klara.spicakova komentáře u knih
Za mě docela zklamání. V podstatě od začátku jsem věděla, jak kniha dopadne i kdo je hlavní záporák. Žádné překvapení nenastalo.
Označení erotický román je značně přehnané, tolik erotických scén tam nebylo. Hrdinka byla neskutečně ukňouraná, všechno byl problém. Chápu, že zde byl ukázaný jistý psychický problém, nebyl to zkrátka můj šálek čaje.
Velmi zajímavé prostředí Mexika 30. let propojené s dávnými mayskými pověstmi, o kterých jsem neměla ponětí. Popisy byly nádherné a přitom jich nebylo moc.
Hrdinka jako jedna z mála nebyla ukňouraná, nestěžovala si, což mi bylo velmi sympatické.
Vadilo mi však, že vše šlo až příliš hladce, vše bylo podle plánu. Ani jeden zádrhel. Takže mi to nepřišlo vůbec napínavé, což od fantasy knihy vyžaduji. Několikrát jsem u knihy usla.
A každou další knihou mám pocit, že jde kvalita dolů. Tuhle knihu jsem nebyla schopná ani dočíst.
Zpočátku mě kniha zaujala a s dychtivostí jsem se chtěla dozvědět, co se asi a komu stalo. Asi v polovině knížky vyprchalo napětí, spoustu věcí se neustále opakovalo, a od té doby jsem četla stránky náhodně a o nic jsem nepřišla. Závěr byl na mě až moc optimistický, všechno dobře dopadlo, umřel ten špatný. A to mi do téhle chvíle přišel příběh uvěřitelný. CO je mi velmi sympatické, že autorka upozornila na problém domácího násilí.
Jsem z autorčiných knih tak rozmlsaná, že mě nadchne jen máloco v tomto žánru :)
Asi nejméně povedená kniha z autorčin(y) dílny. Předvídatelné od začátku do konce - žádné vzrušení, očekávání, zápletka. A na to, že je to erotický román, ani žádná erotika.
A kde je napětí? Jednoho vraha chytli ve finále až moc přihlouple a rádoby náhodou, i když to autor nakonec vysvětlil. Jde však o to, jak celý případ vysvětlil. Všechny osoby byly až neuvěřitelně propojeny, čemuž jsem nějak nedokázala uvěřit. Stejně jako v Policii se alespoň nějaké vzrušení a napětí objevilo až v závěru knihy a otevřený konec nás má přilákat koupit si další díl, k čemuž mě tedy Nesbø nepřesvědčil. Bohužel mě Žízeň zklamala na plné čáře.
U knihy obdivuji, když mě dokáže pohltit od první stránky... Poledne u Tiffaniho mě pohltilo a nepustilo až do konce. Okouzlující příběh plný krásného umění, lásky, ale žádného zbytečného sentimentu, i životních tragédií.
Čekala jsem od knihy mnohem víc. Když už čtu takový žánr, očekávám napětí a splynutí s hrdiny. Ani jedno bohužel nenastalo.