonu, kdy počasí není takové, jako by mělo být, to byl pohodový oddych plný sluníčka a veselých příhod mladých junaček. Docela mne překvapilo, že tu knížku hodnotilo už 6 čtenářů. Četla jsem 2. vydání s jinou obálkou, knihu ilustroval Zdeněk Burian. Je pravdou, že už považuji děj za jednoduchý, ale jako oddechovka, dobré.
Tuhle knížku jsem si vybrala, protože jsem bydlela kousek od Stelzigovy kovárny a Frýdlantsko je kraj mého mládí. Měla jsem obavy, jestli zvládnu tak obsáhlou knížku přečíst, zvlášť když jsem ji neustále odsouvala. Ale začetla jsem se a líbila se mi stejně, jako kdysi před dávnými lety, kdy jsem ji četla poprvé. Na cestování jsem si brala knihy jiné, takže se mi dnes podařilo splnit výzvu 2019. Hurá.
nečetla jsem předchozí Vilu na Sadové, ale asi to nevadilo. Četlo se to pěkně, ale hlavní hrdinka byla nereálná
Dost náročné čtení, ze začátku jsem se nemohla začíst, ale bylo to zajímavé
Knížka, kterou, mít, čas, přečtu jedním dechem. Moc dobře se čte.
Nevím, jak moc se liší současné vězení od toho popisovaného, , ale řekla bych, že s podobnými typy žen bychom se tam setkali i dnes. Charakteristiky jsou napsané mistrně a lidsky, trochu se v nich otupily hroty toho, jak to tam muselo být hrozné. Kdysi jsem viděla seriál a už tehdy mě dost zaujal
Osudy obou sester zajímavé, problematika stolkingu také. Ale pokud by se vynechaly "postelové scény, byla by to tenoučká knížečka
Ze začátku jsem se trochu nemohla začít, ale pak tradičně čtivý román, kdy jsem stále čekala nějaké nebezpečí a zázračné vyváznutí.
Autorka mi připomíná styl mého oblíbeného Dicka Francise, detektivky z dostihového prostředí mám ráda. Jen mi občas přijde neuvěřitelné, jak snáší hrdina různé bolesti a týrání. Že by lidé od koní takoví byli?
Je to letos již druhá Gardnerovka, kterou jsem přečetla. A kdybych měla víc času pustím se do další. Dají se číst pořád
Původně jsem se chtěla pustit do knížky od autora více než 20 knih, ale to můžu přečíst Gardnera kdykoliv a cokoliv. Takže můj komentář je teprve čtvrtý.
Řekla bych, že to nebyla úplně typická Gardnerovka, ale stejně došlo k vyřešení v soudní síni. Detektivky můžu číst několikrát, protože většinou zapomenu, o co šlo, tuhle jsem si vůbec nepamatovala a asi ji po čase také zapomenu. Ale četla se dobře, jedno odpoledne.
Ani já netušila, jak dlouho mi bude tahle útlá knížečka trvat, než ji dočtu.
Už jsem prostě někde jinde a styl pana Poláčka mi nesedl. Bez výzvy bych ji nečetla