Katela komentáře u knih
Brown je skutečně mistrem svého oboru! Dokáže najít tolik nepodstatných informací, které dohromady tvoří neuvěřitelně do sebe zapadající skládačku a tím zmanipulovat davy.
Kniha je opravdu čtivá, o tom není pochyb a zápletka je až kosmická, nicméně teorie, jaké Brown vytváří, nejsou mým šálkem kávy.
Bohužel mám pocit, že se to začíná kazit... rozhodně o něco horší než předchozí díly.
Neuvěřitelně obrazotvorné a emotivní... Jasných pět hvězd!
Znechucující? Možná... ale rozhodně zajímavé! Chápu, že styl psaní a motiv nechytnou každého, zpočátku jsem měla problém s tím, jak text plyne ve své čisté pospolitosti.. Ovšem na to si časem zvyknete...
Nemůžu se plně rozhodnout, jestli knihu miluji, nebo nesnáším, ale zanechala ve mně obrovský zážitek, takže dávám plný počet bodů.
Trochu mi chyběl takový ten pocit, že knížku nechci odložit. Vlastně bylo trochu těžké se k ní vracet.
Ne, že by byl příběh špatný, ale je to takové "neurazí ani nenadchne"...
Žert a sex s láskou a (hlavně) bez lásky, osudovost a banalita... Ach ano!
Helena mě štvala.
Lucie jsem litovala.
Do Kostky jsem se zamilovala. Stejně tak do Ludvíka.
Jára mi byl sympatický asi jako folklor, který tvořil.
Žert je duha, precizně vypracovaná. Co člověk, to jiný styl, za to autora opravdu obdivuji!
Kainarovy texty jsou balzámem pro duši, zvlášť když se spojí s hudebním doprovodem Karla Plíhala. Srdeční záležitost.
Nemohu říci, že by to bylo špatné!... Jen už jsem od Agáty čela lepší...
Možná brak, ale super brak... prostě mě to chytlo. A s tím nic nenadělám!
Erotika, erotika, proč se nás tak mocně týká? Ne, vážně se mi líbilo, jak kulantně byl popsán koitus osla se člověkem...
Jako hudba Odesseia plyne a odnáší nás do doby starověkého Řecka... Neuvěřitelné, jak i tak starý text dovede být moderní... že by lidská společnost opravdu myslela v archetypech?
Při hodnocení jsem váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdami, jelikož mě knížka místy nudila. A to zejména v té první polovině. Jakmile jsem se však prokousala úvodní pasáží o tajném dokumentu, opravdu mě to chytlo a dočetla jsem nakonec jedním dechem.
Měla bych si zvyknout, že happy end je u Simmela opravdová rarita
Miluji toho z počátku odporného playboye! A vždycky jsem ho milovala. Platonicky.
Jedna z těch optimističtějších! Miluji recept na zapečený celer se sýrem a smetanou!
Jak ohavný může člověk býti?
Láska je jen slovo je jednou z mých nejoblíbenějších knih. Jak od Simmela tak obecně...
(SPOILER) Pomíchané stránky deníku, zoufalý manžel, nevěrná manželka a retardovaný nemanželský syn. Velmi zajímavý koktejl!
Začátek i prostředek super... jen ten konec mě trochu zarazil.
Nové postavy přinesly čerstvý vzduch, takže i u druhého dílu jsem zůstala nadšená.