Kristi_čte
komentáře u knih

Tahle kniha byla naprosto skvělá! Miluju horory s folklorní tématikou a tohle bylo přesně ono. Neskutečně mě bavilo to tajemno v knize a všechny ty prvky staré kultury, která se promítá do života lidí v zapadlé vesnici.
Kniha je za mě opravdu originální, čtivá a napínavá, ale přeci jen mě docela zklamal konec. Přišlo mi, že ten závěr byl strašně rychlý a celé to bylo jakoby useknuté. Klidně bych brala, kdyby to bylo zpracováno ve druhém díle.


Co na mě ale v tomto díle zapůsobilo především, tak byla samotná hlavní postava vypravěčova otce, který byl velmi specifickým člověkem. Byl to ten typ, který o sobě rád mluví, všechno zná a všude byl. Jeho hlavní zálibou bylo vyprávět všem lidem okolo historky ze svého života, které se ovšem obvykle nestaly úplně přesně tak, jak je on vypráví. Dle jeho slov byl totiž Federí vždy ten nejlepší, nejhodnější, nejchytřejší, nejtalentovanější… No prostě všechna nej, která vás jen napadnou.
Tohle byla asi jediná věc, která mě celkem dost štvala, ale po nějakém čase jsem si zvykla a začala tuto hlavní postavu prostě brát takovou, jak byla.
Celkově pro mě tahle kniha byla něčím extra a musím říct, že i text byl napsán trochu náročněji. Ve výsledku to byla ale četba, která rozhodně stála za to a já už se pomalu chystám na další autorovu tvorbu


Anton Pavlovič Čechov je jeden z nejvýznamnějších ruských autorů, který je známý pro své povídky, ale především pro svá dramata, jako je například Višňový sad, Racek nebo Tři sestry. A právě o něm a o jeho díle se můžeme něco dozvědět v nové knize od Renáty Fučíkové, která zpracovává nejen Čechovova nejznámější díla, ale najdeme tu i pasáže věnované Puškinovi a Gogolovi, kteří jsou pro ruskou literaturu neméně důležití.
Autorka vše ale pojala po svém. Nejznámější díla výše zmíněných autorů přetvořila do formy krátkých komiksů, takže tím dle mého názoru nabízí tato díle novému a širšímu spektru čtenářů.
Vše je pak doplněno o části, které se věnují ruské historii a díky tomu jsou jednotlivá díla uváděna do souvislostí, což čtenáři ulehčuje jejich chápání.
Celá kniha je velmi poutavě a zajímavě zpracovaná a taky po grafické stránce je rozhodně vydařená. Pokud jsou zde nějací fanoušci klasické ruské literatury, tato publikace by vám doma určitě neměla chybět.


Tohle byla kniha, kterou jsem přečetla za necelý jeden den a nebyla jsem schopná ji odložit. Celkem chápu, že názory na ni jsou rozporuplné, protože chování a hlavně rozhodování hlavní hrdinky se může zdát nepochopitelného, ale já jsem ji naopak v tolika věcech dokázala chápat, až mě to děsilo. Na druhou stranu ano, byly tam i věci, se kterými se názorově vůbec neslučuji, ale celkově na mě knih velmi zapůsobila a v několika pasážích se mě hodně dotkla.
Queenie je zajímavý náhled do života a duše mladé dívky, který vám pomůže nahlédnout do problémů, s nimiž se dnes potýká mnoho lidí, ale ne vždy se o nich otevřeně mluví.


Tematika čarodějnictví mě vždy baví a zaujme, ale je pravda, že raději mám knížky s čarodějnicemi, které jsou historické. To sice Čarodějky ze Sanctuary nejsou, ale stejně jsem si řekla, že si knihu nenechám ujít.
I když se příběh odehrává v současnosti v “normálním” světě, tak je to ozvláštněno tím, že právě na světě jsou čarodějnice, všichni o nich ví a žijí v souladu s nimi. To byla věc, která mi přišla taková zvláštní a chvíli mi trvalo, než jsem si na tohle uspořádání zvykla, ale na konec mi to přišlo jako super nápad.
Tahle kniha mně hrozně připomněla seriál Zoufalé manželky, což je psáno i na přebalu a myslím si, že je to zcela přesné. V knize totiž řešíme záhadné úmrtí mladého chlapce, který byl synem jedné z přítelkyň místní čarodějnice a celé se to motá v prostředí “dokonalého” předměstí. Každá z postav a kamarádek má pak své mouchy a kostlivce ve skříni, což postupně vyplouvá na povrch.
Za mě tedy byly Čarodějky ze Sanctuary klasická odpočinková četba, která byla ale zbytečně moc natáhlá a mně by opravdu nevadilo, kdyby děj odsýpal trochu rychleji.


V pořadí druhá kniha s komisařem Dupinem, který byl svými nadřízenými poslán z velkoměsta na “venkov”, který má velmi osobitý ráz a Dupin se pořád nemůže začlenit mezi domácí tak, jak by si přál. Samotný komisař je tedy stěžejní postavou celého příběhu, ale já s ním mám trochu problém. Vím, že to bude znít hloupě, ale já mám prostě strašně ráda ta klišé, kdy hlavní vyšetřovatel je morous, alkoholik, vlk samotář a nesnáší všechny lidi kolem sebe. A oproti těmto charakterům, které mě baví, mi Dupin přijde takový nemastný neslaný.
Celý příběh je ovšem psán velmi lehce a čtivě a tím, že se jedná o klasické vyšetřování ne tak klasické vraždy, tak jsem si jistá, že tato série bude mít úspěch u všech milovníku detektivek. Navíc vše hezky dokresluje osobitá atmosféra ostrovů a bretaňské oblasti, kde jsou lidé prostě trochu jiní a to pro mě bylo hezkým okořeněním celého příběhu.
Bretaňský příboj pro mě byla kniha na odpočinek, u které jsem mohla vypnout, nic neřešit, ale osobně bych ocenila, kdyby komisař byl trochu větší osobnost.


Viktoriánská Anglie, tajemno a snad nejikoničtější sériový vrah v dějinách. To jsou slova, která mi vytanou na mysli, když si vzpomenu na tuhle knížku. A všechno je to to, co v příbězích naprosto miluju!
Na Po stopách Jacka Rozparovače jsem se neskutečně těšila, protože mě zaujal už v zahraničí, a tak jsem ho měla doma ještě dříve v angličtině. Když jsem pak ale zjistila, že bude kniha vycházet i v češtině, moje líná stránka vyhrála a počkala jsem si na české vydání.
Jakmile vyšlo, doslova jsem běžela do knihkupectví.
Kolem knihy bylo obrovské boom a já mám dojem, že ji všichni milujou. No já zas tak do stropu neskáču. Neříkám, že to bylo strašné, ale je pravda, že to pro mě bylo trochu zklamání. Nějak jsem se nemohla začíst a vytvořit si vztah k postavám.
Co se ale týče samotného příběhu kolem Jacka Rozparovače, tak to bylo moc fajn a pokud jste jeho “fanoušky”, tak do knihy určitě jděte.
Tato série má i další díly, které by se měly věnovat třeba Draculovi nebo Frankensteinovi, takže vážně doufám, že vyjdou i v češtině.
Myslím, že tahle série pro mě bude taková odpočinková, ale i přes určité zklamání oblíbená.
