kolacky komentáře u knih
Naštvala mě linie s Christinou. Chudák Alex. A - spoiler - další postava, kterou jsem si, a určitě nejen já, oblíbila, je padouch. Zcela nečekaně!
Příběhy jsou tak krátké, že slupnu dva za odpoledne... jako dva mňamózní kousky dobrého cheescaku.
Páni! To byl ale bonbónek, sytě růžový a plněný citronovým krémem! Mňam!
Kamarádky do deště jsou moc fajn!
Docela dobrý nápad. Jenom ten konec byl kapku moc uťatý, škoda, kapitolka navíc by neuškodila.
A proč je krkavec na titulu černý? V knize jsou bílí...
Pro zvědavce, kteří chtějí poznat gotický román, jenž nemá s gotikou zhola nic společného, je tahle kniha bonbónkem s výtečným likérem uvnitř.
A protože je Manfréd, tragický hrdina Otrantského zámku, zjevně duševně narušený, troufám si knihu zařadit do Výzvy.
Znovu přečteno v rámci Výzvy - a opět shledáno vynikajícím čtením! Sida mám moc ráda.
Další čtitelná cynsterovka mimo pořadí...
Zvláštní, jako celá Janina tvorba, teď se synem... tipla bych si, že Janin vklad byl především co se silných, statečných a nadaných žen týče - jako jsou Viriana a Kelli.
A vrahem je zrovna ta osoba, která se mi docela líbila... :-(
Dáno do Výzvy - ne že by byla obálka špatně udělaná, ale nelíbí se mi z principu - spoutané děvče přivázané k židli. Dost na to, aby si člověk představil úchylného sadistu.
Než se čtenář prokouše tím dějepisem na začátku, dostane hlad... Pak se konečně něco děje a Slavomír s Erikem pěkně po lopatě objasní celý případ :-)
Protože jsem se k prvnímu dílu dostala až po přečtení těch ostatních, teprve teď jsem se dozvěděla, jak se Zdislav seznámil se svým spolubratrem v kutně Ojířem.
Milá oddechovka. Mezi všemi dedektývkami a srílery, které hltám běžně, roztomilá pauzička.
Jestli je tohle knížka, kterou jsem četla jako malá, tak je to zázrak, že jsem ji našla i tady...
Po pár týdnech - ano, je to knížka mého dětství. Vrátila se mi škodolibá Hrášenka, zakletý Mluvící strom i princezna, kterou stáhl vlkodlak do studny, dokonce i Žabáček, na něhož jsem málem zapomněla, a nejmladší dcera ze Třech prstenů. Vítejte, strašidelní, horroroví a milovaní, po více než padesáti letech!
Pro jistotu jsem přidala všechny příběhy jako povídky, kdyby ještě někdy nějaký nešťastník jako svého času já hledal Hrášenku v povídkách a ono nic...
Mimochodem... nejsou tu obvyklé pohádkové postavy, jen ty velmi neobvyklé.
Škoda, že otec Dominik nedostal další šanci k vymítání. Jinak solidní kniha.
Líbilo. Moc. Fandila jsem Lucce a Brianovi a ono to SPOILER vyšlo! Ty saxofony a swing, paráda.