kolacky komentáře u knih
Docela dost hrozné téma, velice dobře zpracované. Jen titul mohl být prostě přeložen - Zmizelí. Líp by to myslím knihu vystihovalo.
Další úžasný příběh!
Pro petrarka 72: Malíř Gagnon je skutečný, našla jsem nějaká díla na www.topofart.com/artists/Clarence-Gagnon. Jsou přesně taková, jak říká Armand.
Zajímavě podané - jak se střídali vypravěči. Ale moc sympatií u mě nepobrali.
No... ta procenta mě moc nebavila. Lincoln Rhyme je prostě jenom JEDEN.
Super nářez! Taky bych řekla, že tenhle kousek je z Loba nejlepší.
Ano, tuhle knížku asi zfilmovanou neuvidíme... to by bylo dost přes čáru. Nu což...
Veliký dík Strakám na vrbě a panu Broncovi!!!
Moc se mi to líbilo! Asi ještě víc než Duch domu Ashburnů. A za ty tři kočky bych já, kočkomilec, přidala i šestou hvězdičku.
Milá oddechovka. Mezi všemi dedektývkami a srílery, které hltám běžně, roztomilá pauzička.
Má to úžasnou atmosféru... jen škoda, že jsem se k tomuhle příběhu nedostala, když mi bylo takových dvanáct patnáct let.
Bylo to k Harrymu hnusný, ne že ne. Ale aspoň by konečně mohl přestat chlastat. Má děti a zodpovědnost. Nu, uvidíme. Hin sa hukáže, řekl by klasik.
Tak trochu jako první díl Harryho Pottera. Hvězdička navíc za Černostínku.
Pohádky z knížky Byl jednou jeden, jenom tři a v sešitovém vydání.
Moc hezké, ale v podstatě smutné... SPOILER starý pán mohl přežít a dům zůstat stát... a pak by si s Maud povídali až do konce...
K téhle knížce jsem se vrátila kvůli Čtenářské výzvě. Úplně jsem zapomněla, jak zvláštní oproti ostatním muminím příběhům je, plná zamyšlení nad tím, jak jsme každý jiný a jak se přesto můžeme shodnout. Díky, paní Tove...
To by mě nenapadlo, že Kingovic kluci budou takhle moc kopat za ženský... A že to těm šovinistům dávali pěkně sežrat. Nejsou všichni chlapi Don Peters nebo Eric Blass, jasně. Ale, budu za potvoru, skoro každý by tu a tam potřeboval řekněme po nose, když už ne za vyučenou. NE takhle moc, ovšem. Ale...
Za mě pěkné, Kingovi.
Jestli je tohle knížka, kterou jsem četla jako malá, tak je to zázrak, že jsem ji našla i tady...
Po pár týdnech - ano, je to knížka mého dětství. Vrátila se mi škodolibá Hrášenka, zakletý Mluvící strom i princezna, kterou stáhl vlkodlak do studny, dokonce i Žabáček, na něhož jsem málem zapomněla, a nejmladší dcera ze Třech prstenů. Vítejte, strašidelní, horroroví a milovaní, po více než padesáti letech!
Pro jistotu jsem přidala všechny příběhy jako povídky, kdyby ještě někdy nějaký nešťastník jako svého času já hledal Hrášenku v povídkách a ono nic...
Mimochodem... nejsou tu obvyklé pohádkové postavy, jen ty velmi neobvyklé.