katy87 komentáře u knih
"U moci a při síle zůstali ti druzí - ti, kteří zaháněli lidi do Gulagu, ti kteří honili vojáky do nesmyslných, krvavých útoků na bitevním poli. Byli to oni, kteří konali ve jménu Stalina a kteří o tom dodnes mluví. V přední linii nikdo nekřičel - Za Stalina! - Komisaři nám to zkoušeli vypálit do hlav, ale v útocích komisaři jaksi chyběli." Naprosto dechberoucí pohled na 2sv očima sovětského vojáka...Utrpení vojáků na frontě bylo neskutečné, sám autor přiznává, že ty nejhorší části ještě vynechal. Popis toho, co s člověkem udělá válka... Kolik lidí muselo naprosto zbytečně zemřít? Další úryvek z knihy: "Slunce svítilo, vzduch krásně voněl a já jsem se neubránil myšlence na to, že v každém z těch tanků, u každého rozstříleného děla zemřeli lidé. Věděl jsem, že ten památník smrti brzy zmizí, přetavený v nové tanky a v nová děla. Přijdou noví lidé a budou znovu položeni na běžící pás války, který pracuje nepřetržitě a vyžaduje neustále nové oběti."
Zápletka sice nepravděpodobná a neuvěřitelná, stejně tak i provedení vraždy, ale stejně mě to dostalo, jako vždycky :-). Psáno v době, kdy arabský svět ještě neměl tak negativní konotaci jako dnes... Na konci knihy Agatha sděluje, že se ze Sýrie Poirot vrátil nazpět Orient expresem a navazuje tak na další knihu.
Odpad! Nehodnotím jako nějaký skvost literatury, chápu, že je to odpočinkové čtení, nicméně i tak se po přečtení ptám: co mi to mělo dát? Nebylo to zábavné, zajímavé, poučné, ani inspirující, a už vůbec ne ani trochu reálné! Všichni se tam topili v penězích, celebrity, pro které není problém dát za snídani v hotelu 80 dolarů, které běžně několikrát za měsíc létají po USA a o kterých se píše ve 40 amerických denících... Jako vážně? Těžce předvídatelná slaďárna (SPOILER - v momentě kdy se v knize objeví krásný, chytrý, pohledný a vysportovaný rozvodový právník Holt) nemá s Bridget Jonesovou nic společného. Marně přemýšlím, jak a proč se takhle věc ocitla v mé čtečce - no, doufám, že jsem to aspoň kupovala ve slevě, když už :-)
Opět geniálně promyšleno, přestože se hrabeme v minulosti, kniha je napínavá a nevázne. Vždycky na Agathě obdivuji, jak skvěle zvládá vykreslit charaktery a její znalost psychologie - to už u dnešních detektivek bohužel nevidím.
Jedním slovem úžasné! Sice bichle, ale plná zajímavých informací o životě Jindřicha VIII. a jeho manželek. Vřele doporučuji zájemcům o anglické dějiny a fanouškům seriálu Tudorovci! (Až na pár výjimek si myslím, že si seriál udržel historickou přesnost - výjimka např. zpodobnění Jane Seymourové jako nevinné květinky, když ve skutečnosti - podle knihy - dobře věděla, za čím jde).
Nechala jsem se nalákat synopsí a přirovnání k A. Christie. O detektivku se ani tak nejedná, spíš jde o román, kde se na začátku stane vražda osoby, o které nic nevíme, následně se více jak půl knihy příběh odvíjí neidentifikovatelným směrem k lidem, o kterých nic moc nevíme (doteď si nejsem jistá rolí některých postav v tomto příběhu), bylo to dlouhé, nudné, až závěrečná čtvrtina se nějak pohnula k rozuzlení, které mě ani tak nevzalo dech.
Opět další díl, který hodnotím naprosto průměrně. Erika se hned na začátek vecpe tam, kde nemá co dělat (vyšetřování vede někdo jiný) a všeobecně se (i k Petersonovi) chová nesnesitelně. Jinak dobře se to četlo, závěr mě bohužel nudil. Na těchto knížkách mi všeobecně chybí nějaká promyšlenost. Autor v závěrečných poznámkách sám přiznal, že knihu vymýšlel tak nějak za pochodu (přesnou formulaci si nepamatuji) - to odpovídá :-).
Jak to, že jsem takový skvost objevila až teď? Román, který je inspirovaný historií, mě vtáhl do děje, do Egypta, do pouště, na loď plující po Nilu; skrz stránky jsem vnímala horké egyptské noci, oblohu posetou hvězdami, představovala jsem si stavbu monumentů pro uctívání faraonů, běžný život egyptských občanů.. Kniha naskýtá i pár věci k zamyšlení... Pentalogii jsem našla v knihovně svého bratra a už se nemůžu dočkat dalších dílů :-).
Mikropříběhy různých lidí z vesnického prostředí, často i celé rodiny (vyprávěno vždy z pohledu jiného člověka). Poslouchala jsem jako audioknihu (verze načtená pouze jednou osobou), tak musím přiznat, že se mi někdy pletlo, co kdo říkal a občas mi to splývalo dohromady. Někdy je to i smutné (např. poslední příběh o "dědkovi", popsání nefunkčních vztahů v rodině). Doporučuji
Hlavní hrdinka má pocit, že se v dětství stala svědkem vraždy... a pátrání, co se tedy stalo, tak po 18 letech začíná...
Knihu jsem četla v dětství, teď jsem se k ní zhruba po 20 letech vrátila, takže pro mě to bylo také "rozvzpomínání" :-) A evidentně jsem vraha už podvědomě díky tomu tušila. Slečna Marplová je spíše v pozadí. Sice se téměř celou dobu pátrá po minulosti, ale i tak velice povedené.
Nechápu. Četla jsem opravdu stejnou knihu jako ostatní? Vydržela jsem to do poloviny, nenašla jsem motivaci, abych to dočetla do konce. Ze začátku se mi myšlenka líbila - skok v čase do minulosti, ale SPOILER - hlavní hrdinka se evidentně vůbec nediví tomu, že se vrátila o nějakých 200 let v čase, poměrně rychle se aklimatizuje a za 4 týdny (!) se stihne vdát/vyspat s prvním týpkem, který ji padl do cesty (Jamie) a vůbec nic neřeší, na svého manžela evidentně zapomněla poměrně rychle :-). Co mě iritovalo dále, byla naprostá absence děje (hodnotím tedy první polovinu, dál už jsem nedošla), dějová linka tam nebyla žádná. Erotické scény byly spíše směšné. Kouknu na seriál, ten je prý lepší. Jinak se omlouvám fanouškům, tohle není můj šálek kávy...
Knihu jsem četla krátce potom, co vyšla, teď jsem se k ní vrátila podruhé - a opět jsem ji četla jedním dechem. Určitě nejsem jediná, kdo si vyhledal více informací k Leonardovi a jeho obrazech. Jinak jen pro info - film je dost vlažný a s kvalitou knihy se nedá srovnat.
Nebylo to vůbec špatné, líbila se mi moc vykreslená postava hlavní hrdinky, akorát tomu příběhu něco chybělo, přemýšlím, co? Napínavost, moment překvapení? Dám určitě šanci dalším dílům.
Tak já nevím. Po vlažném prvním dílu ze série následuje vlažný druhý díl. Nečtu náhodou něco jiného, než ostatní, když koukám na to hodnocení? Věci, které se od prvního dílu nezměnily a strašně mi lezou na nervy:
1) Dejte si panáka kdykoliv v knížce přečtete sousloví "detektiv šéfinspektor Fosterová". Za chvíli budete namol.
2) Opět vrah zavítá k Erice domů a opět se jí snaží zabít. Klasika. Ta ženská by si už konečně měla zabezpečit byt a přestat kolem sebe vydávat auru, která přitahuje všechny psychopaty a vraždící maniaky.
3) Opět ji všichni házejí klacky pod nohy při vyšetřování a opět jsem naprosto nepochopila proč. Kdyby totiž asi všichni spolupracovali, tak není tolik o čem psát?
Ale třetí díl zkusím... Jsem 1) nepoučitelná a 2) prostě asi optimistická a doufám, že to bude lepší :-).
Mrkněte na ty dva předchozí naprosto protichůdné komentáře :-) Dle mého názoru záleží, kdo a v jakém věku knihu čte. Pro cílovou skupinu to je chtě nechtě depresivní čtení, protože autorka uhodila hřebík na hlavičku! Pro dvacetileté holky bide autorka nudnou zoufalkou, která se snaží rozdávat své moudré rady, nicméně stejně zůstane vždycky starou pannou. Vtipy stranou - kniha, která mi opravdu otevřela oči! Autorka netvrdí, že se máte "spokojit" s jen tak kdejakým vztahem, nicméně opravdu přibližuje, jakým způsobem změnit náš pohled na seznamování a priority ve vztahu celkově. Opravdu velice, velice doporučuji cílové skupině...
Vzhledem k žánru (nečekám skvost francouzské literatury) i tak hodnotím průměrně, autor ve snaze o vtipnost často přeháněl, ta pointa na konci mi přišla dost... chudá. Ale jako knížka na relax velice dobré, když od toho člověk moc neočekává.
Tak já nevím. Podle recenzí jsem čekala bombu, dostalo se mi naprosto průměrné detektivky, která mi místy šla i na nervy. "Detektiv šéfinspektor" je v knize neustále omílané sousloví, na kterém asi nejvíc lpí sama hrdinka Fosterová. Taky jsem absolutně nepochopila, proč všichni byli proti ní a neustále jí podkopávali nohy - nemělo to v knize žádné racionální vysvětlení. Odhalení vraha taky nebyl úplný šok. Všechny postavy mi byly dost nesympatické. Nevím, dám tomu ještě šanci v dalším díle, ale možná jsou má očekávání holt jiná.
Tohle byla pecka! Akční, rozverné, ani chvíli jsem se nenudila. Jedna z prvních knih Agathy a úplně první s ústřední dvojicí Tommy & Pentlička. Doporučuji!
Proč to pořád čtu? Proč? Proč? :-) Po dvou předchozích & naprosto tragických dílech zvítězila moje dobrosrdečnost a rozhodla jsem se, že Sophii dám ještě jednu šanci. Koneckonců větší slátaninu než předchozí dvě knihy už člověk stvořit ani nemůže :-). Ale ouha - je to sice o chlup lepší, než Zavřená truhla, nicméně motiv/zápletka naprostá tragédie! Ani jsem nemohla věřit tomu, že něco takového myslela vážně. Závěrečné Poirotovo vysvětlení bylo naprosto teatrální. Děj vlastně nebyl, kniha byla složená pouze z rozhovorů s jednotlivými postavami o něčem co se ne/stalo. Sophii bych doporučila odklonit se od konceptu Poirota, na který evidentně naprosto nemá, a vytvořit si postavy své, aspoň tam by byla naděje, že to nebude takový průšvih. Ale jak se znám, uvidíme se u dalšího dílu - vlastně mě fascinuje, co za ptákoviny tahle spisovatelka může vymyslet :-).
Totálně průhledné od první stránky, předvídatelné, přeslazené, nereálné. No a co? :-) Krásně se to četlo. Knihu jsem si vzala na dovolenou k moři a skvěle jsem se bavila. Samozřejmě mě neminulo představovat si tu kavárenskou atmosféru, opékané toustíky a vůni kávy nebo horkého čaje. Jako oddechovka pro ty, co nepotřebují na dovolenou nic hlubokomyslného, ideální.