kniznivila komentáře u knih
(SPOILER) Kniha se čte velice jednoduše, protože dílo není rozdělené do kapitol, ale celý román je jednou velkou kapitolou, tudíž čtenář doslova "slintá" po každé další a další stránce. Viděla jsem dříve filmovou adaptaci, ale u filmů natočených na motivy Stephena Kinga člověk musí mít určitý odstup a brát je jako jiné dílo. Opět se setkáváme se skvělou psychologií postav, toxickými vztahy mezi lidmi a roztomilým pejskem, kterého mi je šíleně líto. Zároveň mi Cujo naháněl hrůzu v momentě, kdy Donna a Tad byli v autě zavření. Nepřijde mi spravedlivé, že zemřel jak pes tak i dítě. Bylo mi smutno, když jsem dočítala poslední stránky. U spoustu Kingových románů se setkávám s tím, že špatně nesu, že knihu dočítám a někdy jsem až šťastná, že tu hrůzu, která mě zase bude v noci děsit, mohu dočíst. :D
Líbí se mi mimojiné odkaz na Mrtvou zónu hned v úvodu románu. V prokletém Castle Rocku je něco shnilého, ale tím důvodem není pouze vzteklina, kterou přenáší netopýři v propasti... Těším se i na další díla a povídky z Castle Rocku. Jsem ráda, že toto město mohu sledovat pouze opodál. Co tomuto dílu dává ještě další rozměr je fakt, že Stephen King si nepamatuje, že by titul "Cujo" napsal. Byl silně pod vlivem drog a alkoholu. Pes Cujo je metaforou pro jeho závislost, jak vnímal sám sebe a to je na tom to nejděsivější. Cujo umírá, protože někdo jiný zasáhl. Jediné východisko ze závislostí autora bylo, že zasáhla rodina Stephena Kinga. Knihy Stephena Kinga nejsou jen pouhé hororové fikce, ale jsou i inspirovány skutečným životem, ve kterém je pravda mnohem děsivější.
Zbožňuji číst jeho knihy.
(SPOILER) Knihu jsem přečetla po Žhářce. Za mě velice milé překvapení. Je to Bachmanova kniha, takže hlavní hrdina skončí vždy tragicky, ale ve své podstatě nejlépe.
Musím ocenit rozvinutost psychologie postav po celou dobu četby. Nenudila jsem se ani na vteřinu.
Kniha se mi velmi líbila a četla se jedním dechem. Příběh je o totálním rozkladu lidské osobnosti. Klademe si zde otázku, zda Bart byl svého času, když žil jeho syn, plný radosti, nebo byl Bart odjakživa nerudný a nezodpovědný alkoholik? Byla jeho osobnost rozložená a hnijící už dříve? Tento román se snaží odpovědět na spoustu otázek, ale ve skutečnosti neodpovídá na žádnou. Nejvíc odporné na celé knize bylo, že jsem jí začala číst 1. prosince a řekla jsem si, jak jsem šťastná, že v naší zemi se nemusíme něčeho takového bát. Po té tragické události, která se stala na univerzitě, jsem nemohla knihu dočíst. Po 2 týdnech jsem našla odvahu a knihu dočetla už ze své podstaty, abych se vyrovnala s tím, co se stalo a abych se posunula dále v četbě Kingových děl. Musím říct, že mi zde nebyl sympatický nikdo, nebylo to tak surové jako Dlouhý pochod. Ale přesto zde byly momenty, ze kterých jsem měla husí kůži - hovory s Mary, zmínka o děsivém mandlu, rušivý cvakot hodin v nočních hodinách, samostatný závěr - výbuch, zpracovaná reportáž a odhalení komunálních politických šarvátek. Prostě mě King nezklamal a tato kniha mě utvrdila v tom, proč je mým nejoblíbenějším spisovatelem.
(SPOILER) Četlo se mi velmi těžce, protože to bylo za mě vleklé, oceňuji méně postav, vše bylo přehledné. Bylo to napínavé, sem tam mi to připomínalo 451° Fahrenheita, trochu Carrie, není to úplně horor. Spíš bych řekla, že je to drama/thriller s prvky hororu. Čtu knihy Stephena Kinga od nejdříve vydaných až po nejnovější a věřím, že tehdy dílo Žhářka bylo ikonické. Toto ikonické dílo mě nezaujalo tolik, nicméně bylo zde spoustu skvělých hlášek a narážek na Hollistera a líbí se mi rozvinutá psychologie postav.
(SPOILER) Kniha, o které jsem si myslela, že jí přečtu rychle. Nezvládala jsem, co se v knize děje. Stephen King umí dokonale popsat atmosféru. Těžko se mi kniha četla kvůli faktorům jako jsou hlad, křeče ve svalech a stresu, pocení, hladu, žízni. Typický "Bachman" - brutalita, surovost, nebo naturalismus. Jelikož jsem ale dřív četla Běh o život, tak kniha nebyla pro mě příběhem tolik překvapením, nicméně je zde výborně rozvinutá psychologie postav. Přijde mi to, že lidi jsou fascinování reality show už od antického Říma a je to děsivé.
Velice mě překvapily poslední kapitoly a konec.
(SPOILER) Kniha se mi četla jedním dechem, protože Svědectví byla předchozí kniha, kterou jsem dočetla. Hlavní postavy Sarah a Johnny jsou velice sympatičtí. Upřímně schopnosti Johnnyho mě neděsily, protože jsem byla zvyklá od Carrie. Ale děsila mě ruleta ze začátku a jak Johnny věděl, že Sarah nemá prsten.
Je zde zpracovaná perfektní psychologie postav. Taky mě děsili ti zmetci Fred a Greg. A nejvíc mě na tom děsí, že tito lidé se v politice i ve společnosti pohybují a můžeme je znát jako sousedy, ale můžou to být šílení psychopaté.
Je úžasné, jak autor detailně popisuje, že morální autority jako policista nebo politik mohou mít temnou stránku a vlastně zneužívají své společenské reputace, díky které jsou nepostižitelní, nestíhatelní.
Dříve jsem viděla film s Christopherem Walkenem v hlavní a roli a musím říct, že kniha se mi líbila mnohokrát víc než film. Ale to platí o každé knize Kinga, kterou jsem četla. Dovedla bych si představit klidně další díl, případně další události, kdy Johnny pomohl jako medium při vyšetřování. Velice mě to čtení bavilo.
(SPOILER) Dočteno společně s průvodci na internetu. Obdivuju každého, kdo to dovedl dočíst. Je to náročná četba - spoustu postav, spoustu událostí, spoustu zvratů. Kapitoly mívají i 25 000 slov. Musíte mít trpělivost to dočíst. Když jsem knihu začala číst, dostala jsem covid, tudíž to pro mě bylo děsivější, když mě bolely plíce a četla jsem první část knihy. Naštěstí to dobře dopadlo a četla jsem dál a dál. Některé kapitoly nejsou tak zajímavé, některé zase stěžejní, ale jinak je to veledílo mistra hororu. Do dnes, když jdu spát, tak ještě vidím to oko...
(SPOILER) To že King píše skvělé romány asi víme. Ale to, že píše povídky s tísnivou atmosférou, hrůzným tajemstvím, popisuje vyšinutou lidskou mysl. Povídky některé pobaví, některé dojmou, ale všechny vyděsí!
(SPOILER) Alkohol, násilí, napětí, pokoj, oživlá hadice, psí chlap, zvuky, jezdící výtah, oživlé křoví. To bylo dost děsivé. Odkaz na pohádku Modrovous, která mě jako malou děsila...Jedna z topu od Kinga.
(SPOILER) Četlo se mi to hůře než Carrie, ale vypadá to jako příjemné městečko. Začátek knihy je top a konec hodně napínavý. Jelikož jsem četla Draculu 5x, tak mi přijde, že zápletka je podobná a hlavní postavy mají podobnou úlohu jako Dr. Seward, Lucy, nebo Van Helsing. Ale bylo to příjemné a nezapomenu na moment s dítětem v okně. Ještě teď slyším ty zvuky. Moc povedené dílo...
(SPOILER) Šikana, puberta, první láska, fanatická máma, emoce vzteku, bolesti, pláč. Ach, tolik bych si přála Carrie pomoci, vyslechnout jí. Čtenář zde stojí před dilematem: je děsivá prapodivná Carrie, která ovládá telekinezi, nebo fanatické náboženství a krutost spolužáku na střední?
Úžasná kniha.
(SPOILER) Dvě hvězdičky za napínavý začátek, světlejší chvilky, kocoura a konec.
Jinak větší část knihy mě nezaujala. Kdyby se nejednalo o pokračování Osvícení, tak se jedná o slušný fantasy horor. Takhle to srovnávám s hororovou špičkou, mám velká očekávání a postrádám děsivý pokoj z Osvícení, oživlá zvířata, oživlou hadici, výtah co jezdí sem a tam, psího muže, ženu z vany, schýzu Jacka a jeho oslintané rty....