Kat1982 komentáře u knih

Styl Olgy Tokarczukové je mi velmi blízký, připadá mi, jako by psala jednu nekonečnou a dlouhou báseň, kterou lze vyložit a uchopit mnoha způsoby...Během četby mě občas zaplavuje tíseń, že člověk je neschopný uchopit realitu celistvě, že ji vidí jen jako spoustu fragmentů, které se tu a tam spojují, ale jindy jsou nahlíženy prizmatem nálad a dojmů jinak, a tak se v knize občas ztrácím, občas si něco ujasňuji, občas tomu nerozumím, občas to cítím podobně...Knihu asi nelze docela pochopit rozumem, mám pocit, jako by oslovovala v člověku něco tajemného a pradávného, společného nám všem. Ale možná se pletu a je to docela jinak.

13 25.06.2019

"stalo se akorát to, že se nic nestalo..."
Florent, depresivní, nespokojený v práci a ve vztahu, opouští vše, aby se vydal na cestu po stopách svých bývalých lásek a spolužáků. Jedná se téměř o masochistický návrat do minulosti, který našemu hrdinovi připomíná to, co v životě "zvoral" a co prostě nejde vrátit zpátky. Svoje vzpomínání sem tam prokládá analýzami francouzského zemědělství, detaily o střelectví, úvahami o sexu, soudobé západní společnosti... Ta pak z jeho úvah nevychází bez poskvrny: znuděná sama sebou se řítí do záhuby. Tento neodvratný pád může snad zbrzdit ona zázračná pilulka captorixu, avšak nezabrání mu... Jak dlouho ještě budeme takto "přežívat" v onom captorixovém "matrixu", v iluzi toho, že skutečně žijeme? A co to znamená doopravdy žít? Umíme to ještě?

Z Houellebcqua chvílemi mrazí, chvílemi zoufalství hrdiny doslova vyvolává pocit radosti, že JÁ na tom přece tak špatně nejsem, že se mě tohle "šílenství" přece netýká... Florentem opovrhuji, ale pak se s ním v oněch několika chvílích protnu, když si uvědomím, jak nádherné a bolestné je milovat a k nepřežití takovou osobu ztratit, a pod rouškou protivného bručouna, nihilisty a cynika zahlédnu jeho křehkost a citlivost.

Pro mě silná knížka.

11 14.07.2019

Běsa na mě od začátku silně zapůsobila, především lehkým a osvěžujícím, neobyčejně čtivým jazykem a samozřejmě řádně zamotaným dějem. Právě obecná čeština, skvěle a funkčně používaná, z postav činila živoucí bytosti, jejichž příběhy mi připadaly skutečné a opravdové. Navíc osudy ukrajinské rodiny byla pro mne naprosto nová dějová linie, velmi zajímavě pojatá, která mne donutila se nad životy těchto lidí mezi námi zamyslet... Skvělé a těšíms ena Malinku.

3 13.07.2019

Moc krásná knížka s nádhernými ilustracemi, mám chuť si koupit svoji, četla jsem jen půjčenou, ale strašně se mi líbila a doporučuji!