Kerriova komentáře u knih

Za časů mých středoškolských studií jsem se povinné četbě vytrvale a úspěšně bránila a vyhýbala se jí jak čert kříži. Z klasiky jsem toho četla málo, což jsem se během tohoto roku rozhodla dohnat a napravit, jelikož ne jen moderní thrillerovou a hororovou stravou živ je člověk. Pro začátek jsem sáhla po české literatuře, s obřími obavami, protože o Jiráskovi se říká, že je kapku těžkopádný a hůře stravitelný. No nevím, jak ostatní jeho knížky, ale Skaláci mě mile překvapili. Jakmile si člověk zvykne na archaický jazyk a přestanou ho dloubat do očí všudypřítomné přechodníky, ponoří se do příběhu a všechny události hluboce prožívá spolu s hrdiny. Tedy alespoň u mě to tak probíhalo. Děj je napěchovaný dramatickými chvílemi a mnoha zvraty. Postavy měly skvěle propracované charaktery. I ten zastaralý jazyk jsem si nakonec oblíbila, má svoje kouzlo. Vyloženě mě bavilo to číst, ale je fakt, že v osmnácti letech bych to asi opravdu neocenila. Na tohle se musí dozrát. Mimochodem se hodí do čtenářské výzvy kniha od autora, který nosí brýle.

2 11.05.2023

Zdánlivě tuctový thriller na tuctové téma. Ovšem zdání klame. Možná (nejen) díky tomu, že se jej zhostil mužský autor, vyznívá neobvykle a vyčnívá z řady. Děj přeskakuje mezi několika časovými a vypravěčskými linkami, ale přesto zůstává přehledný a po celou dobu jsem se dokázala v klidu orientovat. Kapitoly jsou kratší, text je silně čtivý a napínavý, čtenáře vtáhne a jen nerada jsem se od knihy odtrhávala. Poměrně netypicky se už někdy před polovinou knihy dozvíme, kdo má všechno na svědomí, ale to knize vůbec neubližuje, naopak ji to obohacuje náhledem na druhou stranu zdi. Líbila se mi bohatost, rozvětvenost děje, popisy pocitů a úvah postav a zajímavé citáty na začátku každé kapitoly. Závěr na mě ale bohužel zapůsobil uspěchaně, mohl být trochu více promyšlený a rozepsaný. Chybělo mi také alespoň pár vět o tom, co se s tou rozbitou rodinkou dělo dál. Pravidla žánru, jak se píše na obálce, tedy tato kniha podle mého názoru nijak nemění, to je kapku přehnané tvrzení, ale jako začátek nové série se vážně povedla a určitě se s Miren setkám na dalších stránkách.

2 11.05.2023

Příjemný návrat do dětských let...

2 11.05.2023

Červená Karkulka? Kráska a zvíře? Co to sakra? Mno, tak z téhle knížky mám poměrně smíšené pocity. V mnoha směrech byla velmi zajímavá, ale zároveň mě něčím štvala. Nejspíš tím, jak je napsaná. Vypravěčský styl autorky mi připadá ještě zpola dětský, nevyspělý. Stejně tak chování hlavních hrdinů je na jejich věk prazvláštní. Jeden by řekl, že ve dvaceti (Reda) a v pár stech letech (Eammon) už se člověk nebude chovat jako malé umíněné nebo trucovité smrádě a bude schopen mluvit víc na rovinu a nezamlčovat některé podstatné věci. Také by se v knížce nemuselo pořád vrčet a dělat něco se zuby, ať už je cenit nebo s nimi cvakat, zatínat je a já nevím co ještě. Ještě to jakž takž beru u těch z lesa, když jsou to vlci, ale oni to věčně dělali i ostatní. Zkrátka všeho moc škodí. Ale abych si jenom nestěžovala a vysvětlila, proč tedy vlastně dávám čtyři hvězdy prostě se mi moc líbil ten nápad s lesem a jeho vykreslení. Les, který spolupracuje s člověkem, spojí se s ním, je sám schopen myslet, uvažovat, uvědomovat si svoje chyby a přehodnocovat svá rozhodnutí. Rovněž magie tu byla pojata dosti neobvykle a originálně, i když její funkcionalita byla lehce pofidérní. Stínová říše se mi taktéž velice zamlouvá a doufám, že v pokračování téhle série dostane ještě větší prostor. Ačkoli mi postavy trošku lezly na nervy, celkově jsem zvědavá, co se bude dít dál a pravděpodobně si přečtu i další díl.

2 11.05.2023

14denní boj na život a na smrt. Tak bych popsala zážitek s touhle knížkou. Od začátku mě moc nebavila, ale pořád jsem čekala, že se to zlomí, zlepší, že to k něčemu povede. Bohužel to byla nuda od začátku do konce. Oceňuju neotřelý pohled na legendu o upírech a o Draculovi, stejně jako umístění děje do zajímavé lokality, ale bylo to tak překombinované a přitažené za vlasy, až mě to otrávilo. Zdlouhavé popisy, přehnané používání lékařských pojmů, které obyčejnému laikovi neřeknou ale zhola nic, závěr ufiknutý zčistajasna Tohle byl opravdu horor, bohužel ani tak ne žánrem, jako spíš dočíst to do konce. Vlastně ani nevím, jaký žánr to doopravdy je. Z avizovaného hororu to moc nepobralo, detektivka to taky není Asi něco jako krimithriller s prvky fantasy a kapkou sci-fi. V každém případě mě to zrovna dvakrát nezaujalo.

2 11.05.2023

Příjemné mrazivé čtení. Oceňuji medailonky představující autorky, ne všechny jsem znala. Nejsou to ty dnešní moderní horory, ale ty „staromódní“, kde se někdy ani nutně neodehrává něco nadpřirozeného, ale vystačily si i jen s napínavým, děsivým dějem či atmosférou lokace. Jsou zajímavější a složitější než to, co se píše dnes.

2 16.03.2022

Po předchozí hutné četbě jsem potřebovala něco hodně lehkého, nad čím člověk nemusí vůbec přemýšlet. No, tak tady jsem opravdu dostala, co jsem chtěla. Kvantum "duchařských" příběhů, kraťoučkých a nijak oslnivých. Párkrát mi přeběhl mráz po zádech, ale nejsem si jistá, jestli jenom netáhlo pode dveřmi. Některé příběhy si byly dost podobné. Skoro jsem si připadala jak někde v noci u táboráku s partou dětí, které se chystají na stezku odvahy a schválně se straší takovými těmi provařenými pohádkami. Chvílemi se mi ohrnovala oční víčka nad stylem, jakým je to napsané. V anotaci se mluví o radách, talismanech – to jsem v té knížce tedy nějak nevyčetla. Pokud je tím myšleno těch pár řádků slintů v úvodu, no tak pěkně děkuju… Ano, já jsem si u toho odpočinula a nabrala sílu na další pořádné čtivo, ale doporučovat to nikomu nebudu, nemůžu a ani nechci.

2 15.02.2022

Série strašidelných domů je prostě fajn, i když trošku na jedno kopyto, ale mám tohle ráda, takže si to stejně vždycky užiju :-)

2 23.10.2021

Nebylo to to nejlepší, co jsem kdy četla, ale taky to nebylo vůbec špatné. Moc pěkně vykreslená mrazivá atmosféra, trošku nádech duchařinky a pro mě tedy naprosto nečekaný vrah.

2 23.10.2021

Velmi těžko se mi hodnotí. Rozhodně musím ocenit vzhled knihy. Její přebal i plátěný potah jsou umělecká dílka, ty motivy pařátů se mi ohromně líbí, stejně jako látková záložka neobvyklého tvaru. Ilustrace v knize jsou také úchvatné. Originalita se Pařátům rozhodně upřít nedá.
Bohužel obsahově už mě zase tolik neuchvátila. Dostala jsem naservírováno dvacet ultrakrátkých povídek, což je jasné už z celkového počtu stránek. Valná většina z nich staví na pocitech. Opět jsem se tady setkala s tím, čemu říkám pocitový či emocionální horor. Autorka staví onu děsivost a hrůznost na psychologii, na temnotě, kterou si nosíme každý v sobě, na naší zvířecí části. Svými texty se snaží vyvolávat ve čtenáři psychedelické obrazy a vize, nasměrovat ho k pocitu hnusu, zmaru a beznaděje. Jen naprostý zlomek povídek má skutečně hmotné jádro a vypráví příběh, který má hlavu a patu. V anotaci se sice píše o nesrozumitelných symbolech, ale toto bylo vskutku až příliš neuchopitelné. Slovy klasika - tento způsob hororu zdá se mi poněkud nešťastný. Mechanicky přečtu, hledám smysl, nenacházím, pokračuju dál, o deset vteřin později zapomenu. Reálně jsem pochopila význam asi u čtyř povídek. Všechny ostatní měly jen ten dojmový úkol, který se bohužel v mém případě naprosto míjí pravděpodobně požadovaným a očekávaným účinkem. Může to být odlišnou mentalitou, přece jen Argentina je cizokrajná kulturní oblast založená na silných mytologických, ale také křesťanských symbolech a zvyklostech. Nebo na to nemám potřebné buňky, jsem imunní vůči psychologickým snahám vnutit mi určité pocity či co já vím co ještě.

1 14.03.2024

Doufala jsem, že se dozvím trochu víc o tom úžasném fenoménu hygge, což se tedy bohužel nestalo. Vše, o čem autor píše, je obsaženo vlastně v každém článku, který se hygge věnuje. Navíc se autor místy trochu opakuje. Seznámila jsem se jen s pár pojmy v dánštině a možná si opíšu těch několik receptů na jejich speciality. Jinak se žádné hlubší poznání nebo převratná novinka nedostavily. Ale napsané to je hezky, vtipně, přelouská se to hned a samotné čtení ve mně vyvolalo hygge pocity.

1 11.05.2023

Na začátku mě trošku rušilo hopsání z jedné dějové linie do druhé, ale po dvou třech kapitolkách mě to chytlo a já jela jak vzteklá. Jak by řekla Mia v Pulp Fiction To je žrádlo! Prostě super, nabíralo to obrátky, strašidelné to bylo, mozaika do sebe zapadala, nemohla jsem přestat číst, potřebovala jsem vědět, co bude na dalších stránkách Do poslední chvíle naprostá paráda. Pak přišel závěr. A ten to zabil. Co to sakra bylo?! Žádné jasné vysvětlení, prostě střih a hotovo, skončili jsme. Tak takhle tedy ne... Ale vzhledem k tomu, že jinak měla knížka spád a napsaná byla pěkně, rozhodně se podívám na další dílka téhle autorky. Tuhle můžu taky doporučit, jen z toho závěru opravdu nejsem moudrá.

1 11.05.2023

Ač jsem podle recenzí neměla valné očekávání, tohle mě hodně bavilo. Střídají se tu dvě dějové linky, které postupně odhalují a vysvětlují poutavý příběh. Napínavé od samého začátku, zajímavé, nenarazila jsem snad na jediné zbytečné či hluché místo, které by mě nudilo. Skvěle vymyšlené, propracované a oceňuju stylové prostředí, takové správně ponuré. Závěr byl trochu překotnější, ale zase pro mě dosti překvapivý.

1 11.05.2023

Než jsem napsala tuto recenzi, počkala jsem po dočtení tři dny, abych vychladla a emoce se uklidnily. Ale tohle nezachrání ani svěcená voda. Pravdou je, že jsem si nedělala valné naděje už při čtení anotace, ze zkušenosti vím, že tyhle rádoby ironické popisy často skrývají velký špatný, ale optimisticky jsem se do toho pustila. Chyba. Autorka si zřejmě hrála na Agathu Christie a zamýšlela vytvořit svěží odlehčenou vtipnou historickou detektivku s jemnou romantickou linkou, ale nepovedlo se jí ani jedno, ani druhé. Už od samého začátku jsem si rvala vlasy nad zcela plytkými opakujícími se úvahami slečny Bey a utrpení pokračovalo nad povrchním žvaněním urozených dámiček. Postavy jsou vykreslené jako totální tupci, jejichž mozky mají buď velikost hrášku, nebo nejsou detekovány vůbec, a absolutně iracionální myšlenkové pochody všech zúčastněných mě srážely do kolen. Samotný závěr byl zoufalý, autorka očividně už netušila kudy kam, jaké důkazy v řešení vraždy předložit a jak to celé konečně uzavřít. Romantická linka vyznívá uboze. Ne, na tomhle není vtipného nic, to je prostě jen trapné. Vlastně ani nevím, za co dávám ty dvě hvězdy. Nejspíš z vděčnosti, že knížka nemá mnoho stran a trpěla jsem tudíž jen krátce. V této sérii určitě pokračovat nebudu, vyloženě mi nesedla.

1 11.05.2023

Ač obvykle knížky s válečnou tématikou zásadně nečtu, v tomto případě jsem udělala výjimku. Velice mě oslovila anotace, z níž jsem pochopila, že válka bude díkybohům na vedlejší koleji. Prim tu hraje vyšetřování atentátu na kata. A že to bylo vyšetřování těžké a složité. Komisař Pannwitz se musí popasovat nejen s Čechy, kteří mají pusu na zámek a šikovně zametají většinu stop, ale klacky pod nohy mu hází i vlastní nadřízení, kteří jím opovrhují a jejichž hlavní disciplínou je šplh kariérní. Bylo mi ho svým způsobem téměř líto, ač patřil také mezi ně, nebyl zřejmě taková úchylná bestie jako ostatní a vlastnil alespoň trochu toho soucitu a dalších lidských emocí. I když papír snese hodně a skutečnost už si neověřím. Průběh vyšetřování je popsán velice detailně, přesto jsem se nenudila, knížka je pěkně napínavá. Je šílené, jak málo stačilo k tomu, aby celá obec a všichni její obyvatelé byli smazáni ze světa. Jak snadno to těm parodiím na lidi prošlo. A vlastně kvůli ničemu. Je mi zle z války celkově, ale vzhledem k tomu, odkud pocházím, tuto část historie beru poněkud osobněji. Oceňuji, že si autorka opravdu vyhrála s vykreslením charakterů, nastudováním prostředí, průběhu událostí a vytvořila tak strhující dílo, které by se dalo označit skoro za učebnici nebo za podrobnou studii. Musím také pochválit nádhernou a vkusnou obálku. Jediné, co bych s klidem vypustila a za co dostává minusové body, je ta romantická odbočka, která mi připadá dost nucená a nepříliš na místě. Suma sumárum: velmi silná, originální a propracovaná detektivka na válečném pozadí s opravdu hořkou dohrou.

1 01.05.2023

Knížka, která v člověku zanechá pocit nejistoty a bolest v duši.

Příběh je vyprávěný ze dvou pohledů. Pohledů dvou žen, které si ve svých životech hodně vytrpěly a mají za sebou až příliš mnoho krušných chvilek. Obě se přesto odhodlaly začít znovu. Střídají se události ze současnosti se vzpomínkami obou hlavních postav. V takových knihách se někdy ztrácím, ale v tomto případě zůstal děj přehledný. A také velice napínavý. Atmosféra by se dala krájet. V některých chvílích mě ovšem poněkud rušila určitá Malinina naivita a neschopnost adekvátní reakce matky na chování jejích synů. Tak nulovou autoritu snad nemá ani houpací kůň. Rovněž její neustálá prioritizace blogu, řešení filtrů a nasvícení fotek mi v daných situacích přišla dosti nelogická. Chápu, že to byl její způsob odreagování se, vyhledávání bezpečného přístavu, ale všechno má své meze. Samotný fakt, že někdo, kdo se v podstatě ukrývá, se zároveň vyloženě vystavuje na sociálních sítích jak ve výkladní skříni, je totální protimluv. Dá se říct, že postava Malin mě vytrvale iritovala, zatímco Elma se svou přímočarou a chladnokrevnou povahou mi byla mnohem sympatičtější. Závěr knihy byl poměrně drsný, ale zdál se mi trochu nedotažený a zbrklý.

Čtivo na toto téma je vždy těžké. Přinutí nás uvědomit si, jaké osudy kolem nás mohou být a my je ani nevidíme. Nebo někdy možná ani nechceme vidět. Čeho všeho jsou schopni nefalšovaní bastardi? A k čemu všemu najdou odvahu ti, kteří se snaží za každou cenu uniknout svým temným stínům a ochránit své nejbližší? Slabším povahám ji úplně nedoporučuji, ale kdo má rád složité lidské životy, přijde si tu nepochybně na své. Kniha mi byla poskytnuta k recenzi od Knihy Dobrovský, a já jim tímto děkuji za možnost si ji přečíst.

1 18.03.2023

Na tuhle knihu jsem si brousila zuby od okamžiku, kdy jsem se o ní doslechla v knižním bookstormingu a viděla jsem její obálku. Naprosto mě okouzlila a anotace zněla také slibně. Poněkud mě zarazily první recenze, které jsem četla, nebyly zrovna pozitivní. Ale o to zvědavější jsem na ni byla. A konečně jsem si mohla udělat vlastní názor:
Moc pěkně vystavěný příběh, zajímavé prolínání současnosti a deníkových záznamů, které byly navíc opravdu poutavé, zapojení mojí milované mytologie a rituálů a rozmanitá paleta charakterů. Za to všechno hlasitě aplauduju a vyřvávám hurá. Ovšem účinky, jakými se projevovala vláda bezejmenného boha, a bleskový obrat v chování uctívačů byly i na můj vkus trošku přehnané, to mi úplně nesedělo. Některé pasáže či popisy by rovněž nemusely být tak podrobné, dalo by se to lehce zkrátit. Přesto však nemohu říct, že by mě knížka jakkoli zklamala nebo snad znechutila. Líbila se mi a bavila mě. Připomínala mi svým způsobem Kinga, ale nedosahovala bohužel jeho kvalit co se týče psychologické propracovanosti. Je zvláštní, ale plně odpovídá tomu, co člověk může očekávat pod kolonkou horor. To znamená – naprosto cokoli. Horor nezná hranic. Jen ty, na které naráží fantazie samotného autora.
Sečteno, podtrženo – osobně bych knihu s klidným svědomím doporučila, byť jen těm čtenářům, kteří jsou schopni a ochotni přijmout i poměrně nekonvenční nápady a jsou otrlejšího ražení. Slabší povahy by mohly mít potíže některé části rozchodit.

Knihu mi v rámci spolupráce poskytly k recenzi Knihy Dobrovský.

14.01.2024

Tahle knížka se mi četla neuvěřitelně příjemně. Bylo to něžné, opravdu doslova plné emocí, smutně krásné. Čtenáři se před očima vykresloval příběh jedné rodiny, kde si každý hraje na vlastním písečku, žijí spolu, ale vlastně sami. Příběh zavání sci-fi s ohledem na popisované schopnosti, ale je moc hezký. Malinko škoda toho nedotaženého konce. Tam se mohla autorka trochu víc rozepsat a dokončit vyprávění nějakým pěkným smysluplným koncem, bohužel to zničehonic usekla. Ani to mi ale nezkazilo jedinečný zážitek. Dokázala něco, co se mi u knížky snad ještě nestalo měla jsem neobyčejný pocit vyrovnanosti, úplného klidu a stability. Zvláštně mě naladila. Přečteno za 24 hodin, to mluví samo za sebe.

11.05.2023

Knížka bez výraznějšího děje. Když jsem zjistila, že jsem v polovině knihy a nestalo se NIC, zděsila jsem se. Lehce za půlkou dojde k jediné události, ve třech čtvrtinách se ona událost vysvětlí, zbytek knihy spočívá vlastně už jen v dokreslování dalších osudů postav a objasňování věcí minulých. Navíc jsem měla neodbytný pocit, že v tom konci se ztratila i autorka sama. Postava Helen byla celou dobu těžce na facku, nesnesitelně ubrečená, naivní, tupá a nelogická. Připomínalo mi to takové ty tuny béčkových detektivek o skupince přátel, kde zdánlivě vše klape, ale pak se ukáže, že jeden dva z nich mají nějaké strašáky v minulosti, kteří je konečně dostihnou a začnou házet stíny na jejich současný život. Nic originálního, nic objevného, obyčejný průměr. Dojem z knihy ještě zhoršovala práce překladatelky, která má zřejmě dosti omezený slovník. Jinak si nedovedu vysvětlit, jak může tolikrát v jednom textu použít obraty typu protáčí panenky, zakoulí očima a taky vraští obočí. Au.

11.05.2023

Ten překlad fakt hodně bolí...

11.05.2023