keduler komentáře u knih
Pro mne o trochu lepší než dobrá kniha, které by podle mého dějově vůbec neuškodilo, kdyby asi o čtvrtinu až třetinu zhubla. Přijde mi totiž, že některé kapitoly jsou tam buď úplně zbytečně nebo by pro udržení se v ději, místo několikastránkové kapitoly stačilo přibližně čtyři až pět vět, které se v pohodě daly zařadit do kapitoly předcházející či následné. Také mě při čtení trochu rušily autorčiny časté a chaotické skoky v čase. Takže můj celkový dojem z této knihy to rušilo. Prostě řečeno - ubrat trochu zbytečného balastu a trochu jinak chronologicky knihu seřadit. Samozřejmě, že ne úplně postupně, protože tím by kniha také ztrácela na čtivosti.
Tak tuto cirka 340ti stránkovou knihu jsem zhtl za jediný víkend a opravdu se mi moc líbila. Pan Niedl si u mě opět zlepšil reputaci, protože jeho vypravěčské umění je mi velice blízké. Po přečtení této knihy jsem se dokonce rozhodl, že zkusím i některý z jeho historických románů, přestože to není přímo můj šálek čaje.
Báječná kniha, s báječným humorem.
Na rozdíl od předchozích knih, které jsem od těchto autorů četl, jsem si na této knize opravdu pochutnal. Opravdu hodně moc dobrá. Od poloviny odložíte jen s těžkým srdcem a cirka od druhé třetiny už odložit v podstatě nelze...
Veselá kniha se smutným koncem o neomezené moci a bezmezné bezmoci...
Pěkný dobrodružný román, který má skoro hned od začátku slušný spád, který se postupně stupňuje. Pouze mám takový dojem, že se autoři začínají opakovat. Některé sekvence knihy jsem jistě už v jejich tvorbě četl, jen například loď či miniponorka měla jiný barevný odstín či jméno…
Úsměvná knížečka o chorobném recesistovi jenž se pro své vtípky dostane do vězení, a tam mezi partu drsňáků, kteří chtějí vyloupit dvě banky. Dost dobrá knížečka na povzbuzení dobré nálady a usměvavého pohledu na život…
Jako komentář k této knize bych si dovolil citovat e-mal, který jsem zaslal jejímu autorovi.
Pane Olenič, v doslovu u své knihy Únos, jste vyjádřil přání, že pokud má čtenář potřebu Vám vynadat, tak ať tak učiní na Vaši mailovou adresu.
Tak já tedy tak činím: Vaši knihu jsem rozečetl jedno všední odpoledne a jelikož musím dělat i jiné věci než jen číst, tak po dočtení asi tak do třetiny jsem knihu odložil. Druhý den jsem v odpoledních hodinách opět s četbou pokračoval. Jenže tentokrát mi nějak začalo být jedno, že bych měl dělat ještě i něco jiného. A já, mimo základních životních funkcí (jídlo a pití) a hygienických potřeb, jen četl a četl. A byla noc, a já si říkal, ještě jednu kapitolu a odložím ji, a pak jsem si to říkal ještě několikrát. A byly 4 hodiny ráno a já jsem knihu konečně odložil, protože jsem jí měl dočtenou...
No a nyní přichází mé vynadání… Jak je možné, že si dovolíte psát takové knihy? Vždyť já jsem kůly té Vaší knize ráno zaspal!!
Další kniha kde pan Fousek předvádí, že umí velice poutavě vyprávět obyčejné příběhy ze života, které jsou většinou humorné, často tragikomické a občas i poučné.
Príma počteníčko.
I když je tato kniha psána jako fikce, tak jasně čtenáři říká, že pokud se budou rodit lidé jako byl Hitler, Stalin, Mao Ce-tung a další, nebo třeba jako v případě knihy Caleb Warden. A tito lidé si dokáží zbudovat patřičnou podporu, tak budeme ohledně válečného konfliktu, který se může rozšířit po celém světě, stát neustále na pomyslném okraji srázu a stačí opravdu jeden jediný malý krůček a jsme v tom naplno!
Jinak kniha je velice čtivá a čím víc a více se člověk propracovává k jejímu závěru, tím je více napínavá a strhující.
Přesně tento nenáročný příběh jsem potřeboval na čtenářské oráchnutí. Nechat plynout písmenka, slova i věty a příliš, anebo raději vůbec nad tím nepřemýšlet. Jinak poutavý a nenáročný příběh neprůstřelného hrdiny…
Dovolím si citovat zadní stranu přebalu knihy:
Kocovina
Jeden soudruh co dřív bejval
velký zvíře ve straně
teď je slavnej podnikatel
proto koukám naštvaně
Čest práci mě tenkrát zdravil
v ošumělém obleku
teď mi kyne z Merdesu
to je lidi ke vzteku
Lenina měl na klopě
a teď mu tam sedí pták
místo vodky pije whisky
a já smažím bramborák
Co mě nejvíc překvapilo
odhodil srp s kladivem
připadám si jako cvoček
zírám jak vůl s údivem
Denně slyším jak tu lítaj
miliardy ve vzduchu
Mám jako dřív stejné góvno
a jsem pořád na suchu
Na letišti chlapy líbal
on gavaril "Ribjáta"
mě snad lidi trefí Pepka
teď chce vstopit do "NATA"
O Marxovi Engelsovi
vedl velké proslovy
a teď lítá Jumbojetem
na Kanárské ostrovy
Když jsem cinkal u Václava
nebudu vám lidi lhát
věřil jsem že Čechy změní
Sedmnáctej listopad
že tu bude spravedlnost
pokora a morálka
Lidi já jsem větší blbec
nežli víla Amálka
Podle mého názoru už pan Nesbo napsal a v češtině vydal lepší knihy. Chvílemi mi kniha připadá zbytečně rozvláčná, až roztahaná. Navíc v některých okamžicích mi přijde jako přískokem vpřed. A také mi trochu vadilo, že hovory v angličtině nejsou v knize většinou překládány, ale ponechány v originále.
Ovšem v tomto případě je to samozřejmě i má chyba, že v angličtině znám pouze pár výrazů podle názvů hudebních skupin nebo případně častěji používané výrazy nutné při práci na PC. Před nedávnem jsem četl knihu, kde bylo docela dost nepřeložené němčiny a to mi nevadilo ani malinko…
V poslední třetině knihy, je stupňování napětí a rychlých akčních událostí ovšem naprosto perfektní. Prostě, pokud jste Harryho fandou, tak by jste si knihu měli přečíst.
Mohu jenom souhlasit s předchozím komentářem čohynky. Tato povídková kniha mě donutila k hlasitému a naprosto spontánnímu smíchu. Doporučuji všem kdo mají zrovna nějaké chmury a chtějí se 100% odreagovat.
Musím se přiznat, že od této knihy jsem příliš neočekával. Ale opak se ukázal pravdou. Docela obstojný detektivní román, který má akci, spád i zajímavou pointu.
Kniha která snad byla psána podle skutečné události a posléze tuším i použita pro film. Ovšem kniha je pro mne vždy jedničkou a tuto hodnotím pro svůj poutavý a strhující děj velice kladně – neboli za 5 hvězdiček.
Opravdu hodně „silná“ kniha. Každopádně musím souhlasit s komentáři, které doporučují, že knihu by si měl přečíst opravdu každý. Navíc mě tato kniha utvrdila v mém letitém názoru, že fanatické náboženství je svinstvo a politika je jen určitý druh náboženství. A pokud se k tomu přidá ještě despotická výchova a nezlomné přesvědčení, že plnění jakýchkoli příkazů a rozkazů je vždy správná a jediná možná alternativa, tak potom vzniká až taková zrůdná osobnost jako je hlavní hrdina této knihy.
Netuším přesně z jakého důvodu, ale tato Connollyho kniha mě nijak neuchvátila. Musel jsem se jí vyloženě prokousávat a snad až teprve poslední třetina knihy mi přišla opravdu zajímavá.
Je to samozřejmě pouze mé vlastní subjektivní hodnocení, které bylo možná i způsobeno, že v době kdy jsem knihu četl jsem já sám nebyl tak úplně v pohodě.
Další pravdivá kniha od Irenky o Irence. V podstatě bych řekl, že právě paní Dousková a pan Šabach o této době píší nejpravdivěji. Tato doba byla „opravdu zajímavá“. Vzpomínám si, když jsme si na protest, ale hlavně s frajeřiny natrhávali 16 stranu v OP a pak měli problémy. Naštěstí tehdy bylo velkou módou nosit hrablo (hřeben) v té samé zadní kapse kalhot jako právě občanku. Tak jsme tvrdili že za to může ten hřeben, a kor když jsme si posléze natrhli ještě pár stránek okolo, tak se to většinou dalo rozdejchat.
Chlupatý z 5B věděli svoje, my jsme věděli také svoje…, ale pokud tedy mezi nimi nebyl zrovna nějakej úplně ortodoxní blbec, tak se na nás většinou vykvajzli…
Ale každopádně to byla doba našeho dospívání, studií, prostě mládí. A ať byla jakákoli tak pro nás byla většinu času „krásná“ a paní Dousková o ní umí krásně a poutavě psát.
Je pravdou, že pan Cimický psát umí. A v dějové ose se něco takového opravdu mohlo stát. Ovšem ohledně některých skutečností mi skoro přijde, jestli by se kniha neměla zařadit do žánru sci-fi…