kikiodvi
komentáře u knih
Hledám muže za účelem...
Věra Řeháčková
Do téhle knížky jsem se rozhodla nakouknout, když jsem ji v práci viděla ležet na hromádce na vyřazení. Ani jsem ji nedočetla, podle mě je to slátanina hrající příšerně na city. Když už má hlavní hrdina tragický osud, tak ho musí mít tragický pořádně, že...
Vypravěčka
Jodi Picoult
4,5 * Neskutečně silný příběh, místy velmi dojemný. Nejvíc mě zaujala postava babičky Minky. Její část vyprávění jsem přečetla jedním dechem, i když mi u toho vstávaly chlupy na zádech. Šílené je, že tyhle hrůzy se opravdu staly, o to je celý příběh působivější. Už dřív jsem četla příběhy skutečných vězňů z Osvětimi, kterým se podařilo přežít díky šťastným náhodám a obrovské vůli. Příběh Minky mi proto přijde uvěřitelný. Hlavní postava - Sage - mi nesedla, připadala mi příliš soustředěná na sebelítost. Částečně se probrala teprve, když potkala Josefa. Celkový dojem ale nezkazila a Vypravěčku hodnotím na výbornou. Po jejím dočtení zůstala spousta silných emocí...
Sběratel motýlů
Dot Hutchison
Znepokojivá - to je podle mě slovo, které tuhle knížku vystihuje nejvíc. Po dočtení mi nebylo zrovna dobře, i když je malá pravděpodobnost, že by ve něco takového mohlo stát v reálném světě. Bylo zajímavé vše sledovat z pohledu hlavní postavy a jednotlivé detaily postupně odkrývaly šílenou realitu.
Nějakou chvíli mi trvalo, než jsem se úplně začetla. Jakoby mi pořád chyběl nějaký důležitý detail a bránil mi pořádně porozumět. Objevuje se zde hodně jmen, a tak je potřeba dávat pozor, kdo je kdo.
Myslím, že názor na Sběratele motýlů si nejlíp udělá každý sám. Svým způsobem je to zajímavé čtení.
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
Patrik Hartl
Ideální společník na cesty ve vlaku (lehká, skladná...)!
O vtipné chvilky nebyla nouze a vždycky jsem se těšila, co se těm čtyřem stane. Hlavní postavy pro mě byly uvěřitelné, ale jak už je autorovým zvykem, některé situace dovádí dost do extrému. Byly momenty, kdy mně zrovna ty extrémy vadily.
Celkově hodnotím jako dobrou oddechovou knížku, i když by klidně mohla být více propracovaná. Hlavně závěr se mi zdál hodně zrychlený, jako by to autor chtěl co nejdřív ukončit.
Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
2,5 * Okamžikům štěstí se určitě nedá upřít, že se dobře čtou. Taková oddychovka vhodná na cesty.
Na můj vkus obsahuje tolik klišé a náhod, kolik jich v jedné knize rozhodně nedokážu zkousnout.
Vyloženě špatná nebyla, ale že bych byla spokojená se taky říct nedá.
Hunger Games 1–3 (box)
Suzanne Collins
Po dlouhé době zase knížka, kterou jsem nemohla odložit!
Už dřív jsem viděla filmy, ale v zde jsem se dozvěděla spoustu informací, které mi ve filmu unikly a které hodně vysvětlovaly. Detaily byly dobře promyšlené a tloušťka knihy mi v tomhle případě vůbec nevadila.
Nejvíc se mi líbily části, kde se bojovalo. Z těch byla opravdu cítit chuť přežít, kterou bych od hlavních hrdinů čekala.
Famfrpál v průběhu věků
Kennilworthy Whisp (p)
Na poličce u Harryho Pottera nesměla už jen z principu chybět. Vždycky jsem si tu knížku představovala jako tlustou bichli plnou pojmů a historie, ale tak to by asi nikoho nebavilo číst.
Jako zdroj dalších informací o famfrpálu byla dobrá, ráda si jí někdy přečtu znovu, ale žádnou "vysokou" literaturu od ní nečekejte.
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
Jack Thorne
2,5*
Já - velký fanoušek Harryho Pottera jsem si koupila hned první anglické vydání.
Jako úplně samostatná kniha pro mě vychází jako takový průměr. Zápletka není špatná, i když chybí větší propracovanost a hloubka. Že je to drama a ne próza mi vůbec nevadilo.
Série o Harrym pro mě skončila Relikviemi smrti a Prokleté dítě jako plnohodnotné pokračování nikdy brát nebudu. Buďme upřímní, na J.K.Rowling to prostě nemá.
Móda, krása a životní styl – A Cup of Style
Nicole Ehrenbergerová
Koupila jsem si jí hlavně proto, že jsou mi Lucka s Niky sympatické a ráda čtu jejich blog. Pro dvanáctileté holky by byla určitě super (i já jsem tam některé rady našla), ale většinu z toho jsem mohla během pár sekund vygooglit.
Ve výsledku zbytečná investice.
Plusové body dávám za grafické zpracování (které nebylo na první knížku nejhorší) a za fotografie.
Digitální pevnost
Dan Brown
Přečtení Digitální pevnosti jsem dlouho odkládala, protože jsem si říkala, že bez postavy Roberta Langdona to nebude ono, ale nakonec ani to nevadilo.
První půlka knihy je více popisná (spousta informací o šifrování), to jsem se trochu nudila, ale druhá půlka už je nabitá dějem a plná zajímavých zvratů. Tak nějak jsem si u Browna zvykla , že hlavní postava vždycky přežije nemožné.
Zklamaná jsem určitě nebyla a už se těším na Anatomii lži, kterou jsem jako jedinou zatím nečetla.
Temná hmota
Blake Crouch
Nikdy dřív jsem neobjevila kouzlo sci-fi. Rozhodla jsem se dát šanci Temné hmotě, která mě nezklamala. Kvantová fyzika je pro mě záhadným, ale zajímavým oborem. Skoro jsem si říkala, že by se něco takového mohlo být v budoucnosti možné. Navíc mi došlo, jak moc člověk bere některé věci jako samozřejmost, dokud je neztratí.
Knížka má i své mouchy, ale nic co by mi zásadně vadilo. Konec je hodně otevřený a ne každému to sedí.
Teď mám ale chuť si přečíst další sci-fi.
Bábovky
Radka Třeštíková
Oddychovka!
Líbilo se mi, jak byly životy jednotlivých postav propletené. Celkově odlehčený styl psaní, nebylo nutné nad tím nějak dlouze přemýšlet. O to víc jsem si čtení užila.
Osobně bych ocenila méně postav, které by potom byly podrobněji rozebrané, takhle jsme se o nich vlastně nic nedozvěděli.
Celkové hodnocení - nenadchne, ale ani neurazí.
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
Tady jde jasně vidět, co všechno dokáže marketing!
Hodně, hodně dlouho jsem její přečtení odkládala. Vlastně mě přesvědčila až babička, která pořád tvrdila jaká je to skvělá knížka.
Za mě teda ne. Asi se nedokážu vžít do pocitů alkoholičky, která předstírá že jezdí do práce a věčně stalkuje svého bývalého. Nakonec už to bylo otravné. Nejvíc mi vadilo neustálé přeskakování z minulosti do přítomnosti. Nedá se soustředit na děj, když pořád musíte kontrolovat, které části na sebe navazují.
K přečtení další knížky - Do vody - mě to nepřesvědčilo.
Dívky z trajektu
Lone Theils
Hodnotím s cca. čtyřměsíčním odstupem. Hned po dočtení jsem byla nadšená, ale teď vidím, že ve mě kniha dlouhodobý dojem nezanechala. Hlavní postava byla sympatická slečna, ale nechápu, proč se celý děj až tak zabýval jejím životem. Chtělo to víc rozebrat hlavní zápletku s kufrem a případně napsat i něco dalšího o dvou ztracených dívkách.
Noční lov
Robert Bryndza
Po přečtení Dívky v ledu jsem už měla laťku nastavenou poměrně vysoko a Noční lov ve srovnání dopadl o malinko hůř.
Chybělo mi napětí, které zde bylo, ale ne v takové míře, jakou bych čekala. Nicméně se i tak těším na třetí díl.
Dívka v ledu
Robert Bryndza
Na začátku jsem nic nečekala a byla jsem příjemně překvapená. Mrazivý příběh zasazený do prostředí zimního Londýna mě chytnul. Až skoro do konce mi nebylo jasné, kdo je vlastně vrahem a byla jsem ráda, že zápletka nebyla tak průhledná, jak někdy bývá. Je ale možné, že jsem si nevšimla detailů, které mohly něco naznačovat.
Za mě dobrá detektivka, klidně bych jí dál doporučovala.
Ztracený symbol - Speciální obrazové vydání
Dan Brown
Nevím proč, ale nemohla jsem se do ní začíst tak, jako do ostatních Brownových knížek. Děj byl napínavý jako obvykle, ale problematika Svobodných Zednářů mi evidentně není blízká stejně jako prostředí Washingtonu. Proto bych ale Ztracený symbol nezatracovala, protože milovníci tohoto autora si zde své rozhodně najdou.
Inferno
Dan Brown
Znovu kvalitní čtení se zajímavým námětem. Donutilo mě to k zamyšlení a došla jsem k závěru, že inferno je skutečné a že se k němu naše planeta blíží mílovými kroky. Z tohoto hlediska hodnotím vysoko.
Pokud mám srovnávat s předchozími knihami, zklamala mě na můj vkus příliš komplikovaná zápletka. Jako by se autor snažil do knihy nacpat víc, než se do ní doopravdy vešlo. Každopádně se k ní ještě plánuju v budoucnu vrátit a některé věci si ujasnit.
Da Vinciho kód
Dan Brown
Další povedená kniha od Browna. Je velmi čtivá, i zápletka je povedená. Ani chvilku jsem se nenudila.
Co se týká historických reálií v knize, nejsem zase takový expert, takže jsem je nezohledňovala v hodnocení.
Andělé a démoni
Dan Brown
Začetla jsem se a nemohla jsem se odtrhnout. Kniha má spád, je napínavá (místy jsem měla husí kůži) a obsahuje zvraty a odhalení, které vás nutí pokračovat.
Oceňuju hlavně to, že se v příběhu vyskytují reálná místa (osobně otestováno v Římě), takže působí skutečně. Hlavní postava Roberta Langdona je více než sympatická.
Andělé a démoni mě přesvědčili, abych vyzkoušela i další autorovy knihy, a nikdy jsem nebyla zklamaná.