kristynao komentáře u knih

Zatímco v Otolíně a žluté kočce jsme se setkali s jasným rozdělením postav na hodné a špatné a s jasně definovaným poselstvím (krást se nemá!), Otolína ve škole nastoluje jiné otázky. Postavy nejsou tak černobílé, jsou naopak velmi plastické a především Cecílie je v rámci daného žánru a rozsahu knihy vcelku mnohovrstevnatá. Ne vždy je vše tak, jak se může na první pohled zdát, a nikoho bychom neměli předčasně soudit a odsuzovat - to je asi hlavní myšlenka knihy, kterou si děti ze čtení odnesou. Příběh se mi právě díky těmto prvkům možná líbil o trošinku víc než v případě Žluté kočky.
Více v recenzi: http://thebooktalkblog.blogspot.cz/2017/09/rc-recenze-otolina-ve-skole-chris.html

S psychothrillery, ve kterých není radno komukoliv cokoliv věřit, se v posledních letech roztrhl pytel (na srovnávání se Zmizelou a Dívkou ve vlaku jsem už úplně alergická). Ne všechny jsou originální natolik, aby v tomto žánru skutečně vyčnívaly. Knize Se záští se to poměrně úspěšně daří. Samotný příběh sice nepatří k tomu nejnápaditějšímu, na co můžete narazit, přesto vás ale dostane. Je svižný, má spád, nechybí v něm pořádné zvraty a smysluplná, realistická gradace. Rozuzlení celé zápletky neodhalíte až na posledních řádcích, ale již nějakou tu chvíli před samotným závěrem. Je velmi potěšující, že toto vůbec není na škodu, naopak - autorka si tímto krokem otevřela cestu k velice zajímavému vyvrcholení, které není pouhým odhalením toho, jak to tedy vlastně celé bylo, ale také vcelku zajímavým zamyšlením nad otázkami sociálního statusu, dospívání a důvěry.

Přestože ke knize mám drobné výtky - například k začátku, který se nese v duchu učebnice pro základní školy, nebo k místy poněkud senzačnímu až bulvárnímu tónu vyprávění, knihu jsem si přečetla ráda, něco nového jsem se dozvěděla a na mé poličce knih s tématem 2. světové války zaujme čestné místo. V

1 30.08.2017

Kniha ode mě po zásluze dostala plných pět hvězdiček a vřele ji doporučuji dál. Smlsnou si na ní i ti z Vás, kdo už mají v tomto žánru něco načteno a jen tak něco je do kolen nedostane. Nečekejte brutalitu ve stylu Adlera-Olsena anebo scény jak z akčních filmů, ve kterých exceluje Paul Finch. Čekejte velmi úzkostlivé, tísnivé čtení o tom, že i když jste dobří lidé a snažíte se sebevíc, někdy se život prostě jen... nepovede.

7 28.08.2017

Hana je výjimečná kniha. Je silná, je dechberoucí, je srdcervoucí. Má v sobě řadu silných příběhů a hluboké poslání. Je vyprávěna lidsky a přívětivě, je něžná, naivní, odzbrojující. Budete se smát a budete plakat. Postavy budete chvíli milovat a chvíli nenávidět, někdy jim budete rozumět a jindy je nepochopíte. Přesně tak, jako to máme s žijícími lidmi. Lidé na stránkách Hany k vám promluví, osloví Vás, ožijí před Vašima očima. Jejich osudy vám položí spoustu otázek a námětů k přemýšlení. Hanu nedočtete, Hana se po dočtení stane vaší součástí. Budete o ní přemýšlet, budete na ni vzpomínat a já se vsadím, že na ni nikdy nedokážete zcela zapomenout. I za čas bude stále schovaná ve vaší mysli a ve vašem srdci.

10 28.08.2017