Kolaloka komentáře u knih
"člověk se nikdy nesmí naučit nenávidět!"
...
místy sice dost smutná ale krásná kniha o úžasné ženě s obdivuhodnou pílí, silou a láskou k lidem i k životu.
...
o krutosti němců - přesněji řečeno nacistů (i když i mezi nimi se našli dobří lidé) mluvíme běžně. je zajímavé (a smutné) dočíst se o "vyčůranosti", chamtivosti, udavačství a nenávisti vůči židům mnohých našich českých předků.
káju jsem v dětsví přímo hltala, ale dneska už mi to přijde až moc idealistické, až moc výchovné (vždyť ten kluk ani neuměl zlobit!). i tak mám na něj hezké vzpomínky...
tyhle dvě povedené dcerky mě provázely celé dětství, na ně se nedá zapomenout :)
kniha mi přijde taková nedodělaná jakoby "odfláknutá". většina knihy pojednává o hordubalově návratu z ameriky, o jeho očekávání a následném zklamání. vraždu (kterou bych čekala spíš na začátku - ale to mám asi z četby detektivek) a její vyšetřování autor "zmákl" popsat v pár posledních stránkách. škoda, že to tak utnul, mohla to být zajímavá kniha.
jinak žádnou velkou psychologii jsem v tom nenašla, čtenáři je sice umožněn poměrně hluboký náhled do hordubalovy mysli, ale o myšlenkách ostatních se nic nedočte.
opravdu poklad české literatury... na pravdivosti či nepravdivosti až tak nezáleží, vždyť jsou to pověsti... (i když já na ty blanické rytíře stejně věřím). jednou budu číst svým dětem...
no nevím, čekala jsem toho od pana Čapka víc... jinak nevím, proč se kniha jmenuje Krakatit, když je to víc než o krakatitu o honičce za ženskými... s takovými mloky se to vůbec nedá srovnávat...
knihu jsem umístila na poličku hned vedle alchymisty a malého prince...
škoda, že překlad není modernější (jako např. nejnovější překlady Bible), tato verze je ve starší češtině a hodně špatně se čte...
Kniha mi byla představena jako erotický román, erotikou ale nikterak prosycena nebyla (až na pár lechtivých scén). Dle mého názoru by se dala zařadit spíše mezi psychologicko-společenské romány.
Typ knihy, který přečtete jen jednou, mezi své "srdcovky" ji rozhodně nezařadím, na druhou stranu vůbec neurazí, takové příjemné odpočinkové čtení.
Docela by mě zajímalo, jak moc autorka čerpala z reality, jak moc z fantazie.
knihu jsem si koupila poté, co jsem zhlédla její divadelní zpracování s úžasnou bárou hrzánovou. ačkoliv se mi obvykle líbí víc kniha sama, než její divadelní či filmové zpracování, u hrdého budžese tomu tak nebylo... ale i přesto si zaslouží plný počet hvězdiček :)
Viewegh mě nijak nebere. Báječná léta pod psa ano!!
nejsem sice příznivkyní fantasy knih, ale tohle mě prostě chytilo. obdivuji autorovu fantazii - to, jak promyšleně popisuje i ty nejdrobnější detaily - rozmnožování mloků, novinové články, články v cizích jazycích... až má člověk pocit, že to vše musí být pravda - něco takového se přece nedá vymyslet!
co mě ale dost rušilo byly poznámky pod čarou, často i přes celou stránku. člověk pořád musel přetáčet stránky tam a zpět a to docela rozbilo plynulé čtení...
jedna z těch knih, kterou mi nestačí jen číst, ale musím ji i vlastnit :-)
"musíme sníst psy". proč to vůbec komentovat, prostě dokonalost ze všech nejdokonalejší :-)
jediná cimrmanova hra, která mi vážně nic moc neříká.
pro pobavení někdy stačí přečíst si jen názvy kapitol. už nevím, jak to bylo, ale objevilo se tam něco ve smyslu jako: záhadná ztráta karbanátků. georgeovi není dobře. jednoduše kniha, ke které se ještě vrátím. možná ne k celé, ale k částem určitě.
saturninovi patří všech pět hvězdiček. neuvěřitelně příjemné čtení.