Kexina komentáře u knih
Není to žádná velká literatura, námět je jednoduchý, postavy prosté (někdy až hloupé), děj se drží očekávaných stereotypů. Ale líbil se mi autorčin styl psaní a celkově to byla příjemná oddechová kniha - jako stvořená ke čtení na dovolené.
(SPOILER) Zajímavé pohledy různých lidí, ale trochu mi vadil styl zápisů. Jména a informace o vyprávějících jsou až na konci, takže buď listujete tam a zpět, nebo hádáte, kdo asi to je. Pořadí a styl zápisů je zmatený, takže připomíná jakousi velkou sešlost lidí, mezi kterými chodíte a tu zachytíte kus rozhovoru, onde zase kousek jiného... Dohromady vám sice mohou dát jakýsi ucelený obraz, ale pro knižní verzi by bylo vhodnější zápisy upravit
Docela se mi líbil pohled "stranického funkcionáře", který trochu upravuje zažitou tezi o tom, jak všichni svévolně a schválně zatajovali informace a nechávali lidi napospas radiaci. Že se jako u všeho, dá i na tuto situaci dívat z více stran a ne všechna rozhodnutí byla čistě politická, nebo projevem hrdinství či zbabělosti. Je také otázkou, jak moc je kniha pravdivá, nebo ne, ale zajímavé bylo číst i mezi řádky - o tom, jak si mnozí jen dokazovali, že oni jsou hrdinové, protože nikdo jiný by to nezvládl tak, jako oni.
Příjemné oddechové čtení na jeden večer někde na dovolené. Je to sice soubor tradičně známých klišé, polopravd a pravd, ale i tak se najdou chvilky, kdy se čtenář rád a od srdce zasměje.
Kdyby autor této knihy žil v Hollywoodu, s největší pravděpodobností by byl podepsán pod mnoha scénáři béčkových filmů typu Ničivé tornádo apod. Akorát zatímco film je možné sledovat jako kulisu a věnovat se při ní zábavnější činnosti, knihou se čtenář musí pronudit sám.
Nápad jako takový špatný není a dovedu si představit, jak podobnou historkou zpestří středoškolský učitel jednu či dvě hodiny klasické výuky dějepisu. Ale téměř 400 stran blábolů je přeci jen až moc.
Jeden z mála případů, kdy je seriálové zpracování lepší, než kniha samotná.
Pro mě trochu schizofrenní čtení, protože styl Gaimana mám ráda, ale Pratchetta a jeho blábolení zrovna nemusím. Takže milý pane-spisovateli-netuším-na-čem-jste-ujížděl, kdybyste nechal více prostoru kolegovi, byla by kniha čitelnější.
Přečteno jedním dechem. Sice jsem si od popisu slibovala něco úplně jiného, ale příběh mě naprosto pohltil. Skvěle napsané, děj má rychlý spád a tak trochu to i člověka donutí se zamyslet nad sebou, jak by se zachoval.
Dobře se četlo, rozhodně doporučuji všem fantasy fandům a ctitelům LARPu. Ale i pokud vás tento žánr neláká, není od věci si knížku vzít do ruky. Koneckonců, každý máme svůj svět, kam utíkáme, ne? Protože ono je někdy opravdu snadnější vzít si ty boty... (víc neprozradím kvůli spoileru).
A přiznám se, že mě to nutilo přemýšlet, jak by asi vypadalo Království pro mě. :-)
Skvělá sci-fi kniha, která chytne a nepustí. Zajímavé vyprávění prostřednictvím rozhovorů je sice nezvyklé, ale příběh má (i) díky tomu rychlý spád. Téma není z nejoriginálnějších, ale zaujme a politická část textu vás přinutí přemýšlet, nakolik je příběh jen fantazií a zda se obdobně nerozhoduje i o reálných životech milionů lidí.
Jedinou chybičkou je snad jistý druh nastavení textu v poslední třetině knihy ve stylu "svět je malý a o náhody v něm není nouze". Stejně tak si autor neodpustil obvyklé klišé v závěru knihy, které "překvapivě a zcela nečekaně" řeší podstatný zlom v ději a zároveň otevírá dokořán vrata pro další pokračování.
Přesto naprostá spokojenost a už se těším na další knihu.
Nejnudnější detektivka jakou jsem kdy četla. Bez nápadu, bez napětí, plné nesmyslných náhod a naprosto nereálných situací.
Samotná detektivka navíc začíná až v polovině knížky, prvních 100 stran je jen vata a nekonečný úvod do příběhu.
Jedna z nejdepresivnějších knih, kterou jsem kdy četla. Ale nelze ji nedočíst.
Série DW knížek v češtině se opět rozrostla o další kousek. Tentokrát nejen jiný autor, ale pro českou verzi i jiné nakladatelství a jiný překladatel. A ... je to znát. Ač si myslím, že knížky, které jsem dosud četla, mají, co se kvality týče, stoupající tendenci, takhle je přeskočila o několik řádů.
Je v ní i přes český překlad stále vidět rukopis Douglase Adamse (ač jeho příběh tvoří vlastně jen jakousi kostru).
Je v ní přesně to, proč doktora nelze nezbožňovat.
Originál sice neznám, ale na rozdíl od předchozích jsem neměla pocit, že jsem překladem ochuzená o část zajímavostí, které kniha skrývá mezi řádky.
Pro nás, kteří jsme ještě neviděli původní díly série je zpočátku děj trochu matoucí a i později se místo Toma Bakera tu a tam zhmotnil před očima (v mém případě) David Tennant nebo Peter Capaldi, ale to příběhu ani knize neubírá.
I když patří mezi rozsáhlejší, rozhodně není nudná. Příběh plyne tak akorát (pravda, jisté "senzační odhalení" bylo zřejmé asi tak o deset stránek dříve, ale kdo ví, třeba to byl záměr) a míst pro nekontrolovatelné výbuchy smíchu jsem našla také dost a dost.
Cestování časem je součást sci-fi příběhů, které vás buď nadchnou, nebo znechutí. Přiznávám se, že patřím k první skupině a tahle knížka mě dostala. Příjemné čtení, které rychle ubíhalo i díky řazení jednotlivých kapitol. Sympatičtí hrdinové a ve správné míře i nesympatičtí "padouši" (přesně ten typ lidí, kteří vás dokáží v normálním životě dostat do stavu nepříčetnosti).
Hvězdičku dolů snad jen za příliš přetaženou linku "napětí", kdy čtenář už dávno ví, oč jde, zatímco postavy stále dokolečka opakují "NĚCO se stalo".
Knížku jsem četla jako malá, dodnes ji mám v knihovně a občas ji jen tak z nostalgie vytáhnu a některou z pověstí si přečtu. Krásný jazyk, krásné příběhy ... a u některých jsem se jako dítě příšerně bála. :-)
Po 451 stupních Fahrenheita jsem se na Marťanskou kroniku fakt těšila... ale o to víc jsem pak byla zklamaná. Bohužel knížka pro mě neměla sebemenší kouzlo, jednotlivé kapitoly byly nesmyslné, bez začátku, bez konce (totéž pak platí o celé knize).. jako kdyby se skutečně jednalo o kroniku, nebo spíše o pamětní knihu, jaké známe třeba z muzeí atp. - každý, kdo prošel, prostě něco dopsal, aniž by to mělo nějakou ucelenou formu. Kapitolu za kapitolou jsem čekala nějaký děj, návaznost, aspoň trochu té logiky - a kde nic, tu nic.
Linie vývoje společnosti nebyla špatná, ale příliš slabá na to, aby knihu naplnila.
Příjemná oddechovka, u které mi ani nevadilo, že vlastně nemá žádný velký děj. Prostě takové obyčejné vyprávění o věcech, co každý z nás někdy zažívá.
Jako správná fanynka seriálu jsem si nemohla ujít první DW knihu, která konečně vyšla v češtině.Svého rozhodnutí nijak nelituji (což je to hlavní), i když měla kniha několik drobnějších chyb. Vadily mi hlavně chyby, které vznikly evidentně překladem - chápu, že překladatel nemusí být znalcem seriálu a DW tvorby, ale kniha viditelně prošla jen gramatickou korekcí, nikoli obsahovou a stylistickou. Z určitých pasáží a vět tak přímo čiší doslovný překlad, aniž by si překladatel uvědomil, že takto se prostě v češtině nemluví a ani nepíše. Ne, že by to byla nějaká příliš velká chyba, ale takové "zaškobrtnutí" mi leckdy dokázalo zničit i napínavý děj a odpoutat pozornost.
Příběh je ale skvělý a dokázala bych si jej představit i jako scénář k některé z epizod DW. Vřele doporučuji všem, kteří si chtějí rozšířit svou sbírku "DW nezbytností" a už se těším na Daleckou generaci.
Upřímně, od knížky jsem nic nečekala a nebýt toho, že jsem ji dostala půjčenou, asi bych ji nikdy ani nečetla. Ale byla jsem ... naprosto zklamaná.
Dokázala bych pochopit, že z více než 300 stránek je cca 200 o módě a společenských událostech, koneckonců je to příběh z tohoto prostředí. Překousla bych i tu záplavu uslintaných rádoby romantických scén (dalo se to čekat). Ale co rozhodně nepřekousnu, tak tu naprostou absenci děje! V knížce je jediná kapitola, ve které se dá mluvit o ději, o nějaké zápletce a místo toho, aby ji autorka dál rozvíjela, okamžitě ji ukončí a velkým oslím můstkem ("o rok později", zná někdo větší klišé?!) se opět vrátí k nicneříkajícímu bezobsažnému ději. Zakončení ve stylu big-love-story je pak už jen logickým vyústěním celého trápení autorky i čtenářů.
Jedna z mála knížek, které jsem měla sto chutí odložit a už se k nim nikdy nevrátit.
SPOILERY:
Opravdu nepochopím, proč se knížka jmenuje POMSTA nosí Pradu. Proč se autorka vzdala toho nejzajímavějšího, z čeho mohla "vytřískat" nejvíc? Max se spokojil s jediným pokusem o smíření s pugétem tulipánů a psíma očima a pak se bez jakéhokoli odporu nechal vyhodit z bytu i manželství. Totéž v bledě modrém Emily, ta jindy tak aktivní a cílevědomá žena. Barbara bez jediného slova dovolila rozvod (byť s nemilovanou snachou) a "pošpinění jména rodu", které by rozvod pro takovou honoraci bezpochyby znamenal. Miranda (jakou tam měla vlastně roli, když celou dobu byla jen křoví?) se spokojí s podpisem smlouvy a koupí jednoho časopisu, aniž by využila příležitosti a porušení jednoho z bodů smlouvy a POMSTILA se. Andy se prostě jednoduše (sorry, ale jedna noc "trápení" není dostatečný popis) smíří s rozvodem, svou rolí svobodné matky a vlastně si ani nehledá novou práci, ani nepřemýšlí co s penězi za prodej (kromě jedné jediné věty kdesi o tři kapitoly později)... Prostě absolutně zahozená příležitost.
Dlouho jsem váhala, jestli si knížky koupit nebo doufat, že se časem objeví i v knihovně. Nakonec zvítězila varianta koupit a nelituji. Po delší odmlce mě sága opět vrátila do světa fantasy. Ano, je to jedna z "nekonečných" ság. Ano, je to "pohádka o rytířích a dracích a kouzlech..". Ano, obsahuje docela dost erotiky a brutality (což není zrovna moje gusto). Ale na rozdíl od seriálu v knížkách není brutalita ani erotika prvoplánová, takže mi nakonec ani moc nevadily, co jiného než "pohádka" je vlastně fantasy a že je knížek víc.. no alespoň je co číst a není to knížka na jeden večer. :-)
Jen možná škoda, že hodně lidí knížky hodnotí jen podle seriálu, což jim zbytečně ubližuje.
Opět dokonalá trilogie a bravurně zvládnuté všechny tři díly příběhu. Snad jen začátek je trochu složitější, když autor své čtenáře náhle hodí do zcela nových vod příběhu posunutého od konce druhého dílu pěkných pár let.
Líbí se mi vyznění celé trilogie a stejně jako Božská města i tady byla vidět promyšlenost celého příběhu od začátku do konce.
Doufejme, že se Bennett stejně dokonale zhostí i nějaké další knihy.
Příjemná vtipná knížka, která splnila očekávání. Jen mi možná trochu vadilo, že se některé slovní obraty často opakovaly a relativně často kniha bojuje s klasickým pořekadlem o tom, jak opakovaný vtip přestává být vtipem. Asi by mě méně bavila v klasické tištěné formě, audiokniha byla příjemnější.