kristeen
komentáře u knih

Pár týdnů po přečtení už ve mně tak intenzivně nerezonuje, což je na jednu stranu úleva, protože čtení to není úplně radostné. Co zůstává, je dobrý pocit z toho, že se někdo tématu s takovou pílí a pečlivostí věnoval, a že vytvořil příběh, ve kterém je všechno tehdejší i dnešní stále živé, a ač v naší chátrající paměti odsunuté, pořád bolestně skutečné. Byť někdy propletenost osudů hlavních postav připomíná svými zvraty Pytlákovu schovanku, tady se snáz věří tomu, že všechno má svůj skrytý řád diktovaný odněkud shora, a pro ty, kdo věří, je v něm všechno přesně tak, jak má.


Po celou dobu čtení s dětmi mě nutilo přemýšlet, jak vnímají Vánoce ony a zda bychom jim dokázali takový advent, jaký mohla prožívat hrdinka knížky, připravit…Ale ke konci knížky mi došlo, že to vlastně tak třeba jednou vnímat budou, a že to nejsou jedny jediné Vánoce, které tyhle milé vzpomínky tvoří…je to řada Vánoc našeho dětství směstnaná v jedné knížce. Proto tak hřejivá a dokonalá…odpustila jsem sobě (i autorce :) ) a s díky nabrala inspiraci do příštích Vánoc.


Také si nedovedu představit sedmiletého čtenáře, který by si už knihu dovedl užít. I pro starší děti mohou být některé užité termíny obtížně srozumitelné…navíc se nezdá, že by vypovídaly o hlubších znalostech autora na toto téma. Ale třeba je to mírou zjednodušení, které je v případě věkového určení nutností.
Devítiletou dceru bavilo, pro mě osobně bylo napětí málo…spíš mě zajímalo, jak se kniha vyvine. Téma je sice zajímavé, ale zpracování víceméně tuctové. Ale třeba si právě díky této knížce najdou malí čtenáři cestu ke klasikům sci-fi…


Už ilustrace jsou jako vždy to, co Vás u této autorky chytne za srdce...když jsou navíc okořeněné příběhem, který sama vytvořila, je to něco jako exkluzivní vstupenka do jejího světa...je v něm všechno, co pro děti tohle období znamená, je v něm hřejivá náruč rodičů a klidné zázemí prarodičů, je v něm zvuk šustícího listí i obavy z čím dál kratších dní...je v něm dobrodružství a záhada. Ruku na srdce, kdo z nás by nechtěl zažít takový podzim...tak aspoň v knížce, aspoň na chvíli.


Příběh sice prožívá maturantka, ale tohle období v životě v člověku zůstává silně zapsané, a tak i s odstupem let lze hledat paralely. Pozoruhodné je, že autorka vystihla to, co je mezi námi stále skryté - že naše současné životy ovlivňuje rodina a naši blízcí (často víc, než jsme si ochotni přiznat) a že ne každý je natolik silný, aby z toho bludného kruhu dokázal vykročit. Charakter hlavní hrdinky se pěkně odrážel v příbězích jejích blízkých, právě tam se daly vyčíst "zárodky" její "zvláštní" povahy. Spíše než zvláštní mi ale připadala její povaha zcela adekvátní věku - věku, když už je člověk přece dospělý, a snaží se vyhranit vůči vnějšímu světu názory i chováním - říct, tohle jsem já, podívejte se! A kdo jste vlastně vy? Až posléze zjišťuje, že přezíravost vůči těm, kdo mají některé věci na pohled jinak, je zbytečná, a že být příliš dospělým v tomto věku prostě škodí. Že jsou věci, které se musí prožít, protože tohle není ještě dospělost, ale její práh...kdy jste ještě v bezpečném zázemí rodičů a myslíte si naivně, že svůj život, to, kam se bude ubírat, můžete snadno ovlivnit. Velmi dobře sestavený příběh, zajímavý vývoj, překvapivé (a přesto - vzhledem k uvedenému - předvídatelné) zápletky...


Dostala jsem darem jako humornou knihu...hned první stránka mě ale přesvědčila o tom, že humor je jen třešničkou na dortu, vlastně spíš plněnou taštičkou, kterou ochutnáte těsně předtím, než vám ji (stejně jako celý předchozí život) vyfoukne drzý racek. Příběh sám o sobě je silný, podání je (zřejmě vzhledem k zaangažovanosti autorky, anebo snad odstupem času) dobré, ale knížka je v jistém směru nevyhraněná. Je to zároveň cestopis, životní zpověď, drama i komedie a la Betty McDonald. Možná ale právě tím, že je na pomezí několika žánrů, zůstává čtení příjemným zážitkem, který sice trochu hořkne při vědomí toho, že tohle se Vám vlastně může stát taky, ale je prosolený nadějí na to, že ať se ve Vašem životě stane cokoliv, dá se to (nějak) zvládnout.


S odstupem času hodnotím jako příjemně strávený čas. Zajímavá psychologie postav i tragédie, skrytá v nepochopení a pomluvách. Dobře vykreslené prostředí paláce i krajina, kde má každý svůj prostor, ale nikdy není tak docela sám, kdy každý je přítel a nepřítel zároveň. Před koncem se zdála část ve vesničce v horách poněkud slabší (zbytečné mi přišlo zdůraznění dialektu, který přepsaný vyzníval směšně), ale závěr měl sílu, která dodala celé knížce smysl.


Trochu tematická vykrádačka, máte - li zároveň v knihovně první díl příběhu o holčičce Kiko. Opět origami, ale znovu už nepřekvapí (byť vyladěné krásnými papírky - ale kdo by stříhal knihu???!!!!), prolínají se zde legendy o jejich moci. Některé části mi přišly nedomyšlené, ostatně jako celá postavička Papírového Pepína. Atmosféra je neveselá a pochmurná a nevylepší ji ani Pepínova kouzla. Konec, tedy závěrečná proměna, je pro mladší čtenáře hůře srozumitelný.


Po nadšení z prvního dílu zavládlo trochu zklamání. Zatímco první díl má v sobě poetiku dětských dobrodružství, tady už je zápletka, jejíž ražení odpovídá spíše knihám pro starší čtenáře. Není moc u čeho si odpočinout a potěšit se, od počátku je příběh poměrně pochmurný. Zaskočilo mne i zakomponování čarodějnických procesů do děje (byť dorovnané závěrečným oživením)…pro děti mi přišlo až příliš děsivé a těžko uchopitelné. Zkrátka a dobře mi příběh přišel příliš temný na dětského čtenáře. Jinak si udržuje kvalitu po jazykové stránce, ilustrace jsou opět nádherné, ale jako celek na mne působilo nepříjemně. Nemyslím, že je nutné předkládat dětem jen veselé příběhy, ale pro daný věk se mi zdá vhodnější temno trochu více vyvážit.


Knížka u nás v knihovně čekala na přečtení celý rok, byl to vánoční dárek a vzhledem k tématu jsme jej četli až znovu před svátky. A byla to trefa! Zaujalo předškolní i školou povinné, a co je hlavní, bavilo a pobavilo i rodiče. Známé zapeklitosti předvánočních příprav, všudypřítomné dětské nemoci (a pohled na ně dospělýma, obavami rozšířenýma očima vs. dětskýma, lačnícíma po zážitcích), rodinné tradice, pozapomenuté vzpomínky i historky - to všechno v podmanivé předvánoční atmosféře vysněných dětských prázdnin u babičky a dědy. Ano, je to pohádka, ale přesně taková, jakou byste na Vánoce chtěli sami zažít.


I přes varování, že druhý díl nedosahuje kvalit prvního - nutkání vrátit se na Prašinu bylo asi stejně silné jako u hrdinů knížky. A nebylo to zklamání. Návrat byl trochu jiný, leccos se změnilo a kdybychom šli do detailů, našli bychom asi různé mouchy, ale stěžejní byl příběh, vytvořené napětí a spád…přečteno tedy velmi rychle a hladově a kdyby byla možnost zase se vrátit…


Perfektní volba pro začínající čtenáře, ideálně pro 2.-3. třídu. Napínavý příběh děti nenechá knihu zaklapnout a díky origami se dá skvěle přenést až k vám domů. Stačí jen trochu nechat pracovat fantazii…Krásné jsou i ilustrace, a tady snad jen jedna výtka, pokud nejste zrovna mistři v origami, návody v knížce Vás nespasí…pro nás byly obtížně srozumitelné. Těšíme se na další díl…


Nové, neotřelé téma (aspoň pro ty, kdo neholdovali Foglarovkám:) ). V kontrastu k zahraniční young adult literatuře je tohle mnohem blíž realitě, pokud jde o budování vztahů mezi náctiletými. Milé, jemné, se smyslem pro detail. A samozřejmě současně také drsné, strašidelné jako kdysi Stínadla, plné tajemna a pozapomenutých příběhů.


Stein s Jarošem nezklamou ani tentokrát. Zima je jiskrně mrazivá a nebezpečí téměř hmatatelné. Ani tato knížka nepostrádá nic z kvality předešlých, přesto se zdá, že čím dál divočejším tématem se autor trochu podbízí i skupině čtenářů, které by bez dostatečně “ujetého” tématu nezískal. Ale ty náznaky tam byly už v předchozích dílech, takže se autor nezpronevěřil ani sobě, ani stálým čtenářům. A samozřejmě, i tentokrát budete doufat, že Stein neřekl poslední slovo…


Asi jsem zpočátku čekala něco víc…ale co vlastně? Leporelo je základ, základ všeho dětského čtení. A tak i tohle”květolelo” dává základ, obrazový i veršovaný, pozvolna poznávanému světu knih a květin. Taková malá velká radost, hledání schovaného hmyzu, které Vás napadne jen ve společnosti dětí, chytrý rým, který je napříč množstvím dětských knih vzácností, kterou si rádi uchováte v paměti.


Vtipné, nápadité, prostě jiné. Na rozdíl od tuctových počítacích knížek, tahle dětem utkví a budou se k ní vracet bez rozdílu věku. U nás určitě podnítilo nebezpečný zájem o nakladatelství Meander:)


S odstupem času hodnotím pozitivně…jen nevím, zda jsem si čtení užívala víc já, anebo děti. Knížka rozvíjí už trochu otřepané téma mluvícího zvířete neotřelým způsobem, na začátku tohle břímě trochu těžce shazuje, ale konec je svižný a napínavý. Jedna z velmi povedených knih autorky.


A proč ne? Proč to dětem nedat? Přesně něco takového chtějí, chtějí také svoje zakázané horory a detektivky, a tahle knížka jim rozhodně neublíží. Ano, mohou se zdát trochu slaboduché, ale o čem je třeba hra Krvavé koleno? Tohle je to, co splní dětské přání číst jakoby knihu pro dospělé a na čas zajistí, že si ji předčasně nebudou hledat ve vaší knihovně.


Pro děti mi přijdou příběhy příliš temné a těžko uchopitelné. Vždy jsem je musela dovysvětlit, ale i tak čtení mnohdy končilo zklamáním (viz např. proč teda umřela žába?). Nějak mi není zcela jasné, pro koho je knížka určena. Nejsem zastánce jen sladkých pohádkových konců, ale tady jsem občas byla trochu rozčarována pointou, obtížné se mi dětem “překládala”.


Tentokrát velká spokojenost. Kniha si udržuje po celou dobu příjemné napětí, stále není jasné, zda Alžbětě máme fandit, nebo ji zatracovat. Naopak příběh Niny typicky ilustruje některé současné třicátníky, kteří se jen pomalu a obtížné rozhodují, jak vlastně naloží se životem, a teprve v poslední chvíli se, většinou díky vnějšímu impulsu, rozhodnou zkusit jít vlastní trnitou cestou a nezůstávat jen ve vleku uplývajících dní. Hřejivá i dusivě prašná je atmosféra léta na vsi zasažené válkou a totalitou, zajímavý pohled na osudy žen té doby. Křehkost i síla stáří dodávají příběhu na opravdovosti, a čtenáře pozvolna nutí k zamyšlení, jak budou jednou sami vyprávět svůj osud vnoučatům nebo trávit konec svého života.
