KristynaKohleo
komentáře u knih
Nepřemožitelný
Peter Englund
Mám jeho knihy ráda, ale neni to ani trochu oddechová četba pro holky před spaním. Nicméně mi ve škole mockrát pomohly s dějepisem a utřízením některých historických souvislostí.
Hana
Alena Mornštajnová
Krásná kniha s ne příliš krásnou zápletkou, která je ale uvěřitelná. Nejspíš asi proto, že se skutečně stala. Je smutné, kolik útrap musí jeden člověk snést. Téhle spisovatelce moc fandím, líbí se mi výběr jejích témat, bavily mě všechny její knihy, stále ale platí, že Hana je podle mého soudu jednou z jejích nejpovedenějších. Líbí se mi, že na malém prostoru s málo postavami, dokázala rozehrát velkolepou fresku plnou silných a smutných momentů. Myslím, že je v současnosti právem vyzdvihovanou autorkou a moc jí držím palce v její další tvorbě, vlastně tím ale držím palce hlavně sobě, protože se těším, až si nějakou její další knihu přečtu. :-)
Posel z Liptákova
Zdeněk Svěrák
Klasika, kteoru mám moc ráda, která mě vždycky pozvedne na mysli, která mě potěší, rozněžní, pobaví a to všechno zaručeně, přestože jsem tohle dílo četla snad už stokrát. Jsem velkou obdivovatelkou svěráka a dalších tvůrců. Obdivuju je pro jejich ladný, lehký a zároveň krásný mlý humor, který nikoho neuráží. To je totiž velké umění, kterého je schopný málokdo!
Můj grónský rok
Eva Střihavková
Jediný, co nechápu, je, že s tím blbcem vydržela hlavní hrdinka tak dlouho. Hlavní postava je ze začátku sice protivná, ale ke konci se mi na ní začalo líbit, že si na Grónsku našla spoustu pozitiv, přitom se ze začátku zdálo, že sedne na první letadlo směr pevninská Evropa. Děj měl spád, byla v něm spousta vtipných momentů, stejně jako bylo hodně těch mrazivých. Sice se schovávaly za lehkým humorem nebo ironií, ve skutečnosti jsou to ale věci, který může zažít kdokoliv z nás a rozhodně by se u nich nesmál.
Někde jsem se dočetla, že je to vlastně knížka o cestě k rozvodu, která s odstupem vlastně nebyla tak špatná. Asi jo, i tak by se to dalo charakterizovat.
Sluha dvou pánů
Carlo Goldoni
Já mám tohle klasický dílo ráda. Je v něm všechno, humor i vážné chvíle hodné zamyšlení. Kamenem úrazu jsou bohužel velmi častá divadelní zpracování, pojatá jako takové řachandy. Většinou se na to nedá dívat, herci furt jenom řvou a piští a hádají se a člověk se za ně stydí, nehledě na to, jak moc jsou to dobří herci. Takže lidi, čtěte tuhle hru, do divadla na ní ale radši nechoďte. :-)))
Kafka na pobřeží
Haruki Murakami
Na všech jeho knihách se mi líbí hlavně to, že jsou psány tak, aby je dokázal strávit i občasný čtenář, zároveň jsou ale hluboké, napínavé a příběhy dobře vystavěné. Miluju to, jak pracuje s napětím, jak popisuje postavy, nikolov košatě ale dostatečně na to, abychom si je dokázali živě představit. Přesně jak píší něktřích v diskuzích, super na téhle knize je i to, že se k ní člověk může víckrát vrátit a stále v ní nachází něco nového.
Sněhulák
Jo Nesbø
Tohle je jeden z mých nejoblíbenějších autorů. Jeho knihy zhltnu vždycky za tři dny a pokaždé se nemůžu dočkat, až se ke čtení zase vrátím. Film se mi nelíbil, ale tak už to bývá.