Kopretina komentáře u knih

Do knihy se mi nechtělo, a musím uznat, že mě kniha nejen pohltila, ale i dojala. Především vyprávění o tom, jak Josef přijal těhotnou Marii. Nevím, jestli tam jsou všechna historická fakta správně, ale "tak nějak to mohlo být". Nikdy jsem se na "začátek Evangelia" nedívala tak jak spisovatel a nepřemýšlela o tom, jak dětství Ježíše bylo náročné a role Josefa nezastupitelná. Že měli další děti? Výklad hovoří o tom, že to mohli být bratranci/širší rodina.

3 24.02.2020

Nový pohled v častém tématu, o hlavní hrdince jsem nic předem nevěla. To je cenné v knize. Nevím, jestli je to jen překladem, ale často věty jsou "slátaninami", jsou tam nic neříkající zbytečné obraty, které hodnotu knihy snižují.

3 18.01.2020

Když nahlídnu do statistiky, měla by to být má 1000. přečtená kniha. Jinak musím uznat, že mě kniha moc nezaujala, hlavní hrdinka mi nebyla sympatická, ani lidé kolem ní. Jen se nezodpovědně chovala, nic nedělala apod. Na druhou stranu oceňuji, že toto dílo psala jedenadvacetiletá autorka, to zas zvyšuje mé ohodnocení.

3 31.12.2019

Perfektní knížka, děti na ní vyrůstaly. Máme ji už v salátovém vydání. A zmiňované básničky? Tak to je klasika, to není z pera autorky, to je prostě již naše lidová slovesnost, podobně jako morbidní Komáři se ženili. Děti měly nejradši Černá Máry, skoč do jámy, příjemně se u toho "bály".

3 29.12.2019

Perfektní kniha. Každou větu jsem několikrát omílala s tím, že: "Aha." "No jo, vlastně." "Hm, to je ono." apod. Potřebuji ji přečíst víckrát, abych ji ještě lépe vstřebala. Za mě top.

3 14.12.2019

Pro mě kniha nebyla žádnou peckou. Hlavní hrdina je pro mě záporák a nefandila jsem mu. Šlo mu o to, aby byl uznávaný a obávaný, aby měl vždy nejvíc peněz a ze všeho vyvázl. Ani tolik dobrodružství snad nelze přežít. Zajímalo by mě, jak žil dál, jestli konečně začal pracovat nebo stále jen utíkal.

3 13.12.2019

Úplně jiný svět, fantazie dětských výmyslů. Poslouchala jsem jako audioknihu. První díl jsem nechápala vůbec, u druhého jsem se několikrát pousmála, některé věci, jako nenarozeniny a selva (sele a želva dohromady), chtěl bych uměl vidět nikoho, já jen vidím někoho, mě bavily.

3 02.12.2019

Během čtení knihy jsem si připomněla dobu, kdy jsem měla malé děti, a tato doba byla opravdu náročná. Takže jsem byla ráda za toto připomenutí a vychutnávala si, že s většími dětmi je to v domácnosti opravdu lehčí. Zápletka pro mě nová, zajímavá, konec mohl být víc dotažený.

3 24.11.2019

Jak milý anglický humor, kolik moudrosti na každém řádku! Stále jsem se u knihy musela usmívat, myslím, že to jsou spíš myšlenky přemýšlivého člověka než lenocha.

3 16.11.2019

První setkání s autorkou, a nebylo to špatné. Zápletka zajímavá, role rodičů pro mě klíčová, sama sebe jsem se ptala, jak bych to zvládala já. Útěk na Aljašku mi přišel trochu umělý, rozuzlení zápletky bezva. Jistě zkusím i další knihu od ní.

3 11.10.2019

Kniha velmi přátelská k člověku, k jeho sexualitě v kontextu schopnosti navazovat a žít vztahy, s ohledem na lidi s mentálním hendikepem. Při pátrání po tomto tématu, který se mě v zaměstnání bezprostředně dotýká, jsem se nesetkala s takovýmto ohleduplným a přímým pohledem na tuto skupinu lidí. Věta za větou nese hluboký smysl a úctu. Nejraději bych ocitovala půl knihy, dovolím si jen pár slov ze Závěru:
Každý z nás jsme v nebezpečí, že budeme chtít šplhat po žebříku úspěchu, moci a majetku. To vytváří izolaci, individualismus; jak postupujeme vzhůru, můžeme být stále osamělejší. Vytváří se rozdělení mezi těmi, kteří úspěchu dosáhli, a těmi, kterým se to nepodařilo. Ti druzí ztrácí odvahu a stávají se agresivními. Nemůžeme obrátit toto nutkání šplhat vzhůru a povzbudit lidi k sestupu po žebříku, aby se mohli setkat s těmi, kdo jsou slabší, a navázat s nimi vztah? Pak vytvoříme to, co si každý nejvíce přeje a potřebuje: komunitu.

3 10.09.2019

Inspirující kniha o knězi, který byl především člověkem, knězem na svém místě a citlivým na potřeby lidí kolem sebe. Kéž bychom takové nacházeli často, kéž bychom se svým životem k němu přiblížili.

3 15.06.2019

Do knihy jsem se pustila s chutí a pak ji chtěla tolikrát odložit. Nemohla jsem ji přijít na chuť, nic se nedělo. Četla jsem recenze - velmi pozitivní. A zase nic. Tak jsem koukla na film a pak s chutí dočetla. Je to zase nový styl, na který jsem si dlouho zvykala, nový a neobvyklý, skrývající tolik mezi řádky. Téma mě velmi oslovilo a musím uznat, že mě nenapadá jiný příběh, kdy by se řešila vina, která by chtěla být odčiněna a odpuštěna a nevede k tomu cesta.

3 16.04.2019

Detektivka pro děti. Nadšené z ní byly a já taky, vtipné, napínavé, dobrodružné. Plný počet bodů.

3 15.03.2019

Začínám si zvykat na novodobé knihy - skáče se v čase, jsou zde nespisovné výrazy a souvětí od nevidim do nevidim. Psychiku hlavní hrdince nezávidím, stačí to, co mám :). Hodně zdaru mladé autorce.

3 13.02.2019

Jsem přejedená knih o válce, tato je však trochu jiná, a pro mě často nepochopitelná. Často jsem musela číst mezi řádky, jak to vlastně autorka myslela.
Malý citát, s. 267: "My jsme příběhy. My jsme mýty a pohádky. Jsme poezie. Naše životy jsou knihy. Knihy plné listů popsaných rukopisem vlastního štěstí a smutku, vlastních úspěchů a porážek."

3 08.02.2019

Dopadla na mě, při čtení knihy, tíha té doby, kterou jsem v dětství zažila. A ani náhodou bych to nechtěla vrátit. Když vyhazujeme zkažený pomeranč, děti nemohou uvěřit, že jsem v dětství stála každý týden dvouhodinovou frontu, aby se na naši rodinu dostaly alespoň "kubánské" a jen 1 kilo.
S Májkou je to na můj vkus trapné..hodně mi to připomnělo absurditu Stoletého staříka.

3 20.01.2019

Od knihy jsem moc neočekávala a trochu se děsila malých písmenek a hodně stránek. Avšak děj mě chytil hned od začátku a v momentě, kdy se zjistilo, kdo Ferguson doopravdy je, jsem ji hltala ještě víc. Postavy mi, kupodivu, byly sympatické a přála jsem si, aby začaly spolupracovat. Za mě - bezva kniha.

3 05.01.2019

I když vysoce převyšuji cílovou skupinu, pro kterou je kniha určena, přečetla jsem ji ve vlaku jedním dechem až jsem nevěděla, kde jsem a proč tam jsem :D.

3 22.09.2018

Asi nemám na knihu cit, jak píší komentáře níže uvedené. Než jsem ji začala číst, nebyla jsem si jistá, jestli jsem ji již někdy nečetla, pak jsem četla a četla a říkám si, ne, to jsem nečetla. Když jsem si ji dávala do právě čtených, zjistila jsem, že ji fakt mám přečtenou a to před šestnásti lety - a nic mně z ní v hlavě nezůstalo...

3 17.07.2018