knihovnička007 komentáře u knih

Dle obálky červená knihovna, ale spousta historických informací o Napoleonově manželce Josefíně, životu na Martiniku, ve Francii i Turecku.
Rose/Josefína i Aimee/Naksidily měly jedinečné životy. Rose mne strašně štvala svým chováním, svou sobeckostí. Chtěla všechno a nejvíc. Měla život jako na houpačce a až pozdě zjistila, že není všechno zlato, co se třpytí.
O mnoho mladší Aimee byla přemýšlivá, spokojená a měla rozum na svém místě, což se o její sestřenici říct nedalo.
Kniha moc dobře napsaná, líbila se mi.

3 20.11.2018

Co napsat o knize na takové téma?
Příběh vypráví tatínek Rob, jehož synovi v pěti letech diagnostikují rakovinu mozku.
Co říct, co (ne)dělat, jak se zachovat vůči rodičům, jejichž dítě je takto nemocné??
Anna a Rob si toho před Jackovým narozením prožili tolik a pohoda trvala jen tak krátce ???? Kdy si přiznat, že už rodič nemůže pro své dítě nic jiného udělat? A jde to vůbec? Jak se s tím vyrovnat?
Pro mne těžké čtení, ale krásně napsáno.

2 17.11.2018

Na knihu jsem dlouho čekala, protože mám tuto autorky ráda.
Její příběhy jsou příjemné, obyčejné, ze života.
Příběhy tří přítelkyň také. Marta je šťastná, že se konečně na dovolené seznámila s Igorem, do kterého se zamilovala. Hana se utápí v problémech s manželem v dlouholetém vztahu a pak zjistí důvod... a Táňa je spokojená v manželství s miminkem, když zjistí, že je znovu těhotná...
Je to taková příjemná, odpočinková jednohubka na podzimní večer, když je brzy tma :)
Kniha nebyla špatná, ale přišlo mi, že příběhy byly kapku placaté. Uvítala bych více stran a příběhy více rozvedené.

15.11.2018

Nejen romantika (což by se mohlo na první pohled zdát), ale také rodinná tajemství...
Příběh se odehrává ve 20. a 30.letech na Cejlonu-v době, kdy bylo opravdu důležité, v jaké sortě se člověk narodil a jakou měl barvu. Škoda, že se Gwen některá tajemství nedozvěděla dříve.
Krásně napsaná kniha, úplně jsem se mezi těmi čajovými lístky a jezerem viděla.
Bylo mi líto Gwen, čím vším si musela projít... tak mladá.
Určitě si ráda přečtu další knihy této autorky!

6 12.11.2018

Romanťárna o Popelce s dobrým koncem.
Odpočinková kniha, která nás zavede na řecké pláže. Sluníčko, moře, pláže...
Pokud od knihy nic neočekáváte, můžete být jen mile překvapeni. Občas se kniha docela vleče, má téměř 400stran (stačilo by méně), ale konec to vše napraví.
Autorka se občas snažila být vtipná přírovnáními, což se někdy povedlo. Za mne průměr.

2 09.11.2018

Hezká, odpočinková kniha.
Na jednu stranu se mi kniha moc líbila, nechybí láska, tajemství, historie... Na druhé straně jsem čekala, že se to vše více rozjede a pak více vyřeší, ale vše mi přišlo takové neuzavřené. A konec takový... useknutý.
Kniha mne nutila číst stále dál, abych věděla, jak dopadnou oba příběhy, takže splnila svůj účel. Ale asi stačí jen půjčit z knihovny, znovu už bych ji asi nečetla.
Ráda čtu příběhy z 2.sv.války, zde dostala Isabelle polovinu prostoru, příběh byl krásný a romantický (a smutný). Příběh Anny a Wila byl hezký, ale málo uvěřitelný (dle mého).

3 06.11.2018

Třetí kniha této autorky. Škoda, že už mám od ní všechno přečteno :(
Opět úžasná a čtivá kniha, ač úplně jiná, než obě předchozí. Autorka je skvělá vypravěčka, všechny hrdiny jsem viděla plasticky před sebou, prožívala jsem s nimi jejich životy.
Moc mi bylo líto Josie, neměla žádné dětství, žádné rodiče...
Krásná,

2 02.11.2018

Neskutečná jízda až do konce!!
Co to bylo? Takový žánr nečtu, ale v neděli se ke mně kniha přicucla a i když chodím do práce, přečetla jsem za dva dny!
Myslím, že tuhle knihu budu mít dlouho v hlavě.
Kniha i děj mne překvapily ☺ nečekala jsem, že čtení této knihy bude tak skvělé.
Nedokázala jsem přestat číst, hltala jsem stránku za stránkou a konec mne rozsekal.
Kniha je skvěle napsaná, krátké kapitoly (ale zde u mne neplatilo "jen do konce kapitoly")...

Ze začátku mi dělalo problémy zapamatovat si jména a ujasnit si, kdo ke komu patří, ale pak se příběh rozjel a nebyl k zastavení. Připadalo, že sedím v rychlíku a koukám se z okna na rozmazané obrázky :)
Příběh o mateřské lásce, sourozenecké lásce, neopětovné lásce, přátelské lásce. O tajemství, ztrátě, pokání.
Silná, krásní kniha.

5 30.10.2018

Kniha se rychle četla, styl čtení mi hodně sedl a dalo mi vždy velkou práci knihu odložit...
Líbil se mi příběh Enzy (zde jsem si dlouho zvykala na její jméno, připadá mi mužské) a Cira, jejich životní pouť. Místy hodně smutné čtení, konec jsem si přála úplně jiný.
Dle mého mistrovsky napsaná rodinná historie, včetně historického pozadí.
Za mne moc příjemné čtení.

7 27.10.2018

Dva příběhy v různých časech. Příběhy dcery a matky, Německo a Francie. Opět moc krásně napsaná kniha, která se moc neliší od svých předchůdkyň.
Kniha se dobře a rychle čte. Jednoduchý a příjemný děj.
Už mi chybí jen jedna kniha této spisovatelky. Její knihy se dobře čtou, ale jsou si hodně podobné, mají velmi podobný scénář, což trošku knihu snižuje, protože člověk tuší, jak kniha dopadne.
Autorka zasadila příběh matky od sedmdesátých let, třicet let po válce, ale tolik se toho zase nezměnilo, jak jde poznat z vyprávění Marianny.
Ale čas zahojí všechny rány.

2 17.10.2018

Kniha má ve štítku zde označení "milostný román", ale tím si nejsem úplně jistá. Je to hlavně příběh z války z pohledů různých osob.
Kniha se mi dobře četla, autorka dokáže skvěle chytit a nepustit. Někdy mi připadalo, že stačilo stran méně, ale bylo příjemné se dozvídat další osudy hrdinů z první knihy. Doufám, že časem budou další díly :)

1 12.10.2018

Spousta rodinných tajemství. Kniha se mi docela líbila, takové příjemné odpočinkové čtení. Jen mi vadilo spousta jmen-jinak se klasicky jmenovali a pak se jim říkalo jinak a občas mi trvalo, než jsem si uvědomila, o kom vlastně čtu.
A docela mi vadil slang, kterého tam bylo docela hodně.

1 07.10.2018

Původně jsem čekala kapku něco jiného (nečetla jsem předem názory, moje chyba), ale kniha se mi četla moc hezky a líbila se mi.
Autorka v knize komentuje různá témata, s níž některá mi nesedla, ale v celku je kniha příjemná na čtení a člověk se u ní občas od srdce zasměje.
Já ji četla částečně i v čekárně u lékaře a občas jsem měla dost velké problémy nesmát se nahlas :)

27.09.2018

Paní Katarína opět nezklamala. Hezký příběh, místy hodně smutný, ale takový už je život. Opravdu má někdo takové šílené manželství? Opravdu se někdo takhle mstí prostřednictvím dítěte? Zpočátku mne Natália štvala, jak si pořád stěžovala, až později jsem během čtení pochopila, jaký je její život. Na mne tam bylo hodně negativního čtení, až jsem měla občas chuť číst něco jiného.
Ale nakonec hezké, odpočinkové čtení. Za dva dny přečteno. :)

25.09.2018

Pro mne skvěle napsaný příběh z poloviny 19. století. Lottie, která neměla štěstí na své zaměstnavatele, živoří v hostinci U dvoukrké labutě, dělá první poslední, ale nikdy to není dost. Je pracovitá a díky tomu se jí naskytnou příležitosti, o kterých se jí ani nesní.
Příběh o tom, že když se chce, všechno jde.
Kniha nás zavede několikrát do Londýna, na Krym v období války i do Indie.
Ani chvilku jsem se s knihou nenudila, moc mne bavilo líčení tehdejšího života, se všemi jeho plusy i mínusy. A přistihla jsem se při tom, že by se mi líbilo mít Lottie za kamarádku.
Krásná kniha :)

5 23.09.2018

Krásné vyprávění o tom, že jsou na světě důležitější věci než moc, postavení, hromada peněz a velký dům.

Čas je cennější než zlato a diamanty, cennější než ropa nebo jakýkoliv poklad. Čas je věc, které nikdy nemáme dost. Čas se nedá zabalit, ozdobit pentlí a položit pod vánoční stromek. Čas se nedá darovat. Můžeme ho ale sdílet.

Lou mi hrozně lezl na nervy svým chováním. O to víc jsem fandila Ruth, Lucy a Koblížkovi. Snad máme každý svého Gabriela.
Jen mne mrzí, že jsem knihu nečetla o Vánocích...

1 20.09.2018

Kniha se mi docela líbila, ale už jsem četla lepší historické romány.
Nevím, jestli to bylo překladem, ale místy mi připadaly věty kapku strojené.
V každém případě zajímavý nápad a zpočátku i lehce exotický, kdy se děj odehrává v benátských lagunách. Jen jsem čekala kapku jiný konec.

2 18.09.2018

Nelze přestat číst, na druhou stranu je nutné dělat pauzy...
Hodně smutné a těžké čtení. Je mi líto lidí, kteří toto museli zažít. Ničím se neprovinili, jen se narodili v Litvě a dalších pobaltských státech.
Druhá kniha této autorky a obě mne dokázaly chytit a nepustit.

Proč se o tom nemluví? Všude se píše, jací byli Němci zločinci, ale proč o tom ani zmínka? Jaký Lina a další lidé pak prožívali život? Přes deset let v takovém ... a pak o tom celý život nesmět nikomu říct? Bez domova, bez rodiny. Dočkali se až po neuvěřitelných padesáti letech!! To už bylo Lině kolik? Přes 65let? Celý život v háji...
Lidé jsou neskuteční... :(

Andrius tvrdí, že zlo bude vládnout, dokud se dobří muži nebo ženy neodhodlají jednat. Věřím mu. Tenhle odkaz byl sepsán jako nezvratný důkaz, který promluví ve světě, který naše hlasy umlčel. Co se tu popisuje, vás možná šokuje nebo vyděsí, ale to není mým záměrem. Pevně doufá, že listy obsažené v téhle schránce ve vás rozdmýchají i ten nejhloub zasutý plamínek lidského soucitu. Doufám, že vás přimějí něco udělat, někomu o tom všem říct. Jen tak zajistíme, aby se takové zlo už nikdy nevrátilo.

Děkuji Lino, Andriusi, Jonasi, Jeleno...
Děkuji Ruto za krásnou knihu.

17 14.09.2018

Od knihy jsem nic nečekala, jen jsem si chtěla odpočinout...
Kniha mne velmi překvapila, moc se mi líbila. Dva moc hezké příběhy ze dvou různých časových linek.
Byla jsem vtáhnutá do děje, našla jsem si i ostrůvek a okukovala mapu a uvažovala jsem, kde bydlel Jack, Henry a Bee...

1 11.09.2018

Škoda, že vlci neměli v příběhu větší prostor.
Miske jsem hodně rozuměla. Lidé ji zklamali, byla to zvířata, která ji vždy pomohla. Chápala jsem, proč jí bylo lépe ve zvířecí společnosti.
Příběh se mi hodně líbil, kniha se dobře četl.a Nechci řešit, zda je kniha pravdivá, či nikoliv.
Určitě si ji ráda ještě někdy přečtu. Tuto knihu by si měli přečíst všichni povinně. Aby všichni věděli, co se v historii stalo. Aby věděli, co si lidé jako Mishke a další děti musely zažít.

4 06.09.2018