Koza3 komentáře u knih
Když mi brácha poslal odkaz na aplikaci na Android, která obsahuje všechny gamebooky o Lone Wolfovi (v AJ a zdarma), tak jsem to hned nainstaloval a začal smažit tuhle nostalgickou klasiku. V podstatě jsme na tom vyrostli a můžu říct, že díky gamebookům mám rozvinutou představivost. Kam se hrabou dnešní fantasy naservírovaná na stříbrném podnose? Musíte si to hezky v hlavě zrekonstruovat, kreslit si mapku, vést si inventář, no prostě paráda :-)
Poslední díl ze série Kai byl jeden z nejlepších. Putování zajímavou krajinou a zajímavými prostředky (nebudu spoilovat), délka gamebooku Vás drží napjatého, zda chcípnete při otočení na další stránku a budete muset procházet celé dobrodružství znovu nebo se Vám povede to projít až do konce. Povedlo se mi to na první pokus, jak jsem už uvedl v předchozích komentářích, více kai schopností a světelný meč :-) vám dost pomohou. Těším se na Magnakai dobrodružství!
Když mi brácha poslal odkaz na aplikaci na Android, která obsahuje všechny gamebooky o Lone Wolfovi (v AJ a zdarma), tak jsem to hned nainstaloval a začal smažit tuhle nostalgickou klasiku. V podstatě jsme na tom vyrostli a můžu říct, že díky gamebookům mám rozvinutou představivost. Kam se hrabou dnešní fantasy naservírovaná na stříbrném podnose? Musíte si to hezky v hlavě zrekonstruovat, kreslit si mapku, vést si inventář, no prostě paráda :-)
Rokle zkázy? Někde na jihu zmizelí královští vojáci. Kai Lorde! Běž se po nich podívat. Ale beze všeho pane králi :-) Příběh v kostce. Projdete si peklem? Moc ne, tenhle díl mi přišel nejjednodušší. Ať už to bylo způsobemo přítomností super meče nebo tím, že máte už dost Kai schopností a dost umrtvujících situací tedy vyřešíte, ale i přes to se budete královsky bavit. Super gamebook!
Když mi brácha poslal odkaz na aplikaci na Android, která obsahuje všechny gamebooky o Lone Wolfovi (v AJ a zdarma), tak jsem to hned nainstaloval a začal smažit tuhle nostalgickou klasiku. V podstatě jsme na tom vyrostli a můžu říct, že díky gamebookům mám rozvinutou představivost. Kam se hrabou dnešní fantasy naservírovaná na stříbrném podnose? Musíte si to hezky v hlavě zrekonstruovat, kreslit si mapku, vést si inventář, no prostě paráda :-)
Druhý díl už trošku přihořívá. Budete umírat, budete muset volit kudy se vydat, budete spoléhat na tabulku náhody a budete si mnout ruce. Tohle je gamebook!
Koukám, že už je to sedm let co jsem četl Noční a Denní hlídku. Sci-fi romány natolik úžasné, že když se mě od té doby někdo zeptá co je pro mě symbolem Ruska, jsou to super scifiny (Glukhovsky, Lukjanenko), které jsou naprosto originální a nemají konkurenci. Ve světě science fiction by se mohlo říct, že už bylo vše "vymyšleno" a jakákoliv nová myšlenka je jen vykrádačka již existujícího. To neplatí pro Stráž. To co autor vymyslel za svět je naprosto famózní. Cítil jsem tam nádech steam-punku a postapo a jak jsem již zmínil, kvalitní ruské vyprávění příběhů. Pohraniční stráž střeží Centrum, svět, který propojuje další světy (i ten náš). Nejsme ve vesmíru sami a co víc, hrozí nám plastový mor, protože jsme příliš vyspělí. Ne, není to klišé, je to kulervoucí drama, které přelouskáte během pár dnů a budete strašně naštvaní, že nejsou přeložené další díly! Lukjaněnko se podělí o toto universum s dalšími ruskými spisovateli, kteří budou pokračovat (nebo už pokračují) dalšími díly. Co jsem koukal, tak nakladatelství Triton připravuje vydání dalšího dílu Revers, každopádně existují další tři čtyři knihy, které se povalují někde v ruských antikvariátech a do češtiny se jim nechce. Proto kupujte tuto knihu ve velkém, ať si pánové z nakladatelství zamnou ruce a přeloží pro nás všechny díly :-) Milí čtenáři...hlídka je mrtvá...ať žije Pohraničí!
V rámci čtenářské výzvy dávám do kategorie "Kniha poprvé vydaná v roce 2016" a musím se trošku zastydět, protože pozorný čtenář ví, že vyšla již v roce 2014, ale v ČR byla vydána až letos. Parametry to tedy splňuje, ale chtěl jsem to hrát fér a číst opravdu to, co letos vyšlo v originále. Brácha mě ale předběhl a daroval mi tuto knihu jako kandidáta pro tuto kategorii... jsem rád, že jsem to neodmítnul ;-)
V rámci čtenářské výzvy jsem hledal knihu pro kategorii "Kniha přečtená za jediný den". Vzpoměl jsem si na tuhle knížku pro děti, kterou jsem jako malý kluk doma rád lustroval. Miloval jsem ty ilustrace, obrázky biblických příběhů. Brácha měl jeden výtisk, který mi věnoval a tak jsem se jednu neděli rozhodl ji přelouskat. 116 příběhů, těch hlavních příběhů z Bible, které by měl znát každý člověk na Zemi existující. Jsou podány jednoduchou formou (občas se ztratíte ve všech těch jménech, ale je možno jich spoustu vypustit, nejsou pro příběhy podstatné), mnohdy mají pro děti ponaučení. Hlavním lákadlem, jak jsem již zmínil, jsou nádherné ilustrace, které Vám zůstanou v paměti. Dozvěděl jsem se spoustu zajímavostí (Metuzalém že nebylo město ale člověk :-), že lidé žili několik set let, proč bylo sesláno deset ran božích na Egypt, atd.), ale přesto hodnotím průměrně. Proč? Poznámka první - možná bych vynechal některé příběhy, které slouží pouze jako spojový materiál a soustředil se na ty "důležitější", na které by se v tom případě dostalo více prostoru než pár stránek. Poznámka druhá - i přes to, že jsem lehce věřící, nepatřím do žádné církve. Tak bych chtěl vychovávat i své dítě, nestranně, ať si samo rozhodne, jakou duševní cestou se chce vydat. U většiny příběhů jsem ale cítil nátlak autorů na to, aby děti nejen konaly dobro a řídili se božími přikázaními (to je v pořádku), ale taktéž aby zasvětili svůj život sdílení těchto příběhů a šiření pravdy o Bohu. Nic proti tomu, ale očkovat děti do těchto činností není správné. Kdo chce šířit slovo Boží, nechť si tak rozhodne sám ve starším věku, ale ať to nemá vtlučené do paměti již od mládí. Proto, až budu svému dítěti chtít dát knihu biblických příběhů, tahle to nebude. Bude to jiná, která bude objektivnější, faktičtější se zachováním prvků božích zázraků.
Jordan Belford alias Vlk z Wall Streetu. Jaký byl jeho životní příběh? Před pár měsící jsem nastoupil do nového zaměstnání, které se věnuje finančním trhům, čemuž já rozumím jako koza petrželi. Řekl jsem si tedy, že si dám nějaké odlehčené studium a tahle šílenost se vyloženě nabízela. Po pár prvních kapitolách mi bylo jasné, že téma burzy a finančních podělávek budou spíše tématicky olíznuty, ale nikoliv popsány pro lačnící studenty. Je to i logické, protože tahle kniha je spíše o fetu, prostitutkách a bohémském životě. Byl jsem trochu zklamaný, ale humorně pojatý životní příběh mi to částečně vynahradil. První polovina byla naprosto bombastická. Jordan se drolí po několika Qualudes po různých červených kobercích a ty nejlepší společnice se mu snaží pomoci od jeho sexuálních choutek. Fajn, dobrý, ale po pár set stránkách to začne trochu nudit. Jakmile se příběh přesune do fáze rozpadu hlavního hrdiny, narazí několikrát na své dno a nějak se mu z něj nechce vzpamatovat. Trošku s ním soucítíte, ale spíše ho začnete nesnášet. Ty jeho kecy a snaha všem lidem pomáhat Vám přestanou chutnat a přestanete mu věřit. To je u hlavního hrdiny trošku problém a mě to moc nevyhovovalo. Neříkám, že jsem se do něj nedokázal vcítít, ale nějak jsem přestal věřit tomu, že tenhle člověk je ten good guy. Druhou půlku tedy hodnotím podprůměrně a zbytečně protahaně. Finální hodnocení je tedy průměr. Teď se těším až si znovu sjedu filmové zpracování s perfektním DiCapriem.
V rámci čtenářské výzvy řadím do kategorie "Kniha, která má více než 400 stran", protože druhá půlka byla tak dlouhá tak, že mi to přišlo jako tisíc stran :-)
Změny je potřeba dělat co nejdříve bez otálení. Rozhodl jsem se tedy, že změním práci a založím rodinu. Při odchodu ze svého bývalého pracoviště jsem dostal od kolegů tuto knihu jako malý návod a info, co mě v následujících letech mého života čeká. Obavy z nové práce (budu to umět? nevyhodí mě?) byly zavaleny z obav o rodinu (k čemu je dítě? co to umí? budu dobrý táta?) a byl jsem v chvilkové depresi. Tahle kniha mě z nich trošku dostala. Ukázala mi, že rodina je jedna z nejhezčích věcí v životě a je fajn se na ni těšit! Některé další menší obavy (třeba jako jak přebalit nebo uspat dítě) jsou v knize vtipně popsány a věřím, že až tyhle potřeby příjdou budu na ně připraven. Kniha přišla v pravý čas a přelouskal jsem ji celou i přes to, že druhá půlka (tedy puberta a dospívání dítěte) mě čeká až za pár hezkých let a kapitola o rozvodech snad nikdy! :-) Určitě ji beru jako přínos a doporučuji všemi šesti všem budoucím i současným tatínkům (případně i maminkám)!
V rámci čtenářské výzvy knihu řadím do kategorie "Populárně naučná kniha" protože je populární mít rodinu a je naučné si něco přečíst, než se do toho pustíte.
Geniální. Období ve znamení zaklínače jsem podpořil touto encyklopedií ze světa Geralta. Naprosto luxusní styl vyprávění, je to stručné, čtivé a zároveň obsahuje všechny důležité informace o světě zaklínače tak, abyste mohli nastoupit do rozjetého vlaku. Sága Geralta je jedna z mých nejoblíbenějších fantasy, proto hodnotím ultimátně jako fanoušek, ale ty pocity, když jsem dohrál Witchera 3:Divoká hon a pak si to četl v této knížce a došel na poslední stránku...k nezaplacení :-)
Jako oddechovku po náročnější literatuře jsem zvolil povídkovou tvorbu, kterou jsem tak i zařadil v rámci Čtenářské výzvy. Povídky Z.Svěráka mi doporučila manželka a musím říct, že některé jsou vypečené. Byly tam záchvěvy špičkových momentů a zároveň podprůměrné pointy některých povídek. Proto hodnotím průměrnými třemi hvězdami. Co mě překvapilo byly sprostá slova a občas i lehká či střední erotika! Já měl vždycky pana Svěráka v šuplíku bez sprostých slov s čistotou slova, proto mě povídky mile překvapily. Teď se pustím do Nových povídek, tak uvidíme, jak dopadnou tyhle :-)
Triatlon válečné literatury jsem ukončil tímto osobitým vyprávěním druhé světové války. Bitvy o Peleliu a Okinawu jsem jako laik neznal. Znám ty hlavní bitevní vřavy spíše z her a filmů, ale hrůzy války mi nebyly nikdy po chuti. Historické memoáry taky moc nemusím, ale když mi byla doporučena a zapůjčena tato kniha líčící válku z pohledu první osoby (FPS :-)) pustil jsem se do ní a nebyl jsem zklamán. Myšlenkové pochody obyčejného pěšáka jsou doplněny základními fakty o bitvách a americké armádě obecně. Občas jsem kroutil hlavou, protože mi přišlo, že hlavní protagonista je takový ten správný mariňák, který má prozíravost generála, všechno ví a nikdy se nemýlí, ale po pár řádcích vysvětluje jak si málem nadělal do gatí, což jeho postavu stylizuje do pochopitelného postoje. Byla to moje třetí kniha v řadě, která se víceméně týká válečných konfliktů a musím říct, že mi bohatě stačilo. Dám si zase nějakou knížku o lásce :-) Rozhodně je potřeba přečíst něco podobného, abychom si uvědomili, že válku opravdu nechceme. I když se s mottem osobně neztotožňují, přijde mi jako věčné zakončení komentáře, proto mi dovolte parafrázovat konečnou myšlenku knihy: Pokud je ti země dobrá abys v ní žil, je ti dobrá abys za ni bojoval.
Naprosto dechberoucí. Přiznám se, že před přečtením této knihy jsem měl mizivé znalosti o situaci na Korejském poloostrově. Věděl jsem, že jedna Korea je ta "lidová" a druhá ta demokratická, ale měl jsem problém říct, která je která. Taktéž jsem věděl, že Spojené státy tam bojovaly v minulém století válku, ale nějak se jim to nepovedlo. Tahle knížka mi přiblížila zemi na druhé straně světa a dala mi jasně najevo, jak se tam věci mají. Příběh Sina je naprosto grandiózní a doplňkové informace o politické situaci jsou perfektně vnořeny do příběhu tak, aby čtenář pochopil celý koncept. Už se mi to všechno složilo do jednoho obrázku (dnes ráno jsem náhodou koukal na epizodu MASH a chápal jsem skryté vtípky na korejskou kulturu :-)) a nedokážu pochopit, jak je možné, že v dnešní době existuje země jako KLDR diktovaná Kimovou dynastií. Včera jsem viděl v televizi, že Kim Čong-Un si hraje s vodíkovou bombou a rád si je testuje v okolí své Země. To je naprosto nepřípustné a doufám, že odveta Japonska a USA bude rychlá a situace v KLDR se co nejdříve změní. Doporučuji všem přečíst, poté se budete na místí asijské přistěhovalce dívat trošku jinou optikou.
První část jsem louskal celé léto, ale tu druhou jsem sjel během pár týdnů. GRRM opět nezklamal a předložil nervy drásající román plný napětí a zvrácených úchylů. Ti, kteří byli dříve hrdiny se stali odpadlíky a naopak. Nemůžete se spolehnout na žádnou postavu a může Vás kdykoliv překvapit. Škoda, že si GRRM udržel potřebu zabíjet oblíbené postavy. Přečetl jsem co přečíst šlo a teď musím čekat na další omamné eposy. Snad se v příštím roce dočkám.
Knihu mi doporučil můj scifi bratr, což je štempl sám o sobě, takže jsem se vesele pustil do čtení. Po několika stranách jsem přemýšlel co to mám vlastně v ruce? Připadalo mi to jako Jméno růže od Eca, které jsem po pár stranách odhodil kvůli přílišné popisnosti. Vydržel jsem to, dostal se přes to a udělal jsem dobře. Po několika dalších kapitolách mě příběh začínal vtahovat a nepustil až do posledního listu. Pravda, že u popisných pasáží jsem přestával dávat pozor, protože jsem si potřeboval trošku odpočinout, ale některé líčení nechutných situací mi zůstanou navždy vypáleny v mozku. Nechci spojlovat, protože každá trošičku důležitější postava či druh má v knize své opodstatnění a vytváří neuvěřitelný ekosystém. K čemu přirovnat? Nevím. Steam-punk, scifi či fantasy? Je to podobné jako u Zaklínače, kdy nevíte zda se jedná o scifi či fantasy. Trefné porovnání tu napsal někdo v jiném commentu, že v tom vidí Half-Life 2 :-) Každý v tom asi uvidí svoje a pokud přelouskáte všech 600 něco stran zůstane ve vás pach po zkažených citrónech :-)
Naplňující kniha, která donutí muže přemýšlet nad tím, nad čím mnohdy jen mávne rukou nebo si nechce sám připustit. Jedná se o Cestu s velkým C, proto není kniha nějakým návodem, který si člověk přečte a jeho život se od základu změní. Je potřeba učinit důležité kroky ve svém životě a nalézt na své životní pouti to, po čem ve skrytu duše toužíte. Dávám 4 hvězdy na super zpracování.
Po několika dlouhých letech jsem si vzpoměl na fenomén zvaný gamebook. Po chvíli googlení jsem narazil na sérii Lone Wolf a koupil si tento sedmý díl. Neprohloupil jsem a mám chuť běžet do antikvariátu a sehnat si celou sérii. Nostalgie na mě dýchla, když jsem po třetí zapíchl tužku do jedničky a měl jsem sto chutí mlaštit knížkou o zem :)
O více jak dva roky později jsem se k Hradu smrti dostal znovu. Sjíždím celou sérii a lze nyní porovnat vůči ostatním dílům. Tento je slabší než předchozí. Proč? Protože Vás hodněkrát naštve :-) Chybí mi tady mapa, sice máte mapu světa, ale nemáte mapu lokace, tedy hradu smrti. To není takový problém, máte přece fantasii. Pak mě štvaly úmrtí, které byly vyloženě natruc. Autor Vás chce vytočit a zabíjí Vás v nesmyslných situacích. I přes to, že máte různé schopnosti, které by měly vycítit přítomnost nebezpečí...ne...prostě chcípni. Co mě dožralo je, když získáte to, pro co jste přišli a pak si zlomíte vaz skočením z útesu.... Joe, no tak! Každopádně pořád zábava a jdu do dalšího dílu... i když to prvotní nadšení při startu maratonu už lehce opadá ;-)
Musím trošku podhodnotit, protože oproti předchozím knihám tahle nepřináší nic moc nového. Příběhy všech hrdinů se zase o kousek posunou, někteří se skoro setkají, ale přišlo mi to trošku telenovelní zpracování. Kvalita slova se drží pořád na vysoké úrovni, ale kladu si otázku, zda se autor trochu necyklí a nesnaží se s každou knihou napsat více a více řádků jen proto, aby to byla pořádná fantasy bifle. Pravdou na druhou stranu je, že Bouře mečů by se měla hodnotit jako celek, tedy včetně druhého dílu. Ten právě louskám, takže třeba dostane ultimátní hodnocení a kvalita svazku tak rázem stoupne :-)
Zajímavý příběh, ale neoslovil mě tak jako Alchimista nebo Veronika se rozhodla zemřít. Putování P.Coelha bude pro mě určitě zajímavější za pár let... na některé knihy může být člověk mladý nebo nemoudrý a to jsem cítil při čtení této knihy. I P.Coelho popisuje sám sebe v knize jako učence, který vykonáním své pouti a nalezením svého meče jaksi "dospěje" do dalšího stádia života. Zkusím se do knihy pustit znovu za deset let a třeba se mi zalíbí více :-)
Kniha sumarizuje Čtyři dohody a přidává další. Měl jsem štěstí a navštívil i představení Jaroslava Duška, které mi zážitek z knihy ještě prohloubilo. I přesto, ale musím říci, že Čtyři dohody byly pro mě něco uchopitelného a možná i praktického, ale Pátá dohoda byla už hodně ezoterická a neuchopitelná. I když se autor snaží vysvětlit ji jednoduše a předat čtenáři v co nejrozloženější formě, tak byla pro mě nadčasová. Možná, že až se k ní za pár let vrátím, tak to uvidím jinak.
Moc nemám s čím srovnat, možná tak se Steinbackem, který je za mě špička. Bukowski je pojem a čekal jsem podobnou rovinu příběhu. Je sprostý a jde přímo na jádro animálních potřeb. To mi nijak nevadilo, ale naprosto mi vadil ten povídkový rytmus příběh na tři strany. Než to začalo, tak to skončilo. Pár super nápadů, zajímavý popis americké kultury, ale raději bych si dal pět povídek než 27. Poslední navíc byly vyloženě o hovnech (jako fakt) a číst si pět stran o klystýru mě fakt nebere.
Hezky česky pojmutý controlling a management. Management firem má tisíce publikací, takže pojmout všechny aspekty jednou knihou je nemožné. Často to tedy bylo dosti strohé a zasloužilo by si to více stran vysvětlení a popisu, ale na druhou stranu controlling si zasloužil prostoru tak akorát. Má to smysl, má to dobré příklady z praxe, ale pokud byste měli složit zkoušku z některé oblasti, určitě je to pouze základ, který je potřeba dále studijně prohloubit. BTW musím říct, že se mi to dobře obsahově četlo a chválím Havlíčka. Můžu říct, že je to (teda byl) jeden z mála ministrů, který rozuměl svému kopytu.