kristeen komentáře u knih
Dostala jsem darem jako humornou knihu...hned první stránka mě ale přesvědčila o tom, že humor je jen třešničkou na dortu, vlastně spíš plněnou taštičkou, kterou ochutnáte těsně předtím, než vám ji (stejně jako celý předchozí život) vyfoukne drzý racek. Příběh sám o sobě je silný, podání je (zřejmě vzhledem k zaangažovanosti autorky, anebo snad odstupem času) dobré, ale knížka je v jistém směru nevyhraněná. Je to zároveň cestopis, životní zpověď, drama i komedie a la Betty McDonald. Možná ale právě tím, že je na pomezí několika žánrů, zůstává čtení příjemným zážitkem, který sice trochu hořkne při vědomí toho, že tohle se Vám vlastně může stát taky, ale je prosolený nadějí na to, že ať se ve Vašem životě stane cokoliv, dá se to (nějak) zvládnout.
S odstupem času hodnotím jako příjemně strávený čas. Zajímavá psychologie postav i tragédie, skrytá v nepochopení a pomluvách. Dobře vykreslené prostředí paláce i krajina, kde má každý svůj prostor, ale nikdy není tak docela sám, kdy každý je přítel a nepřítel zároveň. Před koncem se zdála část ve vesničce v horách poněkud slabší (zbytečné mi přišlo zdůraznění dialektu, který přepsaný vyzníval směšně), ale závěr měl sílu, která dodala celé knížce smysl.
Trochu tematická vykrádačka, máte - li zároveň v knihovně první díl příběhu o holčičce Kiko. Opět origami, ale znovu už nepřekvapí (byť vyladěné krásnými papírky - ale kdo by stříhal knihu???!!!!), prolínají se zde legendy o jejich moci. Některé části mi přišly nedomyšlené, ostatně jako celá postavička Papírového Pepína. Atmosféra je neveselá a pochmurná a nevylepší ji ani Pepínova kouzla. Konec, tedy závěrečná proměna, je pro mladší čtenáře hůře srozumitelný.
Po nadšení z prvního dílu zavládlo trochu zklamání. Zatímco první díl má v sobě poetiku dětských dobrodružství, tady už je zápletka, jejíž ražení odpovídá spíše knihám pro starší čtenáře. Není moc u čeho si odpočinout a potěšit se, od počátku je příběh poměrně pochmurný. Zaskočilo mne i zakomponování čarodějnických procesů do děje (byť dorovnané závěrečným oživením)…pro děti mi přišlo až příliš děsivé a těžko uchopitelné. Zkrátka a dobře mi příběh přišel příliš temný na dětského čtenáře. Jinak si udržuje kvalitu po jazykové stránce, ilustrace jsou opět nádherné, ale jako celek na mne působilo nepříjemně. Nemyslím, že je nutné předkládat dětem jen veselé příběhy, ale pro daný věk se mi zdá vhodnější temno trochu více vyvážit.
Knížka u nás v knihovně čekala na přečtení celý rok, byl to vánoční dárek a vzhledem k tématu jsme jej četli až znovu před svátky. A byla to trefa! Zaujalo předškolní i školou povinné, a co je hlavní, bavilo a pobavilo i rodiče. Známé zapeklitosti předvánočních příprav, všudypřítomné dětské nemoci (a pohled na ně dospělýma, obavami rozšířenýma očima vs. dětskýma, lačnícíma po zážitcích), rodinné tradice, pozapomenuté vzpomínky i historky - to všechno v podmanivé předvánoční atmosféře vysněných dětských prázdnin u babičky a dědy. Ano, je to pohádka, ale přesně taková, jakou byste na Vánoce chtěli sami zažít.
I přes varování, že druhý díl nedosahuje kvalit prvního - nutkání vrátit se na Prašinu bylo asi stejně silné jako u hrdinů knížky. A nebylo to zklamání. Návrat byl trochu jiný, leccos se změnilo a kdybychom šli do detailů, našli bychom asi různé mouchy, ale stěžejní byl příběh, vytvořené napětí a spád…přečteno tedy velmi rychle a hladově a kdyby byla možnost zase se vrátit…
Perfektní volba pro začínající čtenáře, ideálně pro 2.-3. třídu. Napínavý příběh děti nenechá knihu zaklapnout a díky origami se dá skvěle přenést až k vám domů. Stačí jen trochu nechat pracovat fantazii…Krásné jsou i ilustrace, a tady snad jen jedna výtka, pokud nejste zrovna mistři v origami, návody v knížce Vás nespasí…pro nás byly obtížně srozumitelné. Těšíme se na další díl…
Nové, neotřelé téma (aspoň pro ty, kdo neholdovali Foglarovkám:) ). V kontrastu k zahraniční young adult literatuře je tohle mnohem blíž realitě, pokud jde o budování vztahů mezi náctiletými. Milé, jemné, se smyslem pro detail. A samozřejmě současně také drsné, strašidelné jako kdysi Stínadla, plné tajemna a pozapomenutých příběhů.
Stein s Jarošem nezklamou ani tentokrát. Zima je jiskrně mrazivá a nebezpečí téměř hmatatelné. Ani tato knížka nepostrádá nic z kvality předešlých, přesto se zdá, že čím dál divočejším tématem se autor trochu podbízí i skupině čtenářů, které by bez dostatečně “ujetého” tématu nezískal. Ale ty náznaky tam byly už v předchozích dílech, takže se autor nezpronevěřil ani sobě, ani stálým čtenářům. A samozřejmě, i tentokrát budete doufat, že Stein neřekl poslední slovo…
Asi jsem zpočátku čekala něco víc…ale co vlastně? Leporelo je základ, základ všeho dětského čtení. A tak i tohle”květolelo” dává základ, obrazový i veršovaný, pozvolna poznávanému světu knih a květin. Taková malá velká radost, hledání schovaného hmyzu, které Vás napadne jen ve společnosti dětí, chytrý rým, který je napříč množstvím dětských knih vzácností, kterou si rádi uchováte v paměti.
Vtipné, nápadité, prostě jiné. Na rozdíl od tuctových počítacích knížek, tahle dětem utkví a budou se k ní vracet bez rozdílu věku. U nás určitě podnítilo nebezpečný zájem o nakladatelství Meander:)
S odstupem času hodnotím pozitivně…jen nevím, zda jsem si čtení užívala víc já, anebo děti. Knížka rozvíjí už trochu otřepané téma mluvícího zvířete neotřelým způsobem, na začátku tohle břímě trochu těžce shazuje, ale konec je svižný a napínavý. Jedna z velmi povedených knih autorky.
A proč ne? Proč to dětem nedat? Přesně něco takového chtějí, chtějí také svoje zakázané horory a detektivky, a tahle knížka jim rozhodně neublíží. Ano, mohou se zdát trochu slaboduché, ale o čem je třeba hra Krvavé koleno? Tohle je to, co splní dětské přání číst jakoby knihu pro dospělé a na čas zajistí, že si ji předčasně nebudou hledat ve vaší knihovně.
Pro děti mi přijdou příběhy příliš temné a těžko uchopitelné. Vždy jsem je musela dovysvětlit, ale i tak čtení mnohdy končilo zklamáním (viz např. proč teda umřela žába?). Nějak mi není zcela jasné, pro koho je knížka určena. Nejsem zastánce jen sladkých pohádkových konců, ale tady jsem občas byla trochu rozčarována pointou, obtížné se mi dětem “překládala”.
Tentokrát velká spokojenost. Kniha si udržuje po celou dobu příjemné napětí, stále není jasné, zda Alžbětě máme fandit, nebo ji zatracovat. Naopak příběh Niny typicky ilustruje některé současné třicátníky, kteří se jen pomalu a obtížné rozhodují, jak vlastně naloží se životem, a teprve v poslední chvíli se, většinou díky vnějšímu impulsu, rozhodnou zkusit jít vlastní trnitou cestou a nezůstávat jen ve vleku uplývajících dní. Hřejivá i dusivě prašná je atmosféra léta na vsi zasažené válkou a totalitou, zajímavý pohled na osudy žen té doby. Křehkost i síla stáří dodávají příběhu na opravdovosti, a čtenáře pozvolna nutí k zamyšlení, jak budou jednou sami vyprávět svůj osud vnoučatům nebo trávit konec svého života.
Trochu zklamání, příběhy mi přišly šroubované, aby mohlo přijít poučení a víceméně na jedno kopyto. Ve srovnání s jinými podobně laděnými knížkami to byl slabý odvar, který v hlavě moc dlouho neutkví.
Když trochu upravíte některé obraty a slova, bude knížka po textové stránce srozumitelná i dnešním dětem. Co ale moc nechápou je, proč je vlastně příběh tak smutný? A to je vlastně dobře. V současné záplavě happyendů zapomínáme na to, že proti přírodě někdy bojovat nejde a má svůj pevný řád. Ano, musí se to vysvětlit, ale smysl to má. Pořád.
Vtipné a milé ilustrace, stejně jako celý příběh. Knížka určitě potěší, i když si zatím nejsem jistá, zda si najde pevné místo v dětské knihovně, anebo to bude jedna z těch přečtených a znovu neotevřených.
Přiznám se, že u vědomí toho, že v příběhu vystupuje jen Barbarič (a ani to není tak docela pravda), odkládala jsem jej na později. A neprávem. Příběh má spád snad už od první stránky, a napětí se podaří udržet až do konce - tentokrát bohužel trochu tenčí - knihy. A to, že ji přečtete raz dva je asi opravdu jediné negativum.
Milá knížka shrnující dění celého roku. Snad jen jediná výtka - občas působí ilustrační snímky (zejména zvířátek) jako narychlo vybrané z nějaké databáze fotek, a proto také nepatřičně k detailům (domeček, jeho vybavení apod.) z medvídkova života.