kask komentáře u knih

Příběh sicilské rybářské rodiny, která se vlivem špatného obchodního rozhodnutí a řady nešťastných událostí dostane do bídné finanční situace vedoucí až ke ztrátě rodného domu. V lecčem kniha připomíná romány E. Zoly (zejm. dalšími a dalšími ranami osudu, které přicházejí, ačkoliv hlava rodiny věří, že se vše zase v dobré obrátí). Italský venkov 2. pol. 19. stol., úzké sousedské vztahy, těžká manuální práce, soudržnost rodiny (děd Malavoglia), ale i potřeba utéct z nuzných podmínek za lepším (Ntoni). Jde o nesporně kvalitní dílo, proto mě překvapuje, jak je kniha málo čtená a hodnocená. Jedna z 1001 knih, které musí člověk přečíst, než zemře.

2 10.11.2022

Moc hezká knížka, která se dobře čte. Musím ale zmínit, že kniha rozhodně není (jen) o rasismu, jak často uvádějí anotace k ní. Protože kniha vyšla v USA v roce 1960, tedy v době vrcholícího boje Afroameričanů za rovnoprávnost, téma rasismu tam nejvíce zarezonovalo, dílo Harper Lee se podle mě ale významně dotýká také postavení žen ve společnosti (od vypravěčky Čipery se očekává, že bude dámou, ačkoliv nechce a raději nosí kalhoty než šaty), spravedlnosti soudnictví, předsudků vůči jiným sociálním skupinám osob (Cunninghamovi, Ewellovi) a vůči lidem, kteří se prostě jen chovají jinak než ti takzvaně "normální"(Albert Radley). Skutečnost, že je kniha vyprávěna 8letou holčičkou, dává autorce prostor vytvořit hezký kontrast mezi zkaženým světem většiny dospělých a dětskou čistotou, která je často v mnohých případech moudřejši než ta dospělácká ("Je jen jedna kategorie lidí. Lidi."). 4,5 *

15 04.11.2022

Moc hezká dětská knížka s originálními zábavnými ilustracemi, komiksovými prvky, které pobaví i dospělého a poselstvím, které zahřeje u srdce. Kdo rád čte dětem nahlas, ocení i dialogy, při kterých se může hlasově vyřádit. Já osobně jsem jako vnučka švadleny pozitivně vnímala i koláže z krejčovských střihů, které se na pár stránkách objevily.

1 22.10.2022

Ze začatku jsem se trošku děsila, že kniha bude převážně o drsných až nechutných praktikách studentů peruánského vojenského gymnázia a malinko jsem se ztrácela ve větším množství vypravěčů. Ale jak začali chlapci v ich-formě vyjevovat i svoje citlivé duše (toužící po lásce, kamarádství a porozumění rodičů) a jejich příběhy se do sebe proplétaly, bavila mě kniha víc a víc a ke konci jsem se od ní nemohla odtrhnout. Nemorální chování dospělých v zásadních věcech tu tvoří pěkný kontrast k teenagerům, kteří se sice k sobě běžně chovají jako psi, ale v důležitých otázkách jsou nositeli "vyššího principu mravního".

1 11.03.2022

Po přečtení Bledého ohně se hluboce skláním nad znalostmi, kombinačními schopnostmi a "hravostí" autora. Nebýt vysvětlivek na konci knihy (které mi ve většině případů pomohly odhalit četné slovní hříčky i odkazy na jiná literarní díla a historické postavy), můj zážitek z knihy by byl poloviční. Knihu si tak podle mě v nejvyšší možné míře užijí skuteční literární odborníci, ale i "laikům" toho přináší mnoho. Třeba nekonečnou touhu přijít po dočtení knihy na to, jak to tedy doopravdy mělo být :). Anebo myšlenku, že nikdo jiný není schopen pravdivě interpretovat dílo nebo život člověka, než dotyčný člověk sám a že jakékoliv jiné výklady našich děl a životů jinými lidmi jsou jen smyšlenky a fikce. Možností, jak o knize přemýšlet a jaká poselství z ní čerpat, je ale nepřeberně. Doporučuji po dočtení knihy některý komentářů k Bledému ohni dostupných na internetu.

1 11.03.2022

Ačkoliv se klasice nevyhýbám, spíš naopak, k Utrpení mladého Werthera musím bohužel říct, že mě moc nebavilo. Možná je to tím, že už nemám v sobě mladickou rozervanost, která by mi pomohla se do Werthera vcítit. Naopak, jeho posedlost Lottou jsem nedokázala pochopit a jeho situace mě nepřišla tak bezvýchodná, aby musela končit sebevraždou. Možná to bylo způsobeno i překladem E. A. Saudka, který mi už v dnešní době příjde zastaralý. Líbil se mi kontrast mezi Wertherovou extrémní citovostí a strohým popisem jeho posledních dní. Pro studenty literatury je to určitě dobrý příklad pro pochopeni (pre)romantického hrdiny.

2 06.03.2022

(SPOILER) Smutný příběh o tom, že společenské postavení, přepych a radovánky jsou pro pařížské vyšší vrtsvy na začátku 19. stol. důležitější než rodina, láska a svědomí. Když člověk čte, že ani jedna z dcer otce Goriota k němu nepospíchá, i když vědí, že umírá, a nedorazí mu pak ani na pohřeb (ani jej nezaplatí), a to po tom všem, co pro ně otec udělal, člověka až mrazí. Velmi mě mrzí nízké hodnocení knihy (jen 72%), způsobené nejspíš tím, že jde o povinnou četbu, jejíž nadčasovost mladý člověk zřejmě nedokáže dostatečně ocenit.

3 06.03.2022