kham komentáře u knih

Myslím, že kolega puml Duhu gravitace vcelku vystihl. Rád bych jen dodal pro kohokoliv, kdo se ji chystá (nebo pravděpodobně jakéhokoliv jiného Pynchona) číst, že k celkovému zmatení (které je z dost velké části autorským záměrem) dost napomáhá překlad. Nemíním tím obtíže spojené s překladem obecně, ale přímo konkrétně překlady Thomase Pynchona do češtiny. Kritiku překladu Dražby je snadné dohledat, jde to i s kritikou překladu Vinelandu - pro ani jeden z překladů nevyznívá moc pozitivně.
U Duhy gravitace se toho moc najít nedá. Přidám jen malinko postřehů z vlastní četby (simultánně čten originál a překlad): Z Pavlovova dopisu Pierru Janetovi se v překladu stává dopis jakési Žanetě (to by se možná líbilo i samotnému Pynchonovi :)), z prahu u dveří se stává parapet, chybějící slovesa ve větách, občas doslovnost zabíjející vtip, nebo vedoucí k výraznějšímu zmatení než by bylo záhodno (viz hned zkraje scéna s obří nosní mandlí - v originále Adenoid, narážka na Chaplinova Diktátora, Adenoida Hynkla; chápu složitost převedení, ale aspoň nějaká vysvětlivka, nebo ne?), a asi bych zmínil i celkovou krkolomnost překladu (ale to může být jen subjektivní pocit) - originál plyne úplně jinak.
V každém případě, jisté je, že ani slabý překlad nedokáže potlačit velikost díla (velmi volná parafráze Ludvíka Kundery z předmluvy k básním Georga Trakla).
Přečtení Duhy gravitace plně doporučuji všem, ale tomu, kdo dostatečně vládne angličtinou, bych asi raději řekl, ať čte přímo originál.

P.S. Jsem velmi zvědav na připravovaný překlad Bleeding edge.