Klaris 99 komentáře u knih
Nevím, jak se to stalo, že jsem si já půjčila Stmívání, ale u dalšího dílo to neudělám. Nevím co k tomu říct, protože k této sérii už bylo snad všechno řečeno.
Myslela jsem, že si z nás autorka dělá srandu a každou chvíli to rozbalí a začne se něco dít , ale bohužel. Pokaždé,když někdo řekl slovo Vzpoura, měla jsem chuť do něčeho kopnout. Absolutně mě to nebavilo, přečetla jsem to prostě jen proto, že knihy neodkládám nedočtené. Žádná kniha se mi nikdy tak zle nečetla. No a konec? Jakože nic moc, ale byla jsem ráda, že konečně skončila nedokonalá série s dokanalými obálkami.
Knížku jsem brala, jako takovou jednohubku na jeden večer a nečekala jsem nic moc velkolepého, protože v knize, která nemá víc, než 200 stran se toho nikdy moc nestane a vy čekáte jen takovou tu trapnou romantickou linii, kterou obsahuje většina dnešních románů. U Jestli zůstanu mě překvapilo, že autorka zašla i do jiných témat, než do řešení vztahu hlavních hrdinů. Kniha sice neměla hluboký děj, ale sem tam nutil k jemnému zamyšlení. Moc se mi líbilo, jak autorka ,,smíchala´´ hrdinčina vzpomínky z dětství, blízké minulosti a současnosti. To je také odpověď na to, jak autorka dokázala popsat 184 stran něčím zajímavým, protože nejde napsat 184 o romantickém ležení v nemocnici. Celé se to poměrně dobře četlo, i když tam nebylo nic, co by vás pohánělo rychle dopředu. Děj byl tak předvídatelný a vše co by vás mělo rádoby pohánět odhalíte hned na začátku.
Hlavní postavy nedokážu nějakým způsobem posoudit, řekla bych, že Mia byla protivná, ale kdybych já ležela v komatu a zároveň se procházela po chodbách v duší podobě, tak by mi asi moc do smíchu nebylo. Adam- jediné, co o něm vím je, že miluje Miu, hraje na kytaru a má smysl pro humor, takže taky nic. A další postavy, buď zemřeli, nebo se tam moc nevyskytovali a nešlo si na ně udělat pořádný názor.
Kniha dobrá, film už ne tak dobrý. Nechápu, co se bude dít v dalším dílu, ale docela se na něj těším.
Nebylo to zlé, ale celou knihu čekala na nějaké ohlédnutí domů, chtěla jsem se dozvědět co se stalo s jinými postavami, které jsem si oblíbila, ale bohužel. Tak aspoň Azurka, lepší než nic.
No čekala jsem něco jiného, něco méně drastického a smutného, ale nebylo to tak zlé, protože autorka děj posouvala dál, a tak to bylo docela napínavé.
K Poslouchej ! nemám moc postřehů, které bych zapsala. Jen, že je to hezký dívčí román, který má i něco trochu hlubšího a ne jen nesmyslný děj typu : chodíme, rozcházíme se a žije šťastně až na věky, a pak rozejdem. Milovníkům románků vřele doporučuji.
Kniha super, film strašný. Kniha oplývá humorem, film je jedna ve trapárna, ale je to možná proto, že nebyl stejný jako kniha, a to mě ,,zaskočilo´´.
Ničím mě to nepřekvapilo, přijde mi to stejné, jako předešlé díly, neustále se opakující zápletka, reakce, a tak dál.
Hrůza, hrůza, hrůza. Jak jsem byla nadšená, že jsem konečně našla nějakou slušnou dystopii, tak jsem se radovala zbytečně. Tenhle díl byl naprosto o ničem, bylo to skoro utrpení to číst, ale nejsem ten typ, který něco začne číst a nedočte i když mě to pokoušelo.
Dočetla jsem, ale jen pro Kyův úsměv . Jediné co je na této knize krásné je obálka.
Nevím proč, ale tato kniha se mnou překonala knižní rekord v ponocování, přitom ani nebyla tak napínavá a dech beroucí, ale byla to přesně ta kniha, kterou si budu pamatovat napořád. Děj nic moc, zápletka žádná sláva, ale postavy a jejich humor mě prostě dostaly. Nastya, Emilia, Sluníčko, ruská štětka společně s Joshem byly dokonalí. Jejich vzájemné dialogy a sdělování tajemství, byly nejlepší na celé knize. Od konce knihy jsem čekala maličko víc, proto pouze 4, ale zasloužené hvězdičky.
První musím zmínit, že hned na začátku knihy jsem odhadla zápletku a s ní i konec, proto jsem knize nemohla dát plný počet hvězdiček, ale to neznamená, že to nebyla úžasná kniha. Styl psaní byl na můj vkus trochu pomalý, myslím to tak, že kniha mohla mít, tak o padesát stránek méně, kdyby se autorka vyhnula zbytečným pasážím, ale co se nelíbí mě může se líbit někomu jinému, autor se nikdy nemůže zavděčit všem. Vedle nudných pasáží byly ty, které bych mohla číst pořád dokola, a tak se to nějak vyvážilo.
Nápad knihy mi přišel docela originální, ale možná je to tím, že jsem dřív nic podobného nevyhledávala. Hlavní postavy byly super, Willa jsem si oblíbila, ale také Louisu a bylo mi líto, že nic nestalo co bych si přála a stalo se ..... no spoiler.
Tato kniha ve mě zanechala hromadu otázek a témat na přemýšlení, a proto ji nemůžu řadit mezi zamilované romány, ale mezi knihy, které by si měl každý přečíst.
Tuto knihu jsem četla ve slovenském jazyce,ale překvapivě mi to vůbec nevadilo, protože kniha byla úžasně napsaná. Žádné zbytečné rozepisování, až na rozepsané pocity zamilovanosti, ale to k tomu patří.
Samotný děj knihy mě, ale nijak nezaujal. Postrádala jsem nějaký hlubší smysl, který se bohužel v tomto typu knih asi nevyskytuje.
Ale zase na druhou stranu mě kniha bavila, smála jsem a četla poměrně rychle. Hlavní postavy byly až nadmíru sympatické (až na ty jejich hádky), a také nebyly nudné, jak to často bývá, když si říkáte, jestli může někdo tak nudný vůbec žít.
Ještě musím pochválit obálku, která naživo vypadá naprosto skvěle.
Původně jsem chtěla dát hvězdičky 4, ale bylo by to vůči jiným 4hvězdičkovým knihám nefér, a také kvůli tomu klišé konci jsem prostě musela této knize dát 3.
Pěkná tenoučká knížka, která ve mě určitě neco zanechala a to něco bylo příjemné.
Kniha mě zaujala hlavně svou obálkou a tím, že je to další kniha z budoucnosti do mé přečtené sbírky.
Obálce se nedá nic vytknout. nádherné rozpoložení barev, nádherně provedená popraskané zem a uplně normální hůlkový nápis, který k tomu všemu suprově sedí. Ale to je asi všechno co můžu chválit, protože ten děj?
Tak ještě pochválím to, že jsem v postavách neměla hokej, i když byly tři každý znich měl jiný způsob vyprávění. Styl psaní mi moc nesedl, protože namůj vkus tam bylo až moc podrobností( i ty, které jsem vědět nepotřebovala)a zdlouhavé popisy všeho možného. Co se týče děje, tak mi v něm chybělo něco co by mě pohánělo dál. Nic zajímavého se nedělo a já se nudila. Pochmurný děj mi snad až tvořil deprese, ale pokud někde najdu druhý díl, tak si asi přečtu. Ale abych uvažovala o tom, že si knihu koupím, tak to asi ne. (možná v levných knihách za 50Kč)
Postavy byly nesympatické, nevím jak je popsat, byly divní? Zvláštní? Předvídatelní?
Takže pro mě tato kniha byla jen tuctová dystopie, která mě nějak nepoznamenala, jedině možná tím, že mi vrtalo hlavou, že by to bylo bez vzduchu zlé. Ke knize se rozhodně nehodlám vracet.
Brenda byla sice příjemná oddychovka, ale kde byl nějaký děj? Jasně problémy pubeťaček a teplého bezdomovce podané velmi zabávnou formou, která sa dala opravvdu číst, ale děj byl opravdu velmi chabý. ale musím uznat, že se to četlo suprově, mělo to málo stránek a svižný styl psaní. No ale knihu, ktrou budu honotit kladně si představuju trochu jinak. :)
Na komentář ke knize Překroč svůj stín jsem si schválně počkala, protože jsem ji chtěla porovnat s jinými knihami z žánru new adult a teď když jsem přečtla tři můžu říct, že zatím Stín žádná z nich nepřekonala. A teď se trochu pokusím vysvětlit proč tomu tak je.
Stín pro mě měl něco co mě při četbě pohánělo dál a bylo to právě to jakoby tajemství, které o Echo zatím nebylo prozrazeno. Styl psaní byl opravdu skvělý. Tentokrát bylo opravdu poznat, že kapitolu vypráví jiná osoba než v kapitole předešlé a neměla jsem problém si zapamatovat co odehrálo u koho a proč nebo co, jednoduše jsem neměla z toho hokej.
Postavy můžu hodnotit kladně Noah měl až hmatatelnou duši a osobnost.(je tak úžasně vymyšlen, že mi přijde jako bych ho znala) a Echo byla až nechutně smutná a divná, ale líbila se mi.:D
Teď ale musím zmínit, že se mi taky něco nelíbilo. Nelíbilo se mi to, že se v knize hodně nadávalo, sprostě naráželo a řešily se hnusné věci. Chápu, že tím autorka chtěla vykreslit atmosféru, ale něco si mohla odpustit. A taky jsem se pěkně naštvala při záležitosti s matkou. Čekala jsem něco mnohem drsnějšího a originálnějšího a ono to bylo prostě takové plané, jestli víte, jak to myslím?
Takže Překroč svůj stín je kniha plná nadávek, sprostých narážek a hnusných věcí, ale je to kniha, která jako by měla skutečný příběh a postavy. Kniha určitě stojí za ten čas, který člověk stráví při četbě.
Možná obsahuje spoilery.
Obálka je úžasná(takže kdo rád hezké obálky směle do toho) a s Percym( píše se to tak?) to nemá ni společného.:D
Proroctví byla kniha, která mě po dlouhé době nezanechala klidnou. Žila jsem životy hlavních hrdinů, a to se často nestává. Většinou jen čtu životní příběhy, ale tady jsem se tak jednoduše vžila do hlavních hrdinů, že to bylo až neuvěřitelné. Bylo to prostě něco pro mě hned od začátku, ale že mě kniha chytí takovým způsobem se mi a ni nesnilo.
Ze začátku jsem měla drobné pochyby, protože mi styl autorčina psaní byl cizí. Vadilo mi, že příběh není psaný ich formou. Zvykla jsem si, ale chviličku to trvalo v momeňtě kdy jsem přestala vnímat co se děje kolem mě, tak ta kniha mě už nepustila. Mohl na mě mluvit kdo chtěl a já jsem se jen zabývala tím jak se děj bude dál vyvíjet.
Postavy jsem si oblíbila snad všechny(záporáky ne, ale i tak byly dobře vymyšlení), protože měli ducha, každá měla sebe sama. Nebyly to jen bezmyšlenkovité opičky, které udělali tu věc, která se jim hodila. Museli přemýšlet a vzdát se věcí a rozvíjet svou osobnost.
Hlavní hrdinka nebyla nějak výrazná, docela sympatická, ale nijak zvlášť si mě nezískala. To bylo asi tím, že jsem jí záviděla Lukase, ten je někde na žebříčku mých oblíbených postav hodně vysoko, dokonce se vleze i do první desítky. Aby ne, vždyť zas někdo s komplexem superhrdiny s modrýma očima a ještě umí létat.:D
K ději nemůžu říct nic špatného. Většinou, když se v knize střídají části z obyčejného života a fantasy života, tak mě ten obyčejný nebaví, ale tady byl supr.
Zvraty, napětí a strach, to kniha všech pro mě obsahovala. Konec byl opět čekací a tentokrát bude čekání opravdu trpké.
Asi jste už pochopily, že si mi kniha líbila, tak vám jen řeknu, že se podle mě nemáte řídit v pořizování této knihy, protože to téma bylo pro mě jak dělané a mě se to prostě nemohlo nelíbit. Na další díly se ohromně těším a doufám, že vy se budete těšit taky, protože ta kniha je opravdu dobrá.(teda mě se líbí) :D
Předem upozorňuji: ,,Stačí přečíst poslední větu, ta vlastně celý komentář vystihuje´´´:D
První stříbrná kniha snů, byla pro mě nejočekávanější knihou tohoto roku. Když se mi jí podařilo vyhrát v nakladatelství Cooboo, tak jsem byla štěstím bez sebe. Je to kniha s překrásnou obálkou, je to kniha od Cooboo, napsal ji Kerstin Gierová, má tématiku snů a ještě to byla výhra. Prostě kniha měla všechny předpoklady k tomu, aby se mi líbila.
A ona se mi líbila, ale......
Když hodnotím knihu pěti hvězdičkami, mám u čtení knihy takový zvláštní pocit a každá úžasná kniha má svůj. Nevím, jak to přesně popsat, ale je to něco, co mě doprovází celou knihu a když si na ni vzpomenu, ten pocit se dostaví také. U Stříbrné se pocit nedostavil, ani během četby, ani když si na vzpomenu. Takže proto jsem se rozhodla, že knihu ohodnotím 4 hvězdičkami, ale tajně doufám, že u dalších dílů se pocit dostaví.
A teď jdu chválit, nebo alespoň trošku. :D
Můj největší problém byl, že jsem od knihy chtěla to, co jsem měla od Drahokamů.Děj nebyl, tak propracovaný, protě mi přišlo, že se tam dohromady nic nestalo, až na konci se děj mírně rozvinul, a tak doufám,že konec dal dalšímu dílu dobrou půdu, na které se Kerstin bude dařit. Nápad byl samozřejmě originální, snové dveřea tajný démon, něco pro mně.
Vím, že si asi trochu protiřečím, ale mé pocity ze Stříbrné prostě jsou, jaké jsou.
Já čekala, že na mně někde vybafne Gideon s Xemeriusem na zádech a Gwendolin do toho začne zpívat. Bohužel nic takového se nestalo. Ale i tak jsem s výběrem postav spokojená. Liv je sympaťačka, Henry taktéž, ale Gideon je Gideon.:D
Když jsem knihu konečně začala pobírat, jako to co nemá s Drahokamy nic společného, jen autorku, tak výsledný úsudek,je kladný.
A než se do toho zamotám úplně, tak jen řeknu: ,,Na další díly se těším, ale nebylo to to, co jsem očekávala.´´ :D
Ono se zde něco dělo!
Konečně se mi to po dlouhé době docela líbilo. Fred se pomaloučku, ale jistě zlepšoval a tím po jeho dlouhodobém pádu z mého žebříčku oblíbených postav, zase šplhal nahoru.
Vše co jsem potřebovala říct, jsem vyjádřila v předešlých komentářích a teď můžu jenom říct, že zakončení série se docela povedlo. :D
Opět velké zklamání, možná tento díl byl horší než předešlý. Dovolte abych upřesnila proč. Děj vypadal asi takhle: Fred, Fred, Fred,Fred, Luke, Fred, Fred,Fred. A víte co? Fred!
Vážně hrůza. Pruměrný počet slova Fred na stánku byl tak, řekněme pět až šest.
Fráze,,Nemysli na něj´´, se tam objevila taky mnohokrát, prostě se nic jiného nedělo. V předcházejícím díle aspoň připravovali Chaos a to jsem si mysla, že horší to být nemůže, ale spletla jsem se. Tady se vážně nic nedělo, jen básnění o Fredovi a Jodie a hrůza dálších blbostí. Je ale pravda, že jsem se tentokrát ěkdy musela lehce pousmát.
Strašně děkuji za kluka od vedle, který mi dával naději, že se konečně stane něco, cokoli, ale opět jen utrpení.
Doufám, že poslední díl dám co nejrychleji a budu ho moci opět hezky vrátit do knihovny a vrhnout se na něco lepšího.:D