Kopta komentáře u knih
Je docela smutné, že zrovna když jsem si chtěl konečně koupit komiks s panem Peterem Parkerem a skončilo to tak, že jsem dostal komiks o tom, jak vlastně umřel a s ním ten komiks nemá skoro nic společného. Tak dobře no. I přesto, že odvážný Peter dneska nemohl a Miles tu je místo něj, jsem se hodně dost bavil a je to super ukázka toho jak se zrodil nový a podobný ochránce New Yorku. Určitě by mě zajímalo to, co se vlastně dělo po tomhle komiksu a jak to vlastně bylo dál, ale bojím se, že svět Marvelu je tak nespravedlivý, že utřu nos.
Prostě to jede. Je to skvělý úvod do toho, kdo vlastně je Oliver Queen, poté jak se to zvrtlo, jak se z něj stalo to, co se z něj stalo. A je to pojato celkově zajímavou a skvělou formou. Velmi se mi to líbí. Opět jsem u toho, kdy musím říct, že Batmani byli pro mne zatím v celku zklamání a jiné komiksy byli dokonalé. No a Green Arrow není sice příběhově taková topovka jako Superman a Green Lantern, ale dle mého jde stále o skvělou barvitost a zároveň syrovost jako u Dlouhého Halloweenu, kterou prostě musím ocenit.
Lehce se vždy bojím těch komiksových kompletů, které už mají nějaké ten věk a byly u zrodu celého Marvelu. Jsou super v tom, že jsou originální a v podstatě je to totální prvotina, ale přijdou mi mnohdy dětinské a nebo zdlouhavé. Původní Doctor Strange měl tento menší problém. Inhumans ale tento problém neměli. Byly tam sice momenty, které mi nějak nezapadaly, ale i přesto dle mého šlo o skvělé uvedení do světa těchto dalších Marvelovských hrdinů a já jsem za to jenom a jenom rád, že to bylo podáno takhle hezky. Za mě nadprůměrná spokojenost.
Vrcholné dílo možné komiksu. Úžasně zpracované skoro do filmových poměrů, při čemž si každý geek nebo nerd si prostě ucvrnkne do overalu. Spojení X-Menů a Avengers a ještě ke všemu ve znamení bitky mezi nimi je suprové. Navíc s dobrou zápletkou a příběhem. Sice je fakt, že kdyby si postavy sedli a promluvili si o kompromisech, tak by tenhle příběh nemusel vůbec existovat. Ale to samé platí i u Občanské války. Prostě natěšenost na další díl.
Mé historicky první seznámení s Green Lanterem. Na jakékoliv úrovni. Žádný film, komiks, wikipedie... nic. A tím víc jsem tím byl unešený. Příběh byl zpracovaný spíše filmově než komiksově. Připadalo mi to tak dle toho, jak se to celou dobu vyvíjelo. A asi tím víc jsem z toho byl vedle. Za mne jednoznačně hodně povedené. Super příběh, který je suprově a jednoduše pojatý. Problémem je, že by klidně mohl mít pokračování. Ale... nemá. A to vlastně ani nedává smysl, jelikož i když si to neuvědomujeme, tohle byl hodně otevřený konec.
Pokud mám srovnávat s jedinou knihou, jakou jsem četl ze světa Warcraft Den draka, tak mluvíme o velkém zlepšení. Příběh Thralla (asi největšího bojovníka a vůdce Hordy) a specificky o jeho zrození byl mnohem záživnější a zajímavější. V jistých momentech se kniha četla sama a příběh mne zaujal. Hlavně to rozšiřuje podle mě úžasný letošní film, takže určitě jsem rád, že vím jakým stylem by se odvíjelo vzdálené pokračování. Dle mého, velice povedená literatura.
Tahle kniha je pro mne co se týče ohodnocení velká neznámá, jelikož se nečte nikterak špatně a není příběhově ani tak špatná. Spíš je zvláštní, že jsem se s ní "pachtil" dvojnásobně déle než i s delšími knihami. Příběh není nic, co by vás přivedlo na další pokračování a nadchlo vás tak, že byste si z toho sedli na zadek, ale pokud máte rádi svět Warcraftu a nebo si prostě jen chcete ten svět rozšířit, tak zde máte jednu z mnoha možností, kterou asi mohu doporučit.
Po Deadpoolovi a Strangeovi se vydávám i trochu jinam. Sranda je, že toto je asi jeden z prvních komiksů o Wolverinovi a to se dá říct i o tom, který jsem četl se Strangem. A i když na Strangeovi spolupracoval i Lee, tak mi přijde, že Miller je hold bůh. Jeho verze Logana je totálně dokonalá a převálcovala oba Strange na plné čáře. No jo. Klasika se nezapře.
Po Přísaze jedu dál. Možná jsem si měl nejdřív přečíst toto. Tento komiks je zřejmě starší. Taky o tom vypovídá kresba a forma, jak je vše uděláno. Příběh je sice jasný, ale přijde mi lehce monotónní. Už jen tím, že se Strange pořád honí a vypořádává asi dvě stě stránek pořád s tím jedním a stejným. Po pár stránkách to začne být trošku nuda. Je toho škoda, ale jsem rád, že jsem viděl více ze Strange a mohlo mi to ukázat jeho jiná nemesis.
Mé první setkání s panem Strangem. Jeden z těch (jak jsem pochopil) novějších komiksů, které nám přiblíží život a schopnosti nejmocnějšího mága. Příběh není nijak extra geniální, ale je dost dobrý na to, aby se líbil a dal se bez problémů číst. Především jde o přípravu na film, který v listopadu vyjde. Uvidíme, uvidíme.
Po různých fantasy jsem se rozhodl pustit i do tohoto počinu. Je vidět, že to pan Flanagen píše pro svého mladého synka. Kniha je lehká, primitivní a snadná. To ale neubírá na jejím dobrém příběhu. Řekl bych, že to sice není nic extra pro mne. V lehkém ohledu bych řekl, že je to až dětinské. Stejně si myslím, že série má potenciál. Uvidíme jak se budou vyvíjet další díly, ale zatím z toho mám trochu rozporuplné pocity.
Má první skutečnost se superhrdinovským komiskem. Velká bichle s mnoha příběhy. Bál jsem se, že oproti akci a nadupanosti filmů to bude škvára, ale místo toho jsem byl více než mile překvapen. Soubor těchto komiksů má dobrý příběh a sblíží nás i s jinými postavami. Hodně věcí se mi na tom líbí a vám by mělo taky. Jde jen o to nebýt rozmazlená a nebo hold nemít vysoké nároky. Je to přeci jen kniha.
Jakožto člověk, kterého Deadpool v kině naprosto odrovnal, jsem si musel hned komiks koupit. A spokojenost byla vskutku na místě. Komiks má humor, švih a děj. Ta poslední část by mohla být více vymakaná a říct víc o jeho historii, ale nic to na to nemění.
Pokud bych měl jedním slovem označit tuto knihu, tak asi to bude "zklamání". Je smutné, že ať u filmů nebo u knih, ale co se dá hold dělat. Budu hlavně vypadat jako totální pozér, jelikož mezitím, co film považuji za jeden ze svých oblíbených, tak kniha je dosti nezáživná a nudná. Chápu, že se tam nedá nacpat tolik té akce, ale ona tam nebyla skoro žádná. Film je hlavně totálně a úplně jiný. Příběhově. I když tomu tak je ohledně knihy, tak stejně... stále to není odpověď a argument vůči nezáživnosti knihy.
Tento komentář měl být napsán už asi v dubnu, ale kvůli tomu, že se mi do toho absolutně nechtělo, tak jsem to napsal až teď. Druhý díl Dashnerovi knihy je pro mne v celku záhadou. Jednička prostě tak nějak zformulovala celý příběh a už jste věděli co vás asi čeká. Ale dvojka to skoro celé překope a jako kdyby začala úplně od znova, jenom se stejnými postavami. Na týhle druhý knize mě nejvíc štve to, že je nudná. Fakt vysloveně nudná. V celku mě přišlo, že v jedničce se něco dělo. Ale ve dvojce hrdinové jenom chodí po poušti. Za celých 344 stránek se mi snad jen třikrát stalo, že by mne něco zaujalo, anebo by mě to více zajímalo. Dvojka prostě... nevím... prostě mi nepřinesla nic než nějaký zbytečný prodlužování, aby to vydalo na třetí knížku, na kterou se kupodivu těším. Nevím jestli budu investovat do prequelu, ale tu trojku teda nějak sfouknu, ať to mám všechno hezky srovnaný. Stejně mě nějak zajímá jak to dopadne.
Teoreticky nevím, jaký mít názor na knihu. Poslední dobou jsem létal s draky a užíval se ve smyšlených světech, že jsem si odvykl na reální svět z knih. I tak nějak jsem chtěl zjistit jak Hugh alias Dr. House dokáže psát super knížky. Hlavní postava byla rozdílní než House, ale měla stejný styl humoru. I zápletka měla jistou pointu a originálnost, ale spisovatel nebyl na mé poměry schopný psát, tak abych u toho vydržel více než dvě kapitoly nedýchat. Hugh odvedl na spisovatelský debut dle mého až skvělou práci. Nicméně celkově vzato si myslím, že si najdou lepší knihy podobného žánru. Zlatý střed... řekl bych.
Druhé pokračování se mi zdálo být v celku rozporuplné už kvůli tomu, že druhá série seriálu nebyla tolik záživná. Nakonec se ukázalo, že kniha byla stejná jako série, akorát s tím, že každá linka dostala něco víc než v seriálu. Takže... linka Arye byla dosti zajímavá v tom, že měla kouzlo osobnosti mladé dcery lorda Starka. Každopádně celkově řečeno je nutno říci, že nebyla ani extrémně zábavná, ale ani extrémně nudná - zlatá střední cesta. Sansa už bylo jiné kafe. Její linka skvěle vykreslovala dění v Králově přístavišti očima jiných než Lannisterů. Velké mínus, ale bylo bližší seznámení s postavou, kde Sansa byla spíše opovrhující k ostatním, tak trochu sobecká, ale především gargantuovsky naivní, což bylo otravné jako špatně nastavený budík na pátou ráno během ranní soboty. Tyrion byl zcela bezkonkurenční. Jeho linka měla snad vše co jsem potřeboval k životu. Akce, napětí, intriky, záhady, humor, vychytralost hodná trpaslíka. Jasná hra o trůny. Branova linka nebyla ani tak zajímavá danou postavou, nýbrž dychtěním dění na hradě Zimohrad. Nakonec se i samotný Bran ukázal jako zajímavý... za přispění Reedových. Jsem spokojen. Jon byl dost podobný jako Arya. Dlouho jsem čekal na něco co by mě zatahalo za vlasy a nepustilo, ale to se stalo až asi v půlce knihy. Od Jona jsem ve druhé knížce příliš nečekal, takže jsem teoreticky spokojen. Dění okolo lady Catelyn bylo dost specifické k ohledu, že na začátku jsem spal, na konci řval. Cate měla superschopnost ze začátku člověka unudit k smrti a ke konci sekvence ukázat to nejlepší co mohla. Dosti rozporuplné. Alespoň něco co se nás přiblížilo ke Stannisovi. Davos byl a je v celku zajímavá postavička, ale strávit asi deset stránek jenom tím, abych četl rozbor každé lodi útočící na Blackwater bay... seriál vede na plné čáře. Theon mohl ukázat něco víc ze sám sebe, což přivedlo jednu masu lidí k tomu ho milovat a asi tu větší k tomu ho nenávidět. Přeberte si to od první sekvence k té poslední sami. Daenery - naprosté zklamání. Přibližných sedmdesát stránek o ničem jak jenom Dany se snažila udělat tohle a udělat tamto a nakonec zjistíte, že byste se bez ní obešli jako Hrad bez Zemana.
Knize přičítám body za promyšlený příběh a inteligentně propracovanější než film. Ale odečítám body za to, že z nás chce autor trochu dělat blbce a pořád zatajuje fakta a věci, které by se dali říct rovnou a místo toho vám příběh v místech začne lézt krkem. Ale prostě... není to špatné...
Eldest a Eragon na porovnání je v celku oříšek. Spíš kokos. Eragon vás provádí, "učí" vás a houpete se ze stránky na stránku. Eldest dělá sice to samé jen takovou nucenou formou. Musíme udělat tohle tamto a když to neuděláme správně kniha končí a Brisingra a Inheritanci jste si kupovali zbytečně. Musím říct, že Paolini si zachoval to, že jakmile se začtete, nepustíte tuto knihu. Celý den jsem se těšil na to až zase budu moct číst Eragona. U Eldesta to až tak nebylo. Nicméně nemůžu upřít ani samotnou originalitu děje, který mě nadále dokázal překvapit a nebyl až tak předvídatelný. A ten konec... EPICKY STRHUJÍCÍ.